Konec embarga OSN: Írán nepočítá s velkými nákupy zbraní, oznámil Zaríf

Írán je ve své obraně soběstačný a nepotřebuje nakupovat zbraně ve velkém po dnešním skončení dlouhodobého zbrojního embarga Organizace spojených národů (OSN). Oznámilo to íránské ministerstvo zahraničí v prohlášení zveřejněném ve státních médiích.

Írán dnes označil konec embarga za "významný den pro mezinárodní společenství ... navzdory snahám amerického režimu". "Dnešní normalizace íránské obranné spolupráce se světem je přínosem pro multilateralismus, mír a bezpečnost v našem regionu," napsal na twitter íránský ministr zahraničí Mohammad Džavád Zaríf.

A momentous day for the international community, which— in defiance of malign US efforts—has protected UNSC Res. 2231 and JCPOA. Today's normalization of Iran’s defense cooperation with the world is a win for the cause of multilateralism and peace and security in our region. pic.twitter.com/sRO6ezu4OO

— Javad Zarif (@JZarif) October 17, 2020

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo dnešní oznámení Íránu o skončení embarga rezolutně odmítl. "Spojené státy jsou připraveny využít své úřady k uvalení sankcí na jakéhokoli člověka či subjekt, který se bude materiálně podílet na dodávkách, prodeji či přesunech konvenčních zbraní do Íránu či z Íránu. Stejně tak budou sankce uvaleny na ty, kdo poskytnou technický výcvik, finanční podporu nebo služby vztahující se k těmto zbraním," uvedl Pompeo v prohlášení.

No nation that desires a peaceful Middle East should contemplate arms sales with Iran - every weapon the regime buys will be at the disposal of its radical ideology. We are prepared to use domestic authorities to sanction individuals or entities contributing to these arms sales.

— Secretary Pompeo (@SecPompeo) October 18, 2020

"Posledních deset let se země zdržely prodeje zbraní Íránu na základě různých opatření OSN. Pokud se nyní nějaký stát tomuto zákazu vzepře, jasně ukáže, že dává přednost podněcování konfliktů a napětí před podporou míru a bezpečnosti," dodal.

Přestože Teherán tvrdí, že žádný nákup zbraní neplánuje, teoreticky by se podle agentury AP mohl pokusit své zbrojní vybavení pocházející z dob před islámskou revolucí z roku 1979 zmodernizovat.

Írán, jehož ekonomika je velmi postižena rozsáhlými americkými sankcemi, by se také mohl pokusit prodat do zahraničí zbraně vlastní výroby. V praxi se ale bude většina států zbrojním obchodům s Íránem vyhýbat v obavách z americké finanční odplaty, píše AP.

Konec embarga byl stanoven v rámci jaderné dohody Íránu se světovými mocnostmi z roku 2015. Americký prezident Donald Trump, který v roce 2018 rozhodl o jednostranném odstoupení USA od této dohody, se snažil Radu bezpečnosti OSN přesvědčit, aby zbrojní embargo prodloužila. To se nicméně Trumpově vládě nepodařilo. V září proto Bílý dům oznámil, že jednostranně obnovuje veškeré sankce vůči Íránu zavedené dříve OSN.

Americká obranná zpravodajská agentura už v roce 2019 předpověděla, že se Írán po skončení embarga může pokusit koupit ruské stíhačky Su-30, cvičná vojenská letadla Jak-130, tanky T-90 a případně ruský protiletadlový raketový systém S-400. Prodat své zbraně do Íránu by mohla i Čína.

Teherán dnes zdůraznil, že se k žádným velkým nákupům zbraní nechystá. "Obranná doktrína Íránu silně závisí na jeho lidu a vlastních schopnostech. Nekonvenční zbraně, zbraně hromadného ničení a vlna nákupů konvenčních zbraní nemají v íránské obranné doktríně místo," uvádí se v prohlášení íránského ministerstva zahraničí.

Západní vojenští analytici tvrdí, že Irán často zveličuje svůj zbrojní potenciál, ale obávají se jeho programu balistických raket dlouhého doletu, který přispěl k tomu, že Washington opustil íránskou jadernou dohodu, napsala agentura Reuters.

Související

Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.

Více souvisejících

Írán zbraně Armáda Írán OSN USA (Spojené státy americké) Muhammad Džavad Zaríf Mike Pompeo

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 19 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy