Země na jižním cípu Arabského poloostrova má ve své historii slavná období plná rozkvětu, ale i časy násilností. S 28 miliony obyvatel a rozlohou asi jako Francie zůstává Jemen, jediná republika na Arabském poloostrově, 30 let po sjednocení 22. května 1990 jedním z nejchudších států světa a de facto rozpadlým státem.
V zemi totiž již pět let zuří občanská válka, ve které zahynulo přes 100.000 lidí. OSN tvrdí, že konflikt vyvolal nejhorší humanitární krizi na světě: z domovů odešly na tři miliony Jemenců, asi polovina obyvatel zápasí s hladem, pomoc potřebuje na 24 milionů Jemenců a boje přispěly také k šíření cholery, jelikož zničily vodovodní systém. Hospodářství nejchudší země Blízkého východu je totálně rozpadlé, stojí produkce ropy i plynu. A nyní se bojí většího rozšíření koronaviru.
V občanské válce proti sobě od března 2015 bojují šíitští povstalci Húsíové podporovaní šíitským Íránem a vládní vojska prezidenta Abdar Rabbúa Mansúra Hádího, jemuž pomáhá arabská koalice v čele se sunnitskou Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Do konfliktu jsou zapojeni i jihojemenští separatisté, jemenská pobočka teroristického Islámského státu (IS) či rovněž teroristická Al-Káida na Arabském poloostrově (AQAP).
Húsíové kontrolují rozsáhlé oblasti na severu a západě země a ovládají metropoli Saná. Vládní vojska mají pod kontrolou místa na jihu, ve středu a na východě země, jihojemenští separatisté kontrolují jižní oblasti včetně přístavu Aden, kde letos v dubnu vyhlásili autonomii, a část území ovládají i teroristické skupiny napojené na Al-Káidu či IS. Všechny strany konfliktu se dopustily násilností.
Zlatý věk jemenské minulosti představuje bájná Arabia Felix (šťastná Arábie) s legendární královnou ze Sáby, jejíž ekonomické bohatství plynulo z obchodu s kořením, kadidlem a myrhou a z polohy na průsečíku Asie, Afriky a Evropy. Tato éra ale skončila na přelomu starověku a středověku a sjednocení Jemenu mělo být pokusem o renesanci této šťastné doby.
O sjednocení severního Jemenu, kde byla v září 1962 svržena monarchie a vyhlášena republika (JeAR), a jižního Jemenu, kde byla republika vyhlášena po vyhnání britských kolonistů v listopadu 1967 (od 1970 JLDR), se jednalo více než dvě desetiletí. Na stole byla řešení mírová, ale i násilná a mezi oběma státy vypuklo i několik střetů. Posun nastal až s rozkladem socialistického bloku koncem 80. let, kdy adenská vláda přiznala kolaps socialistické orientace, která JLDR přivedla na práh hospodářského zhroucení a izolace v arabském světě. Severní Jemen se zase potýkal se vzmáhajícím se kmenovým islámským hnutím a sjednocení mělo představovat nové vykročení do budoucí ekonomické prosperity i politického klidu.
Slavnostní sjednocení socialistického jižního Jemenu (Jemenské lidové demokratické republiky, JLDR) s pouhými 2,5 milionu obyvatel a konzervativního severního Jemenu (Jemenské arabské republiky, JeAR; 11 miliónů obyvatel) vyhlásil prezident Alí Abdalláh Sálih vztyčením červenobíločervené vlajky v Adenu 22. května 1990. Jedním státem se Jemen tehdy stal po téměř 150 letech od kolonizování Adenu Brity v roce 1839.
K Jemenu, kde je téměř veškeré obyvatelstvo arabské a muslimského vyznání, patří též ostrovy Perim v Rudém moři a Sokotra. Do vzniku Státu Izrael v roce 1948 žilo na 50.000 Židů, kteří byli v rámci operace "Orlí křídla" (či "Kouzelný koberec") přepraveni do židovského státu.
Jemen, jehož jméno v arabštině znamená "země po pravici", tedy napravo (na východ) od hlavní islámské svatyně kaaby v saúdskoarabské Mekce, si hned v prvním desetiletí po sjednocení prošel dvouměsíční občanskou válkou v roce 1994, v zemi poté bujela korupce a země se též stala pověstnou únosy zahraničních turistů místními kmeny.
Politická krize v zemi pak vypukla v souvislosti v "arabským jarem" v roce 2011, kdy se protestovalo proti chudobě, nezaměstnanosti a korupci. Prezident Sálih v roce 2012 odstoupil, nahradil ho viceprezident Abdar Rabbú Mansúr Hádí. Slabost centrální vlády během předávání moci spojená s mnoha dalšími problémy pak vedla k občanské válce.
Související
Útoky Husíjú znepokojují státy G7. Dohodly se na trvalém řešení
Neútočte na nás, my vás podpoříme v OSN. Čína a Rusko uzavřely dohodu s husíjskými povstalci
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 52 minutami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 56 minutami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 1 hodinou
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 2 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 2 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 3 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 3 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 3 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 3 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 4 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 4 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 5 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 6 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 6 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 6 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 7 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 7 hodinami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 8 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
Vláda ve středu schválila novelu zákona o zbraních, která urychlí začátek platnosti dvou zásadních opatření obsažených v novém zákoně o zbraních. Jde o povinnost hlásit podezřelé transakce a větší pravomoci pro policii v otázce zajištění zbraní. Změny by mohly platit už od letošního července.
Zdroj: Jan Hrabě