NÁZOR - Předchozí americký prezident Donald Trump oznámil 15. září 2020 svůj největší a v praxi jediný zahraničněpolitický úspěch, podpis tzv. abrahámských dohod o navázání formálních vztahů Izraele se Spojenými arabskými emiráty a Bahrajnem, připomíná Max Boot, vojenský historik a publicista z think tanku Council on Foreign Relations. V komentáři pro server Washington Post tvrdí, že o osm měsíců později působí tehdejší Trumpova pompézní slova směšně.
"Po desetiletích rozdělení a konfliktu, zažíváme úsvit nového Blízkého východu. Společně budou tyto dohody sloužit jako základ pro celkový mír napříč celým regionem," cituje autor komentáře Trumpova slova. Střety mezi Izraelem a Palestinci z posledních dnů považuje za ukázku, že žádný mír na novém Blízkém východě nenastal a region je nadále nasáklý krví.
Abrahámské dohody vypadaly pěkně, ale nikterak neřešily klíčové konflikty v Jemenu, Sýrii a Libyi, ani na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, upozorňuje historik. Dodává, že izraelsko-palestinský konflikt vstoupil do periodického výbuchu násilí, kdy Hamás ostřeluje Izrael raketami z Gazy, zatímco izraelské letouny útočí na cíle v Gaze.
Výsledkem jsou civilní oběti na obou stranách, ačkoliv víc jich je tradičně na té palestinské, jelikož Izraelci jsou lépe chráněni, uvádí Boot. Vyzdvihuje, že i stoupenci Izraele musejí uznat, že důvodem stávajícího střetu je pokračující izraelský zábor pozemků ve východním Jeruzalému a na Západním břehu Jordánu, který ostatně velmi povzbuzoval Trump svou nekritickou a neochvějnou podporou svého spojence, populistického izraelského premiéra Benjamina Netanjahua.
Během Trumpovy vlády bylo na Západním břehu Jordánu postaveno na 9.200 izraelských obydlí, aniž by Washington výrazněji protestoval, zdůrazňuje historik. Připomíná, že zatímco předchozí američtí prezidenti se snažili izraelskou expanzi mírnit, Trump naopak nerozvážně uznal izraelskou anexi Golanských výšin a ukončil pomoc pro Palestince.
Krajně pravicoví izraelští osadníci se nyní pokoušejí vyhnat šest dalších palestinských rodin z jejich domovů ve východním Jeruzalémě, když tvrdí, že tyto domy patří židovským majitelům, kteří byli vysídleni v roce 1948 během války o nezávislost Izraele, nastiňuje autor komentáře. Doplňuje, že Netanjahu se snaží kauzu líčit jako běžný spor o pozemky, který vyřeší nejvyšší soud - než ovšem padl verdikt, násilí se vymklo kontrole.
"Ale Palestinci správně poukazují, že izraelský právní systém je vůči nim zaujatý," pokračuje historik. Poukazuje, že zákony umožňují Izraelcům nárokovat si nemovitosti, o které přišly v roce 1948, aniž by stejné právo měli Palestinci. Ti tak případ vnímají jako součást plánu Izraele upevnit kontrolu nad východním Jeruzalémem, aby se nikdy nestal metropolí budoucího palestinského státu, vysvětluje Boot. Soudí, že Trump problém jen zhoršil, jelikož uznal izraelskou suverenitu nad celým městem, když do něj přesídlil americkou ambasádu z Tel Avivu.
Šance na mír zůstává vzdálenáPalestinci a izraelští Arabové zuří a dle očekávání jejich protesty přerostly ve střety s izraelskou policií, uvádí komentátor. Podotýká, že ta dokonce vstoupila do mešity al-Aksá, jednoho z nejposvátnějších míst islámu, přičemž proti mladým Palestincům, kteří na její příslušníky útočili kamením, nasadila gumové projektily a omračující granáty.
Hamásu se tak naskytla skvělá záminka pro zahájení bojů pod pláštěm obrany palestinských práv v Jeruzalémě, konstatuje historik. Zdůrazňuje, že hněv Palestinců může být sice legitimní, ale raketové útoky na civilisty ospravedlnit nelze, jelikož jde o válečný zločin, na který má Izrael právo odpovědět, bude-li se snažit minimalizovat vedlejší oběti.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.
"Dlouho je zřejmé, že jedinou cestou z tohoto bahna je řešení v podobě dvou států," píše Boot. Deklaruje, že žádná ze tří klíčových hráčů - Hamásu, palestinské samosprávy a Izraele - nechce nikdo pro mír obětovat ani to nejmenší.
Bez ohledu na kosmetickou revizi své charty z roku 2017 zůstává Hamás odhodlán zničit Izrael, připomíná historik. Doplňuje, že pětaosmdesátiletý palestinský prezident Mahmúd Abbás je sice ochoten s Izraelem spolupracovat, ale nehodlá podepsat konečnou dohodu, kterou Palestinci vzdají svých nároků, například práva na návrat - k tomu ostatně nemá ani legitimitu, protože funkci zastává již 16 let, ačkoliv jeho mandát měl být pouze čtyřletý. Abbás je tak neoblíbený, že nedávno odložil první palestinské volby od roku 2006, jelikož nechce, aby posílili jeho konkurenti, včetně Hamásu, upozorňuje autor komentáře.
Pak je zde Netanjahu, který u soudu čelí korupčním obviněním, zoufale se upíná k úřady a prezentuje se jako premiér-pečovatel, poukazuje Boot. Rekapituluje, že Netanjahu nedokázal v posledních čtyřech volbách za uplynulé dva roky získat většinu, ale tvrdohlavě odmítá odejít, tudíž nová válka s Palestinci je pro něj "darem z nebes", jelikož odkládá jednání mezi arabskými poslanci Knessetu a jeho rivaly, kteří by mohli zformovat novou vládu.
Tváří v tvář nekonečnému konfliktu je tak z pohledu Bidenovy administrativy nejlepší pokusit se zklidnit vášně a dojednat příměří, míní historik. Za dobrý začátek by považoval rychlé jmenování nového velvyslance v Izraeli a znovuotevření konzulátu ve východním Jeruzalémě dostupného pro Palestince. "Šance na úspěšné mírové rozhovory zůstává vzdálená. Ale prezident Biden alespoň nebude prohlubovat konflikt, jak činil Trump, který se zároveň hloupě plácal po zádech za nastolení míru v regionu," uzavírá Boot.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
včera
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
včera
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
včera
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
Pád osoby do kolejiště ve stanici Flora zastavil ve čtvrtek dopoledne provoz linky A pražského metra. Vlaky nejezdily zhruba hodinu, zatímco na místě zasahovaly složky integrovaného záchranného systému. Vážně zraněný muž byl převezen do nemocnice v umělém spánku.
Zdroj: Jan Hrabě