NÁZOR - Praktické jednání tomu nenasvědčuje, ale cílem americké zahraniční politiky na Blízkém východě je vytvářet stabilitu, upozorňuje Brian Clark v komentáři pro server National Interest. Mezinárodněpolitický analytik vysvětluje, že stabilita zajišťuje přístup k ropě v regionu a drží od moci nepřátelské a ideologicky smýšlející islamisty, což lze považovat za národní zájem Spojených států.
Výbušný region
S ohledem na dlouhý seznam soupeřících skupin můžeme Blízký východ označit za výbušný region, který nelze ponechat svému osudu, připouští Clark. Dodává, že v důsledku toho mají Spojené státy nyní v oblasti na 50 tisíc vojáků, kteří brání jejímu zabřednutí do chaosu, a navzdory opačným příslibům jejich počet narůstá, když během vlády současného prezidenta Donalda Trumpa došlo k posílení amerických jednotek v Saúdské Arábii, Iráku a Kuvajtu.
"Po více než dvaceti letech zoufalých krachů jedné vojenské akce v regionu za druhou by mělo být nyní zjevné, že pokud chce Amerika vytvářet na Blízkém východě stabilitu, pak musí stáhnout své vojáky a představitele," tvrdí analytik. Domnívá se, že pokusy zavést v regionu pořádek věci pouze zhoršily.
Navzdory populárnímu názoru amerického zahraničněpolitického establishmentu se tak podle Clarka neděje v důsledku nedostatečné vojenské přítomnosti Spojených států v oblasti, ale kvůli jejímu přílišnému rozsahu.
Problém tak velké vojenské silou spočívá mimo jiné v tom, jak ji Spojené státy využívají, míní analytik. Dodává, že Washington má vojáky v desítce blízkovýchodních zemí, a tak je těžké odolat svodům tuto vojenskou sílu nasadit, když už je k dispozici.
Pokud dojde na krize jako v Libyi a Sýrii nebo k politickému patu jako v Iráku, Washington pravděpodobněji sáhne po vojenském než diplomatickém řešení, naznačuje Clark. Deklaruje, že vojenská síla často vede k aroganci, třeba i dobře zamýšlené, a americký postup na Blízkém východě je dobrým příkladem.
"Naneštěstí pro lidi, kteří tam žijí, jsou politické záměry a politické výsledky často odlišné," pokračuje analytik. Za poučení z posledních tří dekád amerických intervencí označuje zjištění, že politika v cizích zemích je příliš složitá na to, aby zásah vnější supervelmoci nepřinesl nezamýšlené důsledky.
Je například dobře zdokumentováno, že dvě války v Iráku vytvořily podmínky pro vzestup Islámského státu v Iráku a Levantě (ISIL), připomíná Clark. Upozorňuje, že bezletová zóna nastolená po první válce v Perském zálivu neúmyslně poskytla bezpeční Abú Musabovi az-Zarkávímu, aby položil základ uvedené organizace.
Následná válka v Iráku a změna tamního režimu poskytla ISIL bojiště a umožnila mu zahájit celosvětovou verbovací kampaň, konstatuje analytik. Dodává, že na vrcholu své moci pak tato organizace ovládala stovky tisíc čtverečních kilometrů území, disponovala 20-30 tisíci bojovníků a snažila se svrhnout vlády v Iráku a Sýrii, ale také na Filipínách a v Nigérii.
Blízkovýchodní studená válka
"Znamená to, že Amerika vytvořila ISIL? Ne, pochopitelně ne," pokračuje Clark. Podotýká však, že americké intervence neúmyslně vytvořily příhodné podmínky, ve kterých organizace získala na síle, a bez nich by chalífát zřejmě zůstal nerealizovatelnou vizí osamoceného jordánského džihádisty.
Nejsou to pouze americké vojenské akce, co destabilizuje region - jde také o chování těch, které tyto akce chrání, zdůrazňuje analytik. Vysvětluje, že Blízký východ se momentálně nachází ve stavu, který mnozí označují za studenou válku mezi Íránem a Saúdskou Arábií, přičemž tyto dva státy spolu soupeří o vliv prostřednictvím zástupných sil.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Spojené státy pak téměř za všech okolností podporují Saúdskou Arábii, což ji povzbuzuje k agresivnímu postupu, například vůči Jemenu, Kataru či Libanonu, uvádí Clark. Zdůrazňuje, že saúdská agrese je mimořádně tragická především v Jemenu, kde Rijád namísto diplomacie realizuje politiku, která podle OSN vytvořila nejhorší humanitární krizi světa.
Přestože jemenská válka se zjevně nachází v patu, Rijád nadále bombarduje nemocnice, svatby, vodárny a farmy, když se tvrdohlavě snaží vychýlit jazýček vah ve svůj prospěch, uvádí analytik. Deklaruje, že tuto bezohlednost umožňují bezpečnostní garance plynoucí z americké vojenské přítomnosti v Saúdské Arábii, protože režim, který má ochranu jediné světové supervelmoci, si může počínat neústupně, a to, že Spojené státy vysílají do země další vojáky, pouze dále povzbuzuje tamní vedení.
"Zvážíme-li, kolik nepořádku pramení z přítomnosti americké armády, člověk by očekával, že Spojené státy budou stavy svých vojsk snižovat, nikoliv navyšovat," píše Clark. Dodává, že po dvaceti letech neúspěchu vojenských plánů by takový scénář předpokládala většina lidí, ale Washington přesto region neopouští, a přestože dvě poslední americké administrativy zaměřily svou zahraniční politiku na odchod z oblasti, výsledkem je pouze zabředání do dalších konfliktů, kterých nechtěly a nechtějí být součástí.
Namísto stabilizace regionu, která by Spojeným státům umožnila soustředit se na jiné priority, se k jejich politice váže rozsáhlá síť vojenských aktivit, v důsledku čehož se Washington angažuje pokaždé, kdy se objeví problém, a často užívá sílu způsobem, který je kontraproduktivní, uvádí analytik. Sám proto doporučuje, aby Spojené státy odstranily z pomyslné rovnice své vojáky, aby se mohla nabídnout jiná řešení.
Související
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
Trump jde ve stopách Horsta Fuchse. Pod tíhou finančních problémů prodává bible
USA (Spojené státy americké) , Irák , Islámský stát (IS) , Saúdská Arábie , Americká armáda (U.S. ARMY)
Aktuálně se děje
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
včera
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
včera
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
včera
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
včera
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho.
Zdroj: Jan Hrabě