I když Tálibán převzal téměř úplnou kontrolu nad Afghánistánem, jeden muž mu stále stojí v cestě. Nyní už bývalý viceprezident Amrulláh Sálih slíbil, že se radikálnímu hnutí nepodvolí, napsala agentura AFP.
Někdejší šéf afghánských zpravodajských služeb, zapřisáhlý nepřítel radikálních islamistů, kteří nyní ovládají zemi, se stáhl do posledního regionu, který tálibové nemají v rukou: do údolí Pandžšír severovýchodně od Kábulu.
"Nezklamu miliony lidí, které mi naslouchaly. Nikdy nebudu pod stejnou střechou jako Tálibán. Nikdy," napsal Sálih v neděli na twitter, než se stáhl do ústraní.
Následující den se na sociálních sítích objevily snímky bývalého viceprezidenta s Ahmadem Masúdem, synem slavného vůdce Ahmada Šáha Masúda, na kterého v roce 2001 spáchala atentát teroristická organizace Al-Káida. Oba muži jsou v údolí Pandžšír na úpatí horského masivu Hindúkúš.
Ahmad Masúd v pondělí ve sloupku zveřejněném francouzským časopisem La Règle du jeu oznámil, že hodlá Tálibánu odporovat. Prohlásil, že chce pokračovat v boji za svobodu ve stopách svého otce, hrdiny protisovětského odporu, který do smrti vzdoroval také bojovníkům Tálibánu.
Vypadá to, že zatímco se v Pandžšíru pomalu přeskupují ozbrojenci, oba muži pokládají základní kámen možné rebelie proti novému režimu. Masúdem ovládané a těžko dosažitelné údolí nepadlo do rukou tálibů ani při občanské válce v 90. letech či pod sovětskou okupační moc o desetiletí dříve.
"Tálibánu nedovolíme, aby vstoupil do Pandžšíru a budeme ho bránit veškerou svou silou," uvedl místní obyvatel, který si nepřál být jmenován.
Pro Sáliha, který z oblasti rovněž pochází, je nynější odpor další z řady bitev proti Tálibánu. V dětství přišel o rodiče a v 90. letech bojoval právě po boku vůdce Masúda. Následně sloužil ve vládě do doby, než ji Tálibán svrhl obsazením Kábulu v roce 1996. Povstalci následně zavedli fundamentalistický režim, který trval až do doby, než je v roce 2001 zbavili moci Američané.
Sálih uvádí, že Tálibán ve snaze vylákat ho z úkrytu mučil jeho sestru. "Můj názor na Tálibán se kvůli událostem z roku 1996 navždy změnil," napsal Sálih minulý rok v úvodníku časopisu Time.
Po útocích na americké půdě z 11. září 2001, které přišly pouhé dva dny po atentátu na Masúda, se stal Sálih významným zdrojem pro americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA). Po pádu Tálibánu se v letech 2004 až 2010 postavil do čela afghánské zpravodajské služby NDS. V této funkci si vytvořil rozlehlou síť informátorů a zvědů mezi táliby, ale také v Pákistánu, kde mají vůdci povstalců z velké části základnu.
Sálihovi to umožnilo získat důkazy, jak tvrdí, že tálibové mají i nadále podporu pákistánské armády. Ta veškerá podobná tvrzení odmítá.
Sálihovův vzestup na viceprezidentskou pozici však doprovázely komplikace. V roce 2010 byl sesazen z pozice šéfa NDS po ponižujícím útoku na mírovou konferenci v Kábulu. Na několik let se proto stáhl z politického života, dál však pokračoval v každodenních slovních útocích proti Tálibánu a Pákistánu na sociálních sítích.
Náklonnost vládnoucí vrstvy získal zpět v roce 2018, kdy se stal na několik měsíců ministrem vnitra a upevnil alianci s afghánským prezidentem Ašrafem Ghaním. Státník v neděli z Afghánistánu uprchl do zahraničí. Po volbách v roce 2019 se Sálih stal viceprezidentem.
Osmačtyřicetiletý muž unikl několika útokům Tálibánu, naposledy v září 2020. Tehdy u jeho konvoje explodovala výbušnina nastražená v autě, zemřelo nejméně deset lidí. O několik hodin později se objevil na videu s levou rukou v obvazech a slíbil na útok odpovědět útokem.
"Budeme pokračovat v boji," prohlásil tehdy.
Související
Po zemětřesení v Afghánistánu jsou až stovky mrtvých, zraněných je nejméně tisíc
Harry promluvil o složitém návratu z války. Bez Meghan se musel vypořádat s traumatem
Afghanistán , Amrulláh Sálih (afghánský politik) , Tálibán
Aktuálně se děje
před 41 minutami
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
před 1 hodinou
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
před 2 hodinami
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
před 2 hodinami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 2 hodinami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 3 hodinami
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
před 4 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 4 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 5 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 5 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 5 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 6 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 7 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 7 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 7 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 8 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 8 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 8 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 9 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 9 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.
Zdroj: Libor Novák