Írán sahá po jaderné zbrani? Do dvou dnů může produkovat uran obohacený na 20 procent

Írán je schopen do dvou dnů obnovit produkci uranu obohaceného na 20 procent. Podle agentury Reuters to dnes řekl mluvčí íránské atomové agentury Behrúz Kamálvandí. Obohacení uranu na 20 procent je považováno za důležitý mezikrok potřebný k obohacení uranu na 90 procent, což je zapotřebí pro výrobu atomové bomby.

Zejména Spojené státy a Izrael obviňují Írán, že se snaží vyvinout atomové zbraně. To ovšem Teherán odmítá a tvrdí, že energii z jádra využívá výhradně k mírovým účelům.

"Pokud se Írán rozhodne, může mít do dvou dnů palivo obohacené na 20 procent," citovala Kamálvandího místní agentura Fars.

Od loňského roku, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem, se stupňuje napětí mezi USA a islámskou republikou. Washington po vypovězení dohody uvalil na Teherán nové sankce, které mimo jiné omezují možnosti Íránu obchodovat s ropou.

Smyslem jaderné dohody bylo zbrzdit íránský jaderný program, zamezit tak Teheránu ve vývoji jaderných zbraní, ale umožnit mírové využívání jaderných technologií. Trump nicméně od odstoupení od jaderné dohody proti Íránu vede politiku takzvaného "maximálního tlaku", čímž se snaží Teherán přimět k jednáním o omezení balistického programu a změně přístupu ke konfliktům na Blízkém východě.

Írán od května postupně přestal dodržovat několik bodů jaderné dohody a pohrozil, že 5. září podnikne další takový krok s cílem přimět evropské signatáře dohody, aby zmírnili dopad amerických sankcí.

Související

Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.

Více souvisejících

Írán Jaderné zbraně Donald Trump

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 9 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy