NÁZOR: Dvacet let od 11. září stále nevíme, jak nahlížet na radikální islám

Pokud chceme skutečně porozumět dnešnímu militantnímu islámu, je třeba věnovat pozornost prohlášení Tálibánu z minulého týdne, domnívá se Fareed Zakaria, komentátor a politolog z think tanku Berggruen Institute. V textu pro server Washington Post připomíná, že afghánské hnutí za svého nejdůležitějšího partnera označilo Čínu s spolupráci s ní za "zásadní a mimořádnou příležitost".

Islamistům šlo vždy především o moc

Zakaria připomíná, že Čína je na základě pádných důkazů obviňována z rozsáhlé a dlouhodobé perzekuce svého muslimského obyvatelstva, která zahrnuje masové věznění, systematickou "převýchovu", permanentní sledování a v některých případech i nucenou sterilizaci.

"Jinými slovy, ideologicky nejzapálenější islamistická vláda světa říká, že jejím nejbližším spojencem bude země, která vede to, co mnozí pozorovatelé označují za kulturní genocidu muslimů," deklaruje autor komentáře. Vyvozuje z toho závěr, že militantním islamistickým hnutím jde vždy především o moc, nikoliv o náboženství.

Dvacet let po 11. září stále nemáme jasno, jak nahlížet na radikální islám, míní politolog. Přiznává, že je reálný, vnímáme jej jako zlo, ale během uplynulých dvou dekád ztratil ideologické opodstatnění.

Skutečný střet civilizací se podle komentátora totiž nikdy neodehrával mezi Západem a islámem, ale uvnitř islámského světa, mezi vládnoucími režimy a opozičními islamistickými hnutími, obecněji řečeno mezi umírněnými a radikálními náboženskými uskupeními.

Jako příklad dává Zakaria původní fatvu Usámy bin Ládina z roku 1996, která ospravedlňovala boj se "vzdáleným nepřítelem" - Spojenými státy - jejich podporou režimům v Egyptě a Saúdské Arábii, které označovala za "blízké nepřátele" a hlavní cíl úsilí. Záměrem tedy bylo odstranění vládnoucích diktátorů a jejich nahrazení islamistickými hnutími, které by vládly muslimskému světu ve stylu zaniklých chalífátů, dodává politolog.

Bin Ládinova strategie byla založena na fantaskní představě, že stovky milionů muslimů touží po právu šaría a že jejich odmítání diktátorů, jako byli Saddám Husajn nebo Hafíz Asad, se přetaví do podpory kleriků, kteří tyto režimy rovněž odmítali, vysvětluje autor komentáře. Upozorňuje, že ve skutečnosti většině arabského světa sice skutečně vládli neoblíbení tyrani, ale ukázalo se, že tamní obyvatelstvo chce větší otevřenost, více demokracie a posun k modernímu životu, nikoliv jeho odmítnutí.     

Dokladem toho byly masivní demonstrace z roku 2011, které vešly ve známost jako arabské jaro, stejně jako četné volby v muslimském světě, například v Iráku, Tunisku, Turecku, Pákistánu, Indonésii a Malajsii, míní politolog. Připomíná, že i když v nich zvítězily islamistické strany, přiklonily se k fungování v demokratickém rámci, jsou relativně umírněné a jen zřídka prosazují striktní šaríu.

Proměny islámského světa

"Průzkumy veřejného mínění dlouho ukazují tento trend," pokračuje Zakaria. Poukazuje, že expert na Blízký východ Fawaz Gerges již v roce 2009 zjistil, že nálady v desítkách muslimských zemí vykazují společný rys, kterým je konec podpory militantního islámu a terorismu.

V Jordánsku mezi lety 2005 a 2009  klesl počet obyvatel, kteří považovali sebevražedné útoky za "v jistých případech ospravedlnitelné", z 57 % na 29 %, v Indonésii  mezi lety 2004 a 2009 stoupl počet lidí zcela odmítajících terorismus ze 41 % na 74 %, uvádí autor komentáře. Dodává, že v Pákistánu v roce 2009 zcela odmítalo terorismus téměř 90 % jedinců, zatímco o sedm let dříve to bylo jen 43 %, přičemž následné průzkumy společnosti Pew Research Center potvrdily, že odpor vůči militantnímu islámu je mezi muslimy široce přítomný.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Proti tomu jen 46 % Američanů v roce 2009 považovalo záměrné bombardování civilních cílů za zcela nepřijatelné, zatímco 24 % z jejich spoluobčanů jej označovalo za "v některých případech přípustné, dává do kontextu Zakaria.

V potaz je třeba vzít také měnící se roli některých nedemokratických muslimských zemí, jako Saúdská Arábie či státy Perského zálivu, zdůrazňuje politolog. Vyzdvihuje, že Saúdská Arábie byla dlouhá desetiletí před 11. zářím 2001 ideologickým, politickým a finančním srdcem islamistického fundamentalismu, šířila kleriky, peníze, mešity a medresy do muslimského světa, to vše zaobaleno do netolerantního a puristického výkladu islámu.

Pak přišlo 11. září a především teroristické útoky v Saúdské Arábii z let 2003 a 2004, v jejichž důsledku začala tamní monarchie měnit kurz způsobem, který americký generál David Petraeus označil za jeden z nejdůležitějších, ale přitom nejméně zmiňovaných pozitivních posunů ve válce proti terorismu, konstatuje Zakaria. Tento vývoj podle něj pokračuje, a přestože saúdský korunní princ tvrdě potlačuje opozici, otevřel saúdskou společnost cizím kulturním a vzdělanostním vlivům, oslabil moc obávané náboženské policie a výrazně posílil práva žen.  

V roce 2001 byly Spojené arabské emiráty spolu se Saúdskou Arábií a Pákistánem jediné státy, které uznávaly vládu Tálibánu, zatímco dnes nejenže Tálibán neuznaly, ale naopak mají diplomatické vztahy s Izraelem, se kterým budují silné ekonomické a společenské vazby, aniž by to vyvolávalo větší odpor ve zbytku muslimského světa, poukazuje politolog. Zdůrazňuje, že města jako Abú Zabí, Dubaj či Dauhá jsou ve srovnání se zbytkem Blízkého východu i velkou částí Asie otevřená, rozmanitá a moderní.

"Ve všech případech jde pochopitelně o absolutistické monarchie, ale skutečnost, že se přestaly podbízet fundamentalistům a nyní otevřeně přijímají západní a moderní hodnoty, je vypovídající," píše Zakaria. To, že Tálibán vnímá Čínu jako nejdůležitějšího partnera, proto nepovažuje za překvapivé a naopak očekává, že pro nový afghánský režim bude mnohem těžší najít si spojence v současném muslimském světě.

Související

Muslimky v burce, ilustrační fotografie

Tálibán ženám v Afghánistánu zakázal leteckou dopravu bez mužského doprovodu

Afghánské hnutí Tálibán dál zpřísňuje pravidla týkající se žen, v pátek jich několik desítek nesmělo na kábulském letišti nastoupit na palubu letadel, protože cestovaly bez mužského doprovodu. Informovala o tom dnes agentura AP. Zákaz se dotknul i žen s dvojím občanstvím, které se vracely domů do zahraničí, uvedl nejmenovaný afghánský činitel.
Mešita

Úřady na severu Francie zavřely mešitu, kázání podle nich podněcovaly nenávist

Francouzské úřady dnes nařídily uzavření mešity ve městě Beauvais, protože tamní kázání podle nich podněcovaly nenávist, vyzývaly k násilí a obhajovaly džihád. Svatostánek v Beauvais, zhruba 100 kilometrů severně od Paříže, se musí rozhodnutí úřadů podřídit do 48 hodin, bude zavřený šest měsíců, uvedla AFP s odvoláním na prefekturu.

Více souvisejících

islám Tálibán Terorismus 11. září 2001 Muslimové

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy