Palestinský Hamás zaútočil na Izrael, při protiútoku na Gazu dvacet mrtvých

Izraelská armáda počítá s tím, že útoky budou pokračovat několik dní. Izraelští ministři schválili zahájení masivního bombardování Pásma Gazy, premiér Benjamin Netanjahu pohrozil důraznou odvetou.

Hamás dal izraelským bezpečnostním silám do 18:00 (17:00 SELČ) ultimátum na stažení od Chrámové hory a krátce potom se po Jeruzalémě rozezněly poplašné sirény. Z palestinského Pásma Gazy pak na město zamířily rakety. Podle izraelských médií jedna dopadla na jeruzalémské předměstí a poškodila dům. Izraelská armáda oznámila, že na Jeruzalém bylo z Gazy vypáleno sedm raket a jedna byla zneškodněna.

Na jihoizraelské město Sderot souběžně zaútočila další radikální skupina Islámský džihád, která ohlásila, že z Pásma Gazy vypálila 30 raket. Izraelská armáda oznámila, že jedna z raket na jihu Izraele zasáhla civilní auto a zranila člověka. Džihád později oznámil, že večer bude následovat další vlna útoků, v Aškelonu se večer znovu spustily varovné sirény, rakety mířily večer i na Sderot a jednu zneškodnila protivzdušná obrana.

Netanjahu řekl, že "Izrael na raketovou palbu z Gazy důrazně odpoví". "Ti, kdo na nás útočí, draze zaplatí. Nebudeme trpět útoky na naše území, naše hlavní město, naše občany nebo naše vojáky," řekl premiér, ale dodal, že Izrael nemá zájem o masivní eskalaci. Stejně jako armáda počítá s tím, že násilí "nějaký čas" potrvá.

Ministr obrany Benny Ganc vyhlásil pohotovost na území do vzdálenosti asi 70 kilometrů od Pásma Gazy. Na jihu Izraele zůstanou v úterý zavřené školy. Ve středním Izraeli budou v úterý v provozu jenom pracoviště a školy, které mají k dispozici kryty. Venku se budou moci pořádat jen akce s účastí do 30 lidí a uvnitř do 50.

Mluvčí vojenského křídla Hamásu řekl, že raketová palba na Jeruzalém je "reakcí na zločiny nepřítele a jeho útoky na svaté město (Jeruzalém)".

Izraelské letectvo podniklo protiútok na Pásmo Gazy, při němž podle palestinských zdrojů zemřelo 20 lidí včetně devíti dětí. Izralská armáda oznámila, že mířila na objekty Hamásu a osm jeho představitelů. Zasáhla údajně dvě místa, odkud radikálové odpalují rakety, a dvě pozorovací stanoviště.

Mluvčí izraelské armády Hidai Cilberman řekl, že násilnosti budou zřejmě trvat několik dní. "Hamás v příštích dnech pocítí dlouhou ruku izraelské armády," řekl. Armáda se podle něj připravuje i na širší konflikt.

Členové izraelského bezpečnostního kabinetu schválili zahájení masivního bombardování Pásma Gazy. "Hamás musí čelit mohutnému úderu, ale máme svá omezení, nepřejeme si rozsáhlou válku," sdělil serveru Ynetnews nejmenovaný izraelský představitel.

Armáda kvůli situaci přerušila manévry a posílila jednotky na hranici s Pásmem Gazy. V Jeruzalémě evakuovali parlament a americké ministerstvo zahraničí zakázalo do neděle diplomatům vstup do jeruzalémského Starého Města. Personál velvyslanectví nemá vycházet od osmé hodiny večerní do sedmé ranní.

Izrael kvůli situaci v Jeruzalémě předem otevřel kryty ve městech poblíž Pásma Gazy, která bývají terči palestinských raketových útoků.

V Ammánu se konala na podporu Palestinců protiizraelská demonstrace a její účastníci požadovali, aby byl z Ammánu odvolán izraelský velvyslanec a zrušeno velvyslanectví. Jordánsko s Izraelem uzavřelo mírovou dohodu v roce 1994 a účastníci dnešní akce ji označili za kapitulaci.

Izraelci dnes slaví Den Jeruzaléma na připomínku obsazení východní části města a jeho pozdějšího sjednocení. Jeruzalém je ale dějištěm nepokojů několik dní, napětí vyvolává záměr vystěhovat část arabských rodin ze čtvrti Šajch Džarráh. Večer u mešity Al-Aksá na Chrámové hoře vzplál strom a vznikl poměrně velký požár. Podle izraelských médií se strom vzňal po zásahu pyrotechniky a zápalných bomb, které házeli Palestinci na izraelské policisty, mešita není poškozená.

USA a Británie ostře odsoudily raketové útoky Hamásu

Spojené státy a Británie dnes tvrdě odsoudily raketový útok palestinské radikální skupiny Hamás proti Izraeli. USA krok označily za nepřijatelnou eskalaci situace a vyzvaly strany sporu ke klidu a zmírnění napětí. Britský ministr zahraničí Dominic Raab volal po zklidnění situace na všech stranách. Rada bezpečnosti OSN kvůli situaci svolala mimořádné jednání, prohlášení však zatím nevydala.

"Uznáváme legitimní právo Izraele na obranu, na obranu svého teritoria a lidu," řekl mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price. Izraelský premiér Benjamin Netanyahu přitom bezprostředně po útoku Hamásu prohlásil, že Izrael důrazně odpoví.

"Náš krátkodobý cíl je zmírnění situace," pokračoval Price s tím, že se USA obávají možnosti dlouhodobých násilných střetů v Izraeli. "Jsme velmi znepokojeni situací v Izraeli, na Západním břehu Jordánu a v Pásmu Gazy, zejména pak násilnými střety v Jeruzalémě," dodal mluvčí a vyzdvihl opatření, která podle něj Izrael v posledních dnech přijal, aby se "vyhnul provokacím".

"Pokračující násilí v Jeruzalémě a Gaze musí přestat," napsal na twitteru britský ministr zahraničí Dominic Raab. "Potřebujeme okamžité zklidnění situace na všech stranách a skoncovat s cílením na civilní obyvatelstvo," dodal.

Jeruzalém je dějištěm nepokojů několik dní, napětí vyvolává mimo jiné záměr vystěhovat část arabských rodin ze čtvrti Šajch Džarráh. Při střetech Palestinců s izraelskou armádou byly v posledních dnech zraněny stovky lidí. Dnešní odvetné útoky Izraele v Pásmu Gazy stály podle tamního ministerstva zdravotnictví život 20 lidí včetně údajně až devíti dětí, očekává se přitom, že letecká kampaň izraelské armády potrvá ještě několik dní. Dalšími raketovými útoky na Izrael hrozila i radikální skupina Islámský džihád.

O vyhrocené situaci v Izraeli dnes jednala na mimořádné schůzi Rada bezpečnosti OSN. Podle zdrojů agentury AP se chystala vydat společné prohlášení, které vyzývalo Izrael k zastavení vystěhovávání arabských rodin a volalo po zdrženlivosti a respektu vůči "historickému statusu quo na svatých místech".

Spojené státy, jež jsou stálým členem RB OSN s právem veta a nejbližším spojencem Izraele, však následně namítly, že by prohlášení podle nich zatím nebylo užitečné. Američtí diplomaté nicméně souhlasili s projednáváním možného vyjádření poté, co se všechny členské země shodly na tom, že by Rada měla na situaci reagovat, píše AP s odkazem na nejmenované diplomatické zdroje.