NÁZOR - Pokud mluvíme o ruské politice v Sýrii, předně nesmíme zapomínat, že Sýrie není v ruské celkové zahraniční politice prioritou. S uvedeným tvrzením vystoupil v komentáři pro server Moscow Times politolog Ruslan Mamedov z Ruské rady pro mezinárodní vztahy.
Existují pochopitelně další problémy, které jsou pro Moskvu důležité, zdůrazňuje odborník. Připouští však, že Rusko má v Sýrii vojenskou základnu, velký počet pracovníků a syrská anabáze vedla k celkovému posílení role Ruska v regionu.
"Nyní jsme však v situaci, kdy se Rusko snaží změnit svou politiku z přístupu založeného na hrozbě v přistup založený na příležitostech," domnívá se Mamedov. Soudí, že jde především o ekonomické zisky, kapitalizaci politického vývoje a rozšíření ekonomických otázek za hranice Sýrie.
Právě z tohoto důvodu Rusko využívá svůj vliv v regionu a pragmaticky zlepšuje vztahy s blízkovýchodními státy a vytváří si podmínky pro tamní ekonomickou expanzi, míní politolog. To je podle něj praktická realita dnešní ruské politiky v Sýrii.
Moskva a izraelsko-íránský konflikt v Sýrii
Rusku se pochopitelně daří udržovat funkční vztahy s Izraelem i Íránem zároveň, protože chápe zájmy obou zemí v regionu, vysvětluje Mamedov. Za největší problém považuje situaci, kdy se Írán a Izrael obracejí na Moskvu bilaterálně, protože pak přichází na řadu problém společného postupu a výsadního postavení na Blízkém východě.
Írán a Izrael nejsou arabské státy, ale musejí se do arabského regionu nějak zapojit, zatímco Rusko je cizí, vnější aktér, který se snaží zachovat vztahy s oběma zeměmi, poukazuje expert. Konstatuje, že Moskva se v tomto smyslu nesnaží o snižování napětí mezi oběma zeměmi, ale deeskalaci tensí v regionu a přilehlých oblastech.
"Některé maximalističtější pohledy Teheránu a Tel Avivu nejsou v Moskvě vítány," pokračuje politolog. Domnívá se, že Rusko chce, aby oba státy nakonec pochopily, že musejí nalézt nějaké řešení pro společný život v regionu.
To je hlavní ruský pohled, avšak pokud jde o Sýrii, byli jsme svědky mnoha případů, kdy se Moskva snažila držet Íránce či na Írán napojené milice dále od izraelsko-syrské hranice, připomíná Mamedov. Očekává, že tohoto přístupu se bude Kreml držet i nadále.
Je Bašár Asad postradatelný?
Ruský postoj vůči Sýrii vychází především z bilaterálních rusko-syrských vztahů, které se táhnou několik desetiletí nazpět, uvádí politolog. Vysvětluje, že vše začalo dobrými vztahy Sovětského svazu se Sýrii.
"Navíc, od samého začátku, i v roce 2015, kdy se Rusko začalo v Sýrii silně angažovat, bylo oznámeno (ruským) prezidentem Vladimirem Putinem a stále je oficiální politikou Ruska, že Rusko je tam na podporu syrských státních institucí," píše Mamedov. Dodává, že tento hlavní přístup byl Moskvou sledován vždy.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.I nyní vidíme, že Rusko dělá vše pro to, aby posílilo syrské státní instituce, deklaruje odborník. Zdůrazňuje, že zdaleka nejde pouze o zajištění pozice Bašára Asada coby syrského vůdce.
V oficiálním ruském pojetí je Asad prezident a především zvolený prezident, připomíná expert. Za pravděpodobnou považuje variantu, že v budoucnosti se na tom mnoho nezmění.
Ruský postoj k Sýrii je tedy především o vztazích mezi státy, nikoliv o klientelismu, soudí Mamedov. Domnívá se, že Moskva se snaží jednat s Damaškem na základě modelu interakce ruských státních institucí se syrskými státními institucemi.
Související
Válečný zločin v praxi. Rusové oprášili nelidskou taktiku ze Sýrie, vraždí nevinné záchranáře
ROZHOVOR: Potrestání pachatelů chemických útoků v Sýrii? Nepříliš pravděpodobné, tvrdí expert na Střední východ Jan Daniel
Ruské angažmá v Sýrii , Sýrie , Rusko , Bašár Asad , Vladimír Putin
Aktuálně se děje
před 13 minutami
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
před 1 hodinou
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
před 2 hodinami
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
před 3 hodinami
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
před 4 hodinami
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
před 5 hodinami
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
před 6 hodinami
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 6 hodinami
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 7 hodinami
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 7 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 8 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 8 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 9 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 9 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 10 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 10 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 10 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 11 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 11 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 11 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) vyzval v úterý k mezinárodnímu vyšetření zpráv o masových hrobech v nemocnicích v Pásmu Gazy, které byly zničeny při obléhání izraelské armády. Podle OHCHR mohlo totiž dojít k páchání válečných zločinů.
Zdroj: Libor Novák