Vodní děla a desítky zatčených: Izrael první vlnu covidu zvládla ukázkově, druhé podlehla

Zatímco na začátku epidemie koronaviru se z Izraele stal téměř premiant v boji proti nákaze, s nynější druhou vlnou si už nedokáže poradit. Současná bilance čítá 68 000 infikovaných a 491 úmrtí, přičemž momentálně denně přibývají dvě tisícovky nově nakažených.

"Nejčastěji se hovoří o tom, že na vině je chaotické řízení a špatná koordinace mezi vládními úřady, příliš rychlé uvolnění po první vlně a nedostatečná chytrá karanténa,“ nastínila v rozhovoru pro Plus novinářka a režisérka Nataša Dudinská, která od roku 1994 žije v Jeruzalémě.

Podle jejího názoru je hlavním kamenem úrazu nestabilní politická situace, kdy má Izrael od května novou vládu, a kdy se po odeznění první vlny začal premiér Benjamin Netanjahu příliš věnovat plánovanému připojení Západního břehu Jordánu, k němuž mělo dojít 1. července, ale nakonec z něj sešlo. 

"Premiér navíc čelí obžalobě za korupci a probíhá soudní řízení, takže nemá čas věnovat se jen koronaviru,“ Nataša Dudinská.

Nový izraelský vládní kabinet je snad největší v historii. Skládá se z 36 členů a 16 jejich zástupců. "Některá nesmyslná ministerstva byla vytvořena jen proto, aby různí Netanjahuovi podporovatelé dostali křeslo,“ řekla režisérka s konstatováním přirozené reakce občanů, kterým se zajídá, že musejí ze svých daní platit tak početnou vládu, zvlášť když se jim samotným zhoršila ekonomická situace. 

Premiér si navíc v době vrcholící krize požádal o vrácení části daní za posledních 10 let, tedy o částku zhruba 6 milionů korun, čímž si proti sobě poštval nemalou část Izraelců. Svým způsobem se jednalo o jakousi roznětku nynějších protivládních demonstrací.

"Lidé jsou nyní méně ochotní přijmout přísná opatření, protože první vlna je ekonomicky silně zasáhla a mají pocit, že jim vláda dostatečně nepomohla," Nataša Dudinská

Izrael zmítají sílící protesty

Se způsobem boje proti koronakrizi nesouhlasí podle současných průzkumu tři čtvrtiny Izraelců, zatímco na začátku epidemie většina občanů velmi přísná restriktivní opatření spočívající i v úplném zákazu vycházení podporovala.

"Lidé začali protestovat. Podniky a restaurace už by další uzavření nepřežily, demonstrují sestřičky a pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách, kteří jsou špatně placení, a tak dále. Vláda je pod tlakem,“ informovala Dudinská. "V jednu chvíli vláda vyhlásila opatření, později je zrušila. Chtěla zavřít restaurace, majitelé se ozvali a o pár hodin později to vláda vzala zpět," uvedla příklad.

Protesty proti Netanjahuově vládě jsou dlouhodobého charakteru, přičemž jim nahrává do karet i skutečnost, že v čele vlády stojí obžalovaný premiér a celková nespokojenost se zvládáním krize. 

"Před sídlem premiéra každých pár dní protestuje 5 až 10 tisíc lidí. Demonstrace jsou velmi intenzivní a účastní se jich všechny části společnosti, přidávají se i mnozí pravicoví Izraelci, kteří premiéra donedávna hájili,“ dodala Dudinská.

Izraelský premiér neváhá označovat protestující anarchisty, nebo dokonce i bolševiky. Podle novinářky se ale pouze snaží navodit dojem, že se jedná o zanedbatelnou část společnosti, ačkoliv to není tak úplně pravda.

Zda se demonstrantům podaří docílit Netanjahuovy demise, nelze předvídat. Stejně tak není jistý jejich další osud, jelikož se ministr vnitra pokusil protesty zakázat, proti čemuž se postavily i bezpečnostní složky s tím, že je takový postup nezákonný. Demokratické principy zatím zřejmě stále fungují, ale i ani to nemusí mít dlouhého trvání, neboť velké potyčky s policií, jakož i nasazování vodních děl a desítky zatčených nejsou ničím neobvyklým.

Související

Více souvisejících

Izrael Benjamin Netanjahu Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow

Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur). 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy