Spojené státy dokážou vést válku velmi dobře, pokud má jasně definovaný cíl, k vítězství neexistuje alternativa a vojenské angažmá podporuje velká část veřejnosti, tvrdí profesor E. J. Doinne v komentáři pro server Washington Post. Sociolog a politolog z Georgetown University dodává, že v nejasných konfliktech, jejichž cílem je vágní "politické urovnání", tedy něco mezi vítězstvím a porážkou, si Amerika naopak jen zřídka dokázala udržet odhodlání.
Nejlepší ze všech špatných možností
"Měli jsme se dávno poučit. Afghánistán to opět ukázal," píše profesor. Soudí, že právě proto americký prezident Joe Biden konečně řekl dost.
Bidenovo rozhodnutí o odchodu z Afghánistánu označuje politolog za chladný, reálpolitický kalkul, který byl podtržen prezidentovými víkendovými slovy, kdy šéf Bílého domu položil otázku, jaké jsou americké zájmy a kde se nacházejí. Autor komentáře konstatuje, že hnutí Tálibán může být brutální, zpátečnické a utlačovatelské - především vůči ženám a odpůrcům náboženského purismu -, avšak zájmům Spojených států by pokračování vojenského angažmá v zemi nijak neposloužilo.
Americké angažmá spustila v roce 2001 skutečnost, že Tálibán poskytoval útočiště al-Káidě, tudíž šlo o bezprostřední, adekvátní reakci na útoky z 11. září, uvádí Doinne. Poukazuje, že al-Káida ale byla rozvrácena a její vůdce Usáma bin Ládin zabit, tudíž Biden minulý pátek správně připomněl, že původní mise dávno skončila a aktuálně vychází teroristická hrozba z jiných zemí, a právě tam by měly Spojené státy zaměřit pozornost.
Autor komentáře tak souhlasí s renomovaným politologem Grahamem Allisonem, že Biden si zaslouží uznání, nikoliv pohrdání za "vyčíslení rizik, které umožnilo vyvést Spojené státy z neúspěšného úsilí v bludné misi". Některé nechutné důsledky by dle Doinnea neměly zastínit skutečnost, že šéf Bílého domu volil nejlepší z výhradně špatných možností.
"To nesnižuje jeho povinnost rázně reagovat na humanitární krizi vyvolanou bolestivě chybným odhadem jeho administrativy ohledně závratné rychlosti, s níž Tálibán získá zemi pod kontrolu," pokračuje odborník. Apeluje, aby Spojené státy volily agresivní přístup k evakuaci svých občanů i těch Afghánců, kteří riskovali život při podpoře zahraničních vojsk, neuchylovaly se k umělým termínům a spolu se spojenci z NATO situaci zvládly.
Veškerá kritika Bidenova rozhodnutí o stažení se dá shrnout do jednoho klíčového tvrzení, míní politolog. Pozitivní či negativní postoj se podle něj odvíjí od přesvědčení, zda malý americký kontingent v Afghánistánu mohl zachovat status quo a Tálibán zadržet.
Zatímco někteří kritici věří, že odchod měl být odložen, Biden argumentuje lépe, domnívá se Doinne. Zdůrazňuje, že prezident se musel vypořádat s důsledky "mírové dohody" s Tálibánem, jež mu přenechal jeho předchůdce Donald Trump, i s redukcí amerických vojáků z 13.000 na 2.500, kterou Trump nařídil v roce 2019, byť následně počet příslušníků amerických sil v Afghánistánu mírně navýšil na 3.500.
I ti, kteří věří, že úspěch mohla zajistit i velmi omezená vojenská přítomnost, připouštějí, že stávající počet vojáků by musel být navýšen a také nadstranická zpráva o Afghánistánu, na níž Bidenovi kritici často odkazují, mluví alespoň o 4.500 vojácích, upozorňuje autor komentáře. To podle něj znamená, že Biden by musel válku opět eskalovat, přičemž považuje za téměř jisté, že pokud by se uvedený počet ukázal jako nedostatečný - a Tálibán začal na americké síly útočit -, Spojené státy by musely svou přítomnost výrazně rozšířit.
Odchod by nemyl jednodušší ani za 20 let
Morálka afghánských ozbrojených sil a tamní stále izolovanější vlády byla fatálně oslabena dohodou, kterou v únoru 2020 uzavřel s Tálibánem Donald Trump, míní politolog. Připomíná, že Bidenův předchůdce vychvaloval tvrdost, chytrost a bystrost vůdců Tálibánu, ačkoliv jeho poradce pro národní bezpečnost H. R. McMaster označil dohodu za kapitulaci.
"Signály, které Trump vyslal, daly jasně najevo, kam vane vítr a umožnily Tálibánu uzavřít vlastní dohody po celém Afghánistánu o rychlé kapitulaci provládních vojsk," píše Doinne. Konstatuje, že Spojené státy se z této situace musejí poučit, a to platí nejen o posledních dvou letech, ale celých uplynulých dvou dekádách.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Zahájení irácké války 17 měsíců po zásahu proti Tálibánu afghánskou válku upozadilo, což by se nemělo stávat, uvádí profesor. Zmiňuje navíc sérii reportáží deníku Washington Post, která ukázala, že američtí představitelé - vojáky nevyjímaje - předkládali nepravdivé zprávy o pokroku v zemi zakrývající zásadní problémy, které vyvrcholily tento měsíc.
Doinne již v roce 2011 upozorňoval, že Spojené státy se sice maximálně snaží zlepšit situaci v Afghánistánu, ale musí si ujasnit, zda mají tyto snahy konec, nebo půjde o nekonečnou sérii období bojů a opakovaných pokusů. O deset let později Biden dospěl k závěru, že další takový pokus je zbytečný a správně ukončil kruh zklamání a frustrací, věří autor komentáře.
Nyní ale Biden musí převzít zodpovědnost za nápravu chyb, které provázejí realizaci takového rozhodnutí, zdůrazňuje politolog. Zmiňuje prezidentovo nedělní ujištění, že Spojené státy "tvrdě pracují" na rychlé evakuaci konkrétních osob z Afghánistánu.
Šéf Bílého domu bude muset v nadcházejících měsících rovněž doložit své tvrzení, že toto politické rozhodnutí Ameriku neoslabilo, ale posílilo a že svět je nyní bezpečnější, upozorňuje expert. Očekává, že to nebude snadné, ale stejný úkol by nebyl jednodušší za pět, deset či dvacet let.
Související
Po zemětřesení v Afghánistánu jsou až stovky mrtvých, zraněných je nejméně tisíc
Harry promluvil o složitém návratu z války. Bez Meghan se musel vypořádat s traumatem
Afghanistán , USA (Spojené státy americké) , Joe Biden , Donald Trump , Tálibán
Aktuálně se děje
před 3 minutami
Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu
před 26 minutami
Lavrov odhalil podlost Ruska. Teď chtějí Charkov, kvůli pohybující se "sanitární zóně"
před 56 minutami
USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku
před 1 hodinou
Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují
před 2 hodinami
Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety
před 2 hodinami
VIDEO: Tragédie u soudu s Trumpem. Muž se zapálil, incident vysílala CNN
před 3 hodinami
Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem
před 4 hodinami
Čaputová pochválila Slováky za sbírku na munici pro ukrajinskou armádu
před 4 hodinami
Počasí: Zima udeřila v plné síle. Na Šumavě spadlo přes 20 centimetrů sněhu
před 5 hodinami
Počasí přinese do Česka o víkendu zimu. Místy napadne sníh
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.
Zdroj: Karolína Svobodová