Koronavirus v muslimských zemích: Boj s COVID-19 komplikují pravidla islámu

Pákistán zavedl v reakci na globální pandemii COVID-19 přísná ochranná opatření, včetně uzavření škol, zákazu veřejných shromáždění a uzavírání obchodů, které neprodávají potraviny ani léky. Na rozdíl od některých jiných zemí, které nařídily podobná opatření, by však účinky dlouhodobého opatření mohly mít fatální důsledky.

Přidejte svůj názor 10 komentářů

Pákistán, ilustrační foto
doporučujeme

Pákistánský premiér Imran Khan uvedl, že „25 % Pákistánců si nemůže dovolit jíst dvakrát denně“. Vzhledem k tomu, že země vydává přísnější opatření a nutí lidi, aby zůstali doma a neměli výdělky, hladoví.

„Pokud zavřeme města ... na jedné straně je zachráníme před koronavirem, ale na druhé straně zemřou hladem ... Pákistán nemá podmínky které jsou ve Spojených státech nebo v Evropě. Naše země trpí vážnou chudobu,“ uvedl pro BBC.

Uprostřed pandemie se Pákistánci spojují, aby si vzájemně pomohli, problém však tvoří takzvaný zakát, tradiční muslimská charitativní daň. Muslim je povinen platit určitý podíl z některých komodit, které vlastní nebo získává (podle druhu se jedná o desátek, dvacátek nebo čtyřicátek) na dobročinné účely.

V arabštině se „zakát“ překládá „to, co čistí“, a podle pěti pilířů islámu je to pro muslimy jedna z nejdůležitějších náboženských povinností. Tato povinná almužna se počítá na 2,5% ročního nadměrného bohatství dané osoby. Pákistán je jednou ze šesti zemí, v nichž je vládou pověřena a vybírána.

Podle zprávy Stanfordského sociálního inovačního přehledu Pákistán přispívá na charitu více než 1% svého HDP, což jej řadí mezi „daleko bohatší země jako Spojené království (1,3%) a Kanadu (1,2%) a zhruba dvojnásobek toho, co dává Indie.

Mnoho darů směřuje k vytváření měsíčních balíčků, které poskytují základní potraviny, jako je čočka, ghí, mouka, olej, cukr a čaj. I když jsou obvykle distribuovány během ramadánu, nyní jsou rozdávány populaci postižené ekonomickými důsledky pandemie.

V celém Pákistánu se na WhatsApp a sociálních médiích šíří žádosti o dary. Ženy hrají významnou roli tím, že nabízejí své domy jako sběrná místa pro základní suroviny, jako je mouka, olej a čočka.

Sabiha Akhlaq, která řídí nadaci SSARA, mezinárodní charitativní organizaci, zdůraznila závažnost současné situace v Pákistánu: „Tam venku je to špatné. Jeden muž se rozplakal, protože jeho čtyřčlenná rodina byla 29 hodin bez jídla. “

Podle nedávného vládního průzkumu shromáždily pákistánské banky v letech 2018–2019 od populace 7 377 678 000 rupií (1,2 mld. korun) jen ze zakátu. Ale protože Pákistánci dávají peníze přímo těm, kteří to potřebují, skutečná hodnota je pravděpodobně mnohem vyšší.

Loading...
Vstupte do diskuze (10)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

K úternímu smrtícímu útoku v Kábulu se přihlásil Islámský stát

04.06.2020 19:40 K úternímu bombovému útoku v mešitě v afghánském hlavním městě Kábulu se dnes přihlásila…

Nová vlna pandemie? Írán ohlásil rekordní nárůst případů koronaviru

04.06.2020 12:37 V Íránu za den přibylo 3574 nových případů nákazy koronavirem, což je dosud nejvyšší denní nárůst.…

Nové detaily pádu letounu v Pákistánu. Pilot asi neuposlechl dispečery

03.06.2020 21:30 Pákistánské letecké úřady zveřejnily podrobnosti k nehodě letounu, který se v květnu zřítil v…

OSN varuje před omezením či ukončením programů v Jemenu

03.06.2020 18:55 OSN dnes varovala, že bude muset do konce měsíce omezit či zcela pozastavit své programy na boj s…

Související:

Právě se děje

Další zprávy