NÁZOR - Libye, kde od roku 2011 zuří občanská válka, je kousek od toho, aby se podobně jako Sýrie stala dějištěm velkého mezinárodního konfliktu, varuje editorial serveru Washington Post. Vlivný deník poukazuje, že Spojené státy sice stojí opodál, ale angažují se Rusko, Turecko a další země.
Důsledky? Uprchlíci a Islámský stát
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan minulý čtvrtek oznámil, že tento týden požádá parlament o souhlas s nasazením tureckých jednotek k obraně libyjské vlády sídlící v Tripolisu, připomíná editorial. Soudí, že jde o reakci na více než tisícovku ruských žoldáků, kteří bojují po boku povstaleckých sil obléhajících metropoli, přičemž právě jejich nasazení vedlo poprvé po čtyřech měsících k posunu frontové linie.
Poslední zpráva OSN hovoří o tom, že také Egypt, Spojené arabské emiráty, Francie a Jordánsko dodávají zdroje libyjským povstalcům vedeným Chalífou Haftarem, upozorňuje prestižní deník. Doplňuje, že Katar se naopak připojil k Turecku a podporuje vládu národní shody, kterou uznává mezinárodní společenství.
"Obě strany jsou nyní vybaveny letkami dronů, které působí masivní civilní ztráty," pokračuje renomovaný server. Obává se, že eskalace bojů může rozpoutat novou uprchlickou vlnu do Evropy a umožnit libyjské odnoži organizace Islámský stát, aby konsolidovala své pozice.
To vše se podle amerického deníku ději částečně proto, že Spojené státy neuplatňují svůj vliv na bojující strany a jejich zahraniční spojence. "Trumpova administrativa místo toho vysílá smíšené signály," uvádí editorial. Nastiňuje, že Washington oficiálně podporuje vládu v Tripolisu, ale prezident Donald Trump v dubnu po telefonu mluvil s Haftarem, který žil dříve v USA, a naznačil, že s jeho záměry souhlasí.
Trumpova administrativa v poslední době protestuje proti ruské intervenci a snaží se přesvědčit Haftara i ruského prezidenta Vladimira Putina, aby přistoupili na dojednané urovnání, připouští prestižní Washington Post. Podotýká, že minulý čtvrtek Trump přesto jednal o Libyi s egyptským diktátorem Abd Fattáhem as-Sísím, jedním z nejsilnějších spojenců Haftara.
Nejednoznačná stanoviska
Nejednoznačné stanovisko Bílého domu tvrdí, že obě strany odmítly zahraniční vměšování a shodly se na tom, že bojující tábory v Libyi musí naléhavě podniknout kroky k vyřešení konfliktu, dříve než Libyjci přestanou určovat dění ve své zemi a hybatelem se stanou zahraniční aktéři, poukazuje renomovaný deník. Dodává, že není pochyb o tom, že "zahraniční aktér", který je Egyptu trnem v oku, je Turecko.
Erdoğanova islamistická vláda je v Káhiře považována za podporovatele libyjských islamistických sil, zatímco Haftar má ambici stát se sekulárním diktátorem jako Sísí, konstatuje vlivný server. Zdůrazňuje, že islamisté ve skutečnosti bojují na obou stranách, ale jejich vliv je omezený.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde."Libyjský chaos začal poté, co se Spojené státy v roce 2011 přidaly k evropským spojencům, aby pomohly svrhnout diktaturu Muammara Kaddáfího a následně nevynaložily žádné skutečné úsilí k další stabilizaci země," deklaruje washingtonský deník. Připomíná, že roky zdlouhavých jednání pod patronátem OSN nakonec vedly ke vzniku vlády národní shody, která je slepencem soupeřících skupin.
Haftar ovšem začal ze základen na východě země hrát podvratnou roli, za pomoci zahraničních spojenců, upozorňuje vlivný server. Konstatuje, že mimořádně zhoubnou úlohu hraje v Libyi Rusko, jehož prezident tvrdě odmítal svržení Kaddáfího režimu a nyní by rád obnovil vliv Moskvy v zemi, podobně jak dříve učinil v Sýrii.
Žoldáci bojující na Haftarově straně technicky náleží k soukromé společnosti, Wagnerově skupině, ale jednají ve prospěch Kremlu, tvrdí Washington Post. Podotýká, že v americkém Kongresu vzniká legislativa, která by Rusko za jeho zásahy v Libyi potrestala sankcemi, a Trumpova administrativa ji bude potřebovat, pokud chce skutečně prosadit diplomatické urovnání konfliktu.
Související
Kolik je v Libyi vlastně mrtvých? Vychází najevo, že to nikdo neví
Chcete pomoct lidem postiženým katastrofou? Posílejte raději peníze než dary, tvrdí server a vysvětluje proč
Libye , Chalífa Haftar , USA (Spojené státy americké) , Rusko , Turecko
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě