Probíhá největší humanitární krize v moderních dějinách, obává se profesor

NÁZOR - Z mediálního zpravodajství to tak nevypadá, ale jsme svědky jedné z nejhorších humanitárních krizí v moderních dějinách, varuje pediatr Irwin Redlener, profesor z Columbijské univerzity, a jeho výzkumný asistent Sean Hansen. V komentáři pro server Washington Post poukazují, že obnovené boje a násilí v syrském Idlibu vyvolaly největší uprchlickou vlnu za devítileté trvání syrské občanské války.

Přidejte svůj názor 108 komentářů

Sýrie. Ilustrační foto
doporučujeme

Bezprecedentní rozměr krize

Na pozadí vznikající globální krize spojené s nekontrolovaným šířením nového smrtelného koronoaviru a blížících se prezidentských voleb v USA se ovšem této humanitární katastrofě a uprchlíkům, z domovů vyhnaným civilistům, nedostává dostatečná pozornost, kritizují Redlener s Hansenem. Dodávají, že výše uvedené vede k větší beznaději a ohrožení dětí, které žijí v chronické nestabilitě a neustálých zvratech téměř celé desetiletí.

Od loňského prosince přišlo o domov 560 tisíc syrských dětí a 2,5 milionů dalších žije v pozici uprchlíků v okolních zemích, přičemž zlepšení není v dohledu, upozorňují Hansen a Redlener. Konstatují, že situace se naopak zhoršuje, protože jen během tří dnů na konci února muselo domov opustit 140 tisíc Syřanů, načež ředitelka UNICEF Henrietta Foreová označila dění v severní Sýrii za "krizi bezprecedentních rozměrů", co se ochrany dětí týče.

"Vezměme si, jaký dopad bude mít to, že dospěje tolik dětí, které si naprosto nemohou dokončit vzdělání," píšou Redlener a Hansen. Redlener s těmito dětmi ostatně pracoval v roce 2017 v neutěšených podmínkách řeckého uprchlického tábora.

Na otázku, čím by chtěla v životě být, tehdy osmiletá syrská dívka Redlenerovi odpověděla, že lékařkou. Problém je ale v tom, že zameškala přes dva roky školní výuky a existuje jen malá šance, že v ní bude v dohledné době pokračovat, tudíž se její sen o vystudování medicíny stává prakticky nedosažitelným, upozorňují Hansen s Redlenerem.  

Syrské děti potřebují okamžitou humanitární pomoc a úlevu od traumatu nekonečné války, deklarují Redlener s Hansenem. Podotýkají, že krom obětí, které jdou na vrub nepřetržitým útokům tureckých, syrských a kurdských sil, jen letos v severovýchodní Sýrii zahynulo na 130 dětí v důsledku podchlazení, další jsou mimořádně ohrožené a potřebují okamžitou pomoc.

Zároveň syrské děti zoufale potřebují běžný rutinní život, přístup ke zdravotní péči, sociální stabilitu a kvalitní vzdělání, konstatují Redlener a Hansen. Uvádějí, že krátkodobé dopady akutní humanitární krize i její dlouhodobé důsledky jako trauma, psychické napětí a narušení vzdělání ohrožují především děti.

V sázce je příliš

Jakoby násilí, nedostatek jídla a vystavení dalším faktorům nestačily, život mimo domov, strach a ztráta blízkých vedou k dalšímu traumaticko-psychologickým dopadům na syrské děti, poukazují Hansen s Redlenerem. Odkazují na představitele UNICEF v Sýrii Frana Equizu, který již loni na podzim varoval, že v důsledku vysoké míry stresu potřebuje psychosociální pomoc prakticky každé dítě v zemi.

"A to nejhorší může teprve přijít," obávají se Redlener a Hansen. Připomínají, že koronavirus se již dostal do Libanonu a Íránu a je velmi dobře možné, že se prožene celým Blízkým východem, včetně válečné zóny v severovýchodní Sýrii, navíc OSN hlásí, že v zemi muselo zastavit, či alespoň pozastavit činnost třiapadesáti zdravotnických zařízení - a to i dvou v Idlibu - v důsledku záměrných vojenských útoků na ně, a tak si lze představit, jak těžké by bylo zvládat smrtící epidemii.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Neměli bychom ale propadat zoufalství, protože existují strategie, které mohou pomoci dětem i jejich rodinám a přinést do regionu stabilitu, tvrdí Redlener s Hansenem. Předně doporučují zvážit mírovou misi OSN, která by od sebe oddělila znepřátelené síly, podobně jak činily americké jednotky ve spolupráci s Kurdy před jejich stažením v říjnu 2019. Dále profesor a jeho asistent navrhují, aby NATO a USA daly Sýrii jasně najevo, že pokračující útoky na civilisty budou mít závažné vojenské důsledky.     

Dalším opatřením může být humanitárně-lékařská mise Světové zdravotnické organizace a spolupracujících zemí, v rámci které by byl do oblasti vyslán dostatečný počet polních nemocnic a zdravotníků, aby se omezilo šíření nemoci covid-19, navrhují Redlener a Hansen. Dodávají, že existuje mnoho mezinárodních nadací, které mohou pomoci obnovit běžnou realitu v Sýrii, včetně škol a psychologické pomoci pro syrské děti, které jsou tak dlouho na útěku.  

"Lze vše uvedené realizovat?" tážou se Hansen a Redlener. Přiznávají, že to lze sotva předjímat, ale konstatují, že v sázce je příliš, a proto je nutné učinit maximum.

Loading...
Vstupte do diskuze (108)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Syrská armáda podle vyšetřovatelů spáchala v roce 2017 chemické útoky

08.04.2020 20:24 Aktualizováno Letectvo syrského prezidenta Bašára Asada podle závěrů vyšetřovacího týmu Organizace pro zákaz…

Covid-19: V Iránu stále roste počet mrtvých, Egypt prodloužil zákaz…

08.04.2020 16:12 V Íránu za den přibylo 121 úmrtí na koronavirus a nově nakažených je tam za 24 hodin 1997. Oznámil…

Rúhání: Pokud MMF neschválí pomoc Íránu, bude to diskriminace

08.04.2020 14:08 Pokud Mezinárodní měnový fond (MMF) Íránu neposkytne na boj s koronavirem pět miliard dolarů (125…

Turecko oznámilo už 34 109 nakažených koronavirem a 725 obětí

07.04.2020 22:15 Turecko dnes oznámilo téměř 4000 nových případů nákazy koronavirem a také 76 dalších úmrtí z řad…

Související:

Právě se děje

Další zprávy