Odplata za vraždu jaderného fyzika: Íránský tisk navrhuje útok na izraelskou Haifu

Íránští poslanci dnes podepsali výzvu k pomstě za smrt jaderného fyzika Mohsena Fachrízádeho. V pátek zemřel po atentátu u Teheránu a většina íránských představitelů útok připsala Izraeli. Státní list Kejhán napsal, že pokud se vina Izraele potvrdí, měl by následovat útok na izraelskou Haifu, který by měl mít materiální i lidské oběti.

Výzva, která se dnes podepisovala v íránském parlamentu, obsahuje i návrh na přijetí zákona, který vládě umožní vypovědět spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE), která kontroluje íránské jaderné provozy. Poslední slovo v otázkách jaderného programu má ale v Íránu nejvyšší bezpečnostní rada, napsala agentura AFP.

Iran was weighing its response Sunday to the killing of its top nuclear scientist, which it blames on arch-foe Israel, as his body was taken to Shiite shrines ahead of being buriedhttps://t.co/kXg8LiHity

— AFP News Agency (@AFP) November 29, 2020

Fachrízádeh podle íránských úřadů vedl odbor ministerstva obrany, který se zabývá výzkumem a inovacemi a kromě jiného řeší i "protiatomovou obranu". Za Fachrízádeho se dnes konaly obřady v mešitách v posvátných místech šíitského islámu v Mašhadu a Komu, následovat měl obřad v teheránském mauzoleu imáma Chomejního.

Írán Izraeli připsal vraždy několika svých jiných jaderných vědců z minulosti, na Fachrízádeho ve svém projevu před dvěma lety upozornil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Označuje ho za člověka, který vedl program využití jaderné technologie ve vojenství. Írán obvinění z toho, že se snaží získat jadernou zbraň, vytrvale odmítá.

Íránský prezident Hasan Rúhání obvinil Izrael, že se snaží v regionu vyvolat chaos, a pohrozil "odvetou v pravý čas". Írán ale podle jeho slov nehodlá padnout do léčky nastražené Izraelem.

Předseda parlamentu Mohammad Kalíbaf na dnešní ranní schůzi poslancům řekl, že íránská reakce na atentát musí být důrazná a odstrašující. Všichni přítomní se podepsali pod prohlášení, v němž se uvádí, že nejlepší reakcí na "teroristické činy Izraele, USA a jejich spojenců bude obnova velkolepého íránského jaderného průmyslu" a vypovězení spolupráce s MAAE. Nejkonzervativnější z poslanců prohlásili, že Írán inspektorům nejen zakáže návštěvy jaderných zařízení, ale i schůzky s odborníky a vědci.

Mluvčí íránské organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí ale v sobotu řekl, že o inspekcích MAAE se bude rozhodovat na nejvyšší úrovni, čímž naznačil, že to není otázka pro parlament.

List Kejhán, jehož šéfredaktora jmenuje duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí, dnes napsal, že Írán by měl za atentát na Fachrízádeho zaútočit na izraelskou přístavní Haifu. "Útok by měl být veden tak, aby zničil tamní provozy a způsobil i velké lidské ztráty," napsal komentátor listu.

Agentura Reuters ale připomíná, že by takový útok snížil naději, že USA změní politiku vůči Íránu po nástupu zvoleného prezidenta Joea Bidena do Bílého domu. Současný prezident Donald Trump před dvěma lety odstoupil od smlouvy o íránském jaderném programu a obnovil protiíránské sankce. Írán pak začal dohodu vypovídat také a nyní ji už porušuje, i když inspektory MAAE do svých provozů stále pouští.

Související

Írán se připravuje na oslavy výročí islámské republiky.

Většina Íránců kritizujících současný režim by návrat před rok 1979 nechtěla, uvádí Horčička

Uplynulo 45 let od oficiálního zrušení monarchie v Íránu, čímž byla završena islámská revoluce vedená duchovním Rúholláhem Chomejním. Následný proces islamizace země postupoval velmi rychle a její ráz proměnil během několika málo let, uvádí Matouš Horčička v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Odborník na Blízký východ působící v Asociaci pro mezinárodní otázky v té souvislosti upozorňuje, že svržená vláda šáha Muhammada Rezy Pahlavího svou prozápadní a sekulární orientací neodrážela postoje velké části íránské společnosti, která byla tradičně a nábožensky laděná. Dále vysvětlil například to, proč uchopení moci Chomejním představovalo logické vyústění tehdejších událostí nebo jaké jsou nástroje, kterými z revoluce vzešlý systém udržuje v zemi dlouhá desetiletí status quo.

Více souvisejících

Írán Mohsen Fachrízádeh (fyzik) Hasan Rúhání Izrael

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 26 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy