Arménie a Ázerbájdžán se již vzájemně obvinily z "hrubého porušování" nového příměří v bojích o Náhorní Karabach, které mělo začít platit od dnešního rána. Tento humanitární klid zbraní v Karabachu domluvili v pátek a v sobotu zástupci Arménie, Ázerbájdžánu a Spojených států ve Washingtonu.
Ázerbájdžánský prezident v projevu k národu opět podmínil ukončení konfliktu stažením arménských sil ze sporné enklávy. Arménský premiér uvedl, že Baku podle něj o mírové řešení nestojí.
Ázerbájdžánské ministerstvo zahraničí podle agentury AFP obvinilo arménské síly z ostřelování města Terter, ležícího severovýchodně od Karabachu, a okolních vsí. Ministerstvo obrany neuznávané karabašské republiky, ovládané arménskými separatisty, to popřelo a naopak si stěžovalo, že nepřátelské dělostřelectvo střílelo na arménské pozice na různých úsecích fronty. Také Ázerbájdžán popřel, že by porušoval příměří.
Obě znepřátelené strany se tento měsíc za ruského zprostředkování dohodly na dvou předchozích příměřích, ale ani ta nedodržovaly.
"Arménská strana klid zbraní přísně dodržuje," napsal arménský premiér Nikol Pašinjan na facebooku podle agentury TASS.
Ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev v projevu k národu podle agentury Reuters prohlásil, že Baku chce konflikt o Náhorní Karabach vyřešit politickými i vojenskými prostředky. Ukončení konfliktu znovu podmiňoval odchodem arménských sil z Karabachu.
Arménský předseda vlády později v živém vysílání na facebooku uvedl, že nevěří, že Ázerbájdžán stojí o mírové řešení konfliktu. "Arméni jsou připraveni na vzájemné ústupky, i ty bolestivé, ale nejsou připraveni na kapitulaci Karabachu," pronesl Nikol Pašinjan podle agentury Reuters.
Světové agentury rovněž informovaly o dalším jednání s cílem ukončit současné boje, tentokrát se ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu ve čtvrtek zúčastní v Ženevě jednání Minské skupiny, která se podílela i na nedělních vyjednáváních. Minská skupina vznikla v roce 1992 v rámci Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) s cílem zprostředkovat mírové řešení konfliktu, předsedají Rusko, Francie a USA.
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem již desítky let.
Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované.
Současný střet se rozhořel 27. září a je nejvážnější za více než 25 let. Úřady neuznávané karabašské republiky hlásí 974 zabitých vojáků a 41 civilistů. Ázerbájdžán své vojenské ztráty neuvádí, úřady ale tvrdí, že při ostřelování přišlo o život 65 civilistů a tři stovky jich utrpěly zranění. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina si boje vyžádaly již skoro 5000 mrtvých.
Kancelář ombudsmana neuznávané karabašské republiky Artaka Beglarjana dnes uvedla, že kvůli bojům opustilo své domovy už 90.000 lidí, tedy 60 procent obyvatel enklávy, píše Reuters.
Světové mocnosti chtějí zabránit tomu, aby boje v Náhorním Karabachu nezpůsobily širší konflikt se zapojením Turecka a Ruska; Ankara jednoznačně podporuje Baku, zatímco Jerevan se dovolává spojenectví s Moskvou, která má v zemi vojenskou základnu. Obavy panují také o bezpečnost ropovodů a plynovodů, které přepravují ázerbájdžánský plyn a ropu přes jižní Kavkaz na světové trhy.
Související
Svět je na pokraji další války. Spor mezi Ázerbájdžánem a Arménie se vyostřuje
Putin přišel o spojence. Ztratil kontrolu nad zemí ve své alianci
arménie , ázerbájdžán , Náhorní Karabach , válka
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě