Arabský svět v problémech. Region zabředá do neznámých vod, varuje politolog

NÁZOR - Smrt Abú Bakra Bagdádího je skutečné vítězství ve válce proti teroristickým skupinám, připouští Fareed Zakaria v komentáři pro server Washington Post. Známý politolog a komentátor konstatuje, že Islámský stát (IS) je sice jedna z nejkrutějších a nejnebezpečnějších organizací za dlouhou dobu a smrt jejího vůdce ji značně poškodí, ale nedávné protesty od Iráku po Libanon ukazují, že Blízký východ zůstává problematickým regionem.

Unikátní region

Pokud by zabití Bagdádího vedlo k dalšímu ústupu Spojených států z Blízkého východu, pak by se problémy regionu mohly ještě prohloubit, obává se politolog. Připomíná, že po teroristických útocích z 11. září 2001 svět náhle upřel svou pozornost na tento region a uvědomil si klíčovou skutečnost - Blízký východ je unikátní a za poslední desetiletí nezaznamenal podstatnější politický, ekonomický či společenský progres.

Zatímco padl komunismus, mizely vojenské junty a do transformovaných rozvojových zemí přicházel ekonomický růst, Blízký východ ustrnul a v některých ohledech se dokonce vrátil do minulosti, upozorňuje Zakaria. Dodává, že mnozí věří, že právě tato stagnace umožnila růst a šíření islámského extremismu a terorismu.

OSN v roce 2002 vydala zprávu o rozvoji v arabském světě založenou na výzkumu místních expertů, která upozornila na zásadní výzvy, kterým region čelí, připomíná komentátor. Nastiňuje, že zpráva hovořila o nutnosti překonat tři nedostatky, aby se Blízký východ zařadil do moderního světa - málo svobody, podřadné postavení žen a nízkou vzdělanost.

Zpráva také hovořila o obecnějším nedostatku ekonomických příležitostí, politických práv a společenského progresu v arabském světě, přičemž vlády v ostatních zemích uvěřily, že právě toto jsou klíčové problémy Blízkého východu, uvádí politolog. Připouští, že v následujících letech se situace v četných oblastech - například průměrná délka dožití, gramotnost a postavení žen - zlepšila.

"Od roku 2010 téměř všechny arabské země zpomalily či zvrátily svůj průměrný roční pokrok v lidském rozvoji," cituje Zakaria poslední zprávu OSN o rozvoji společnosti v arabském světě. Podotýká, že se tak stalo navzdory arabskému jaru z roku 2011, které zdánlivě zdůraznilo potřebu širších reforem.

Na otázku, proč se tak stalo, politolog odpovídá, že arabské jaro z velké časti selhalo a pouze Tunisko přešlo k demokratické vládě, zatímco v Egyptě se vrátila represivní vláda, Sýrie prochází občanskou válkou a krvavou obnovou Asadova režimu a Jemen a Libye se hroutí.

Neudržitelný model   

Region přesto čelí naléhavým výzvám, deklaruje Zakaria. Upozorňuje, že demografický vývoj je pochmurný a Blízký východ má největší míru nezaměstnanosti na světě, tamní ekonomický model je vysoce neefektivní, drahý a neudržitelný, jelikož státy zaměstnávají velký počet lidí a vydatně dotují potraviny a energie.

"Reformní úsilí má smíšené výsledky," pokračuje komentátor. Poukazuje, že v Egyptě a Saúdské Arábii přineslo jisté úspěchy, ale pro země závislé na státních financích je obtížné nastartovat soukromý sektor, především za situace, kdy tamní ekonomiky trpí nízkou cenou ropy.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

V Egyptě vláda zaměstnává zhruba 20 % pracovní síly, v Alžírsku je to skoro 40 % a v Saúdské Arábii 65 %, připomíná Zakaria. Konstatuje, že v případech, kdy se stát pokusil ustoupit, se soukromému sektoru nedaří zaplnit jeho místo, a tak v mnoha zemích, které se pokusily zmenšit dotace, vypukly protesty, které se často setkávají s represí.

Naděje zprávy OSN z roku 2002 spočívaly v tom, že ekonomické a společenské reformy budou snazší, pokud se blízkovýchodní země otevřou politicky a že politická otevřenost přinese veřejně volené politiky, kteří odčerpají podporu islámským extremistům, uvádí politolog. Vysvětluje, že tato představa stála za plány George W. Bushe, které vycházely z určitých seriózních úvah o regionu.

Mnoho z nich však nefungovalo a politická otevřenost vedla většinou k povstáním, sektářskému násilí, občanským válkám a represi, zdůrazňuje Zakaria. Dodává, že země jako Libanon a Jordánsko, které si udržely jednotu a stabilitu, zůstávají křehké a mnoho reforem se zde nerealizovalo.

"Možná nejdůležitějším výsledkem přetrvávajících otřesů v arabském světě je ústup Spojených států z regionu," píše politolog. Poukazuje, že ten začal během druhého funkčního období Geroge W. Bushe a pokračoval za Baracka Obamy a nyní trpělivost s Blízkým východem došla Donaldu Trumpovi a projevuje se snaha zbavit se zodpovědnosti za tuto chaotickou, nestabilní část světa.

Když Trump říká, že chce ukončit nekonečné války, velká část americké veřejnosti s ním souhlasí, vyzdvihuje politolog. Konstatuje, že díky tomu vzniká postamerický Blízký východ, kde o moc soupeří mnoho regionálních mocností, především Saúdská Arábie a Írán, a mnoho dalších sleduje své vlastní cíle, jako například Turecko a Izrael.

V době velkých změn se tak region dostává do neprozkoumaných vod, varuje Zakaria. Připomíná, že ze Sýrie uprchlo přes 5 milionů lidí, v Jemenu probíhá největší humanitární krize světa a ačkoliv IS přišel o svou hlavu a byl rozprášen, démoni, kteří živí tyto hrůzy - stagnace, represe a zoufalství - nadále sužují arabský svět.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Abú Bakr al-Bagdádí (vůdce ISIL) Egypt arabské jaro Jemen Sýrie

Aktuálně se děje

před 26 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

Petr Fiala (ODS)

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

včera

včera

včera

včera

včera

Pomoc Západu při vyšetřování útoku nechceme, podporoval by svou teorii, tvrdí Lavrov

Rusko nepotřebuje pomoc Západu při vyšetřování útoku v koncertním sále Crocus City Hall u Moskvy. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a odsoudil "dvojí metr."

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy