Popravy, perzekuce, sekání končetin. V Afghánistánu panují obavy z návratu Tálibánu k moci

Popravy, svévolná perzekuce, neustálý strach... Po 19 letech od amerického vojenského zásahu, který svrhnul vládu hnutí Tálibán, se mnozí Afghánci obávají návratu těchto povstalců k moci, napsala agentura AFP. Členové Tálibánu vedou od poloviny září mírová jednání s afghánskou vládou v katarské metropoli Dauhá.

Katájún Ahmadíová si vzpomíná, jak za vlády tohoto hnutí ležely na ulicích "uříznuté ruce a prsty". Tak Tálibán trestal podle radikálního výkladu práva šaría menší zločiny. Dívka, které je 26 let, si také vzpomíná, jak Tálibán nechal "vytrhnout nehty na nohou" jejímu sousedovi kvůli spolupráci s komunistickou vládou v 80. letech. Nebo také na to, jak jí matka nařídila, aby "schovala ve sklepě" panenku, když jim členové Tálibánu prohledávali dům. Za jejich vlády bylo totiž zakázané mít doma věci s lidskou podobou.

"Nemyslím si, že se změnili," vzdychá Ahmadíová, která pracuje na velvyslanectví a označuje období vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001 za "zlý sen". "Mám obavy o svou budoucnost a o budoucnost mé dcery," dodává.

Spojené státy zahájily 7. října 2001 letecké útoky proti hnutí Tálibán, které obvinily z toho, že poskytuje útočiště teroristické organizaci Al-Káida. Ta spáchala atentáty z 11. září 2001.

Vojenský útok vedl k porážce tohoto hnutí v Afghánistánu a jeho bojovníci uprchli, aniž by se proti mezinárodní koalici snažili bojovat. Nikdy ale nepřestali na mezinárodní koalici útočit, což vedlo americkou administrativu v čele s prezidentem Donaldem Trumpem k podepsání dohody. V ní USA slibují stažení zahraničních sil z Afghánistánu výměnou za neurčité závazky Tálibánu.

Tálibán vede v Kataru obtížná jednání s afghánskou vládou. Povstalci, kteří nyní kontrolují zhruba polovinu země, mají při rozhovorech navrch.

Obyvatelé Afghánistánu se obávají, že se vrátí doby, kdy ženy podezřelé z nevěry byly popravovány a dívky nemohly chodit do školy. Práva a svobody žen byly obnoveny po roce 2001, a to hlavně ve větších městech.

"Veškerý pokrok, který jsme za posledních 19 let udělali, za vlády Tálibánu nebyl," říká 35letý badatel Farzád Farnúd, který pracuje v afghánském ústavu strategických studií a je manželem Katájún Ahmadíové. Jeho otec strávil během vlády Tálibánu pět let ve vězení. A viděl, jak se členové Tálibánu "s bičem a holemi v rukou" zmocnili hlavního města provincie Džauzdžán, odkud pochází.

Pamatuje si také na veřejné popravy, na kterých byla povinná účast. A vzpomíná, jak bojovníci Tálibánu zbarvili do černa obličeje dětí přistižených při hraní karet. To bylo tehdy zakázáno. "Členové Tálibánu se nikdy nezmění," vrtí hlavou.

"Nemáme problém s tím, aby se dívky či pracující ženy vzdělávaly, musí ale nosit hidžáb," říká bývalý člen povstaleckého hnutí Zijá Rahmán, který čtyři roky bojoval proti zahraničním vojákům a afghánské armádě. A dodává, že povstalci si přejí, aby byl "nastolen islámský systém". Opakuje také argument, že i současná afghánská ústava dává přednost islámu.

Válka v Afghánistánu stála Spojené státy přes bilion amerických dolarů (23.000 bilionů Kč - pozn. ČTK) a zahynulo v ní zhruba 2400 amerických vojáků. Na bojišti ale americké vítězství nikdy nebylo na dosah.

Povstalci ve svém prohlášení označili americkou vojenskou operaci z roku 2001 za "brutální invazi". Podle nich USA tehdy "arogantně" odmítly jejich výzvu nalézt diplomatické řešení. "Amerika a její spojenci by se vyhnuli potupě, válečným zločinům a významným ztrátám na majetku i životech," dodal Tálibán v prohlášení s tím, že nyní chce "inkluzivní, nezávislou, suverénní a islámskou" vládu nad Afghánistánem.

Jenže jednání mezi hnutím Tálibán a afghánskou vládou stále nenašla shodu nad žádným konkrétním tématem a mohla by se táhnout roky. Podle 38letého zaměstnance bezpečnostní agentury Džávida Rahmáního odchod americké armády ze země povede k tomu, že se Tálibán vrátí k moci. "Nejedná se o mírové rozhovory, ale o dohodu, jak předat příští vládu Tálibánu," tvrdí.

Související

Více souvisejících

Afghanistán

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 57 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Bývalý prezident Donald Trump mluví s médii, když opouští soudní síň poté, co byli v jeho trestním procesu u Manhattanského trestního soudu v New Yorku v pátek 19. dubna 2024 vybráni poslední porotci.

Donald Trump otáčí: Přežití Ukrajiny je pro USA důležité

Donald Trump sdělil, že přežití Ukrajiny je pro USA důležité. Agentura  Reuters tuto změnu popisuje jako posun v tónu pár dní předtím, než budou republikáni hlasovat o balíčku pomoci ve výši 61 miliard dolarů ve Sněmovně reprezentantů USA. Informuje deník The Guardian.

před 3 hodinami

Zatímco ve světě si lidé masakr na náměstí Tchien-an-men připomínají, v Číně se ho komunisté snaží vymazat z lidské paměti.

35 let od protestů v Číně. Země tehdy byla v mnohém svobodnější než Československo, upozorňuje sinolog Klimeš

Smrt vysokého činitele a představitele reformního křídla komunistické strany Chu Jao-panga v dubnu 1989 se stala velkým impulzem pro protestní hnutí v Číně. Přestože jeho hlavní hybnou silou byli studenti, před jeho krvavým potlačením na náměstí Tchien-an-men o necelé dva měsíce později proniklo prakticky do všech společenských kruhů, konstatuje sinolog Ondřej Klimeš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Pracovník Orientálního ústavu Akademie věd v té souvislosti poukazuje na to, že k protestům a nepokojům různé intenzity docházelo v Číně již dříve, jelikož osmdesátá léta byla dosud nejuvolněnějším obdobím v dosavadní historii vlády tamní komunistické strany. V kontextu současné politické situace v Číně je podle Klimeše například obtížně představitelné, že čínská společnost byla v této době spíše prozápadně naladěná a její část požadovala demokratizaci poměrů. 

před 3 hodinami

Předseda sněmovny Mike Johnson (R-La.) v Kapitolu USA poté, co sněmovna v pátek 19. dubna 2024 schválila pravidlo o balíčku zahraniční pomoci.

Jste Chamberlain nebo Churchill? Napětí v americkém Kongresu roste

Dnes, v sobotu čeká celý svět na to, jak američtí kongresmani rozhodnou o soudu Ukrajiny, a tím i celé Evropy při hlasování o pomoci napadené země před ruským agresorem. V americkém Kongresu atmosféra houstne, protože dnešní odpoledne amerického času se vše rozhodne.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Andrzej Duda

Polsko je připraveno hostit jaderné zbraně, varuje Duda Moskvu

Polský prezident Andrzej Duda deklaroval připravenost své země se podílet na programu NATO spočívajícím ve sdílení jaderných zbraní. Varšava o zařazení do programu požádala loni v červnu. Duda vysvětlil, že Polsko projevilo ochotu kvůli sílící hrozbě z Ruska. 

před 6 hodinami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 7 hodinami

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající

Evropská unie připravuje 14. balík sankcí vůči Rusku za jeho pokračující agresi proti Ukrajině. Informovala o tom v pátek agentura DPA s odvoláním na vysoce postaveného představitele EU.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy