NÁZOR - V noci z úterý na středu se Spojené státy a Írán ocitly na hraně otevřené války, konstatuje vojenský historik a publicista Max Boot. V komentáři pro server Washington Post uvádí, že poté, co íránské rakety zasáhly americké základny v Iráku, je snadné představit si americkou odvetu a následný íránský útok na Dubaj či izraelskou Haifu.
Odměřená odpověď
Íránský režim ovšem není u moci 42 let kvůli válkám s mnohem silnějšími mocnostmi, upozorňuje historik. Podotýká, že Teherán svou odpověď na zabití svého generála Kásima Sulejmáního, velitele obávaných jednotek Kuds, pečlivě odměřil a učinil jen tolik, aby si zachránil tvář, ale zároveň nespustil velkou válku.
Írán dokonce předem varoval Irák, kdy útok přijde, připomíná Boot. Úder proto hodnotí jako varovný výstřel, který měl dát Spojeným státům najevo, že nejsou imunní proti odvetě, ale byl proveden tak, aby nezpůsobil velké škody. "Vystřelit salvu raket, aniž by někoho zabily, je samo o sobě působivým zaměřovacím výkonem," píše komentátor.
Boot nepředpokládá, že jde o finální odvetu za Sulejmáního smrt, ale spíše o její první fázi, po které budou následovat více popíratelné a ničivější teroristické, námořní či kybernetické útoky. Poté, co americký prezident Donald Trump nechal zabít předního íránského generála, budou vysocí američtí velitelé potřebovat větší ochranu, míní historik. Očekává, že Íránci budou pokračovat i ve své politické ofenzivě proti americkým vojákům v Iráku, i když nyní chtějí nabídnout Spojeným státům prostor k deeskalaci.
Od Trumpa bylo velmi prozřetelné, že tento prostor využil a nenaplnil své hrozby "velmi rychlou a velmi tvrdou" odvedou za jakýkoliv útok na americké cíle, konstatuje Boot. Dodává, že prezident si může užít vítězné kolečko, které zahájil jeho středeční projev, ve kterém s potěšením oznámil, že Írán ustupuje.
"Trump byl na svůj standard nezvykle uměřený, ačkoliv si nedokázal odpustit nevhodné (a neoprávněné) kopnutí do Obamovy administrativy, ale v budoucnu se nebude takto ostýchat při chvástání se výsledkem," očekává Boot. Soudí, že přijdou další prezidentovy vychloubačné vzkazy na sociálních sítích komentující Sulejmáního smrt.
Prezident má důvod ke spokojenosti, jelikož konflikt se nevymknul kontrole, jak se mnozí obávali, přiznává historik. Dodává, že Írán přišel o nejslavnějšího a nejschopnějšího generála, velitele důležitých ší'itských milic v Iráku a dvě desítky jejich příslušníků, navíc po neschopnosti reagovat na sérii íránských útoků z loňského roku Trump nastavil jistou míru odstrašovací politiky vůči Teheránu.
Existuje ovšem nebezpečí, že Trumpovy akce se budou stupňovat, obává se Boot. Soudí, že prezident byl dosud poměrně obezřetný při nasazování vojenské síly, ale nyní se může cítit povzbuzen zdánlivým úspěchem riskantní Sulejmáního likvidace a svůj opatrný postoj přehodnotit.
Mise nebyla splněna
"Není však čas prohlásit, že mise byla splněna," pokračuje komentátor. Tvrdí, že navzdory Trumpovým tweetům není situace ani zdaleka urovnána, americko-íránská konfrontace, kterou zahájilo Trumpovo odstoupení od dohody o íránském jaderném programu v roce 2018 a následné uvalení sankcí na Írán, nekončí a je přinejlepším pozastavena, což sice otevírá prostor pro diplomacii, ale není jasné, zda se šéf Bílého domu této příležitosti chopí.
Trump dosud realizoval strategii maximálního tlaku, Íránu způsobil závažné ekonomické škody, ale sotva jej přiměl ke kapitulaci, rekapituluje Boot. Připomíná, že Teherán naopak v reakci odmítl limity dohody o jaderném programu a posunul se o zhruba 15 let vpřed, a přestože šéf Bílého domu opakovaně ujišťuje, že Íránu neumožní získat jadernou zbraň, tato možnost je nyní blíže než před nástupem Trumpa do úřadu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.K dosažení dohody bude Trump muset snížit požadavky, které v květnu 2018 předložil americký ministr zahraničí Mike Pompeo, jelikož těchto 12 bodů se - jak soukromě přiznávají představitelé Trumpovy administrativy - rovná podmínečné kapitulaci, nastiňuje historik. Připomíná, že mezi stávajícími podmínkami je ukončení raketového programu a podpory spřízněným silám v regionu, demobilizace ší'itských milicí v Iráku, odchod ze Sýrie a odvolání všech výhrůžek sousedům.
Za stávající konfrontace je pravděpodobnost, že tak Írán učiní, ještě menší, protože vnímá své rakety a spřátelené milice jako klíč k obraně před americkou, saúdskou či izraelskou agresí, míní Boot. Deklaruje, že čím agresivněji bude Trump postupovat, tím je menší možnost, že Írán odzbrojí a není pravděpodobné, že se americkému prezidentovi podaří pouhým talkem fakticky zlomit režim, který má vysokou míru odolnosti - v 80. letech ostatně válčil s Irákem, což stálo život nejméně milion Íránců.
"To nejlepší, v co může Trump realisticky doufat, je vyztužení dohody o jaderném programu v delší časové linii, širší inspekční režim a určité omezení raket dlouhého dosahu," domnívá se komentátor. Soudí, že i to by zřejmě vyžadovalo uvolnění určitých ekonomických sankcí, aby byl Írán přilákán k jednacímu stolu.
Trumpovo středeční prohlášení naneštěstí neneslo příliš náznaků otevřenosti diplomacii a prezident naopak mluvil o dalších sankcích, poukazuje Boot. Očekává tedy, že nebezpečná konfrontace s Íránem bude pokračovat a Trumpova administrativa se nikterak nepřiblíží k naplnění svých strategických cílů. "Trump možná zaznamenal taktické vítězství, ale vyřešení této krize zůstává nadále vzdálené," uzavírá historik.
Související
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
USA potrestají Írán za víkendový útok. Od spojenců čekají stejnou reakci
USA (Spojené státy americké) , Írán
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
před 29 minutami
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
před 33 minutami
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
před 1 hodinou
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
před 1 hodinou
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
před 2 hodinami
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
před 2 hodinami
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
před 3 hodinami
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
před 3 hodinami
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
před 4 hodinami
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
před 4 hodinami
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
před 4 hodinami
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
před 5 hodinami
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
před 5 hodinami
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
před 6 hodinami
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
před 7 hodinami
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
před 7 hodinami
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
před 8 hodinami
Zimní počasí se vrací na hory i do nížin. Meteorologové vydali dvě výstrahy
před 8 hodinami
Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem
před 9 hodinami
Benzin letos poprvé zdražil nad 40 korun za litr. Růst cen má zpomalit
Benzin v Česku letos poprvé překonal cenovou hranici 40 korun za litr, zatímco nafta je téměř o korunu levnější. Litr benzinu momentálně stojí 40,12 Kč, za stejné množství nafty zaplatí řidiči 39,19 Kč.
Zdroj: Jan Hrabě