Proč nefunguje americká politika vůči Íránu? Expert poukázal na důležité faktory

NÁZOR – Zhruba před rokem zahájila americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa politiku „maximálního nátlaku“ na Írán, připomíná Michael Rubin, expert na Blízký východ z think tanku American Enterprise Institute. V komentáři pro server National Interest poukazuje, že před dvěma lety americký ministr zahraničí Mike Pompeo definoval 12 oblastí, ve kterých musí Teherán změnit své jednání.

Devastující dopad

Americká kampaň je pro Írán devastující, jeho ekonomika se nachází v recesi, roste inflace a měna je stále slabší, upozorňuje odborník. Podotýká, že nejhodnotnější íránská bankovka – 100 tisíc riálů – je podle oficiálního kurzu zhruba 2,5 amerického dolaru a ještě méně podle pouličního kurzu, kterým se Íránci v reálu řídí, a tak teheránský režim ve snaze zamezit panice z hyperinflace vydává i bankovní šeky v hodnotě milionu riálů.

Jelikož se zahraniční a bezpečnostní politika staly v USA sportovní hrou, proti Trumpovu postupu vůči Íránu se v Kongresu vzmáhá stále větší stranicky polarizovaný odpor, upozorňuje Rubin. Konstatuje však, že ti, kteří tvrdí, že maximální nátlak nemůže nikdy fungovat, ignorují historii.

Expert na mezinárodní otázky Peter Rodman již v roce 1981 napsal, že maximální nátlak přiměl Írán změnit kurz v otázce rukojmí zadržených na americké ambasádě v Teheránu v roce 1979 a nakonec je propustit v první den prezidentství Ronalda Reagana, poukazuje expert. Dodává, že v roce 1988 zase tehdejší íránský vůdce ajatolláh Chomejní v důsledku ekonomické izolace své země změnil politiku a po šesti letech od první nabídky přistoupil na příměří v irácko-íránské válce.

„Velkými chybami kampaně maximálního nátlaku je to, že postrádá jakoukoliv strategii k rozložení Sboru islámských revolučních gard a že zůstává neucelená,“ pokračuje Rubin. Připomíná, že Washington sice považuje Revoluční gardy za teroristickou organizaci, která útočí na americké vojáky v zahraničí a americké spojence na Blízkém východě, ale organizace je zaměřená především na domácí situaci, a to nejpozději od roku 2007, kdy tehdejší velitel Revolučních gard Mohammed Džafarí prohlásil, že íránská veřejnost je větší hrozba pro režim než americké síly.

Odborník dává Džafarímu zapravdu a tvrdí, že dokud budou Revoluční gardy jednotné a silné, představa o možnosti reformy či svržení íránského režimu zůstane pouze zbožným přáním. Pokud Pompeo a jeho asistent pro Írán Brian Hook chtějí urychlit svou strategii, mohou za pomoci mnoha měkkých nástrojů prohlubovat spory v Revolučních gardách a poštvat jejich jednotlivé frakce proti sobě, naznačuje Rubin.

Je třeba utěsnit skuliny  

Navzdory maximálnímu nátlaku také přetrvává mnoho skulin v aktuálním sankčním režimu, upozorňuje expert. Věří, že problém lze řešit tak, aby dodatečný tlak pocítil íránský režim, nikoliv běžní Íránci.

Stávající sankce jsou velmi tvrdé vůči Revolučním gardám, přiznává Rubin. Vysvětluje, že zhruba 40 % íránské ekonomiky ale ovládají irácké ší’itské milice, které nyní představují  sponzory Revolučních gard, ale přestože Spojené státy uvalily na některé z těchto milicí sankce kvůli podpoře terorismu a porušování lidských práv, příliš se nezabývají jejich obchodní aktivitou v Iráku, která ve skutečnosti financuje íránskou nepřátelskou činnost.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Na domácí půdě pak íránský klerikální režim investuje do podniků, které posilují vojenské schopnosti země a Washington je víceméně ignoruje, kritizuje odborník. Jako příklad uvádí skutečnost, že íránští inženýři již více než desetiletí pracují na nanotechnologiích a zdá se, že dosahují stále lepších výsledků, přičemž podle ředitelství programu je nyní na íránském trhu 610 z nanotechnologií vycházejících produktů, které vyrábí 15 domácích podniků v odvětvích jako farmakologie, stavebnictví, oděvnictví, automobilismus, těžba ropy a plynu, petrochemie a domácí spotřebiče.

Írán podle svých tvrzení vyváží nanotechnologie do 45 zemí, přičemž mu aktivně pomáhá Čína, uvádí Rubin. Dodává, že uhlíková vlákna přitom umožňují Íránu konstruovat například lehčí a pokročilejší bezpilotní letouny a možná i pokročilejší centrifugy na obohacování uranu.

„Íránská vláda v poslední době zahájila snahy těžit vzácné prvky – 15 lanthanoidů z periodické tabulky prvků a skandium a ytrium –, z nichž mnoho má unikátní průmyslové využití coby katalyzátory a magnety nebo v petrochemii,“ pokračuje odborník. Míní, že pokud vláda uspěje, může ušetřit stále vzácnější tvrdou měnu a zároveň posílit své průmyslové schopnosti a lépe čelit sankcím.

Mediálním tématem budou spíše americké obavy z íránských jaderných ambicí a raketového programu, ale íránský průmysl je širší a aplikace poznatků z jiných technologických odvětví může uvedené programy posílit, upozorňuje Rubin. Za chybu proto považuje ignorovat určité části íránského průmyslu, které vytvářejí základ pro asymetrické přístupy, které nebude íránské vedení váhat realizovat, případně šířit do zahraničí.

„Je načase oslabit základní bloky íránských vojensko-průmyslových ambicí nové generace,“ apeluje expert.

Související

Více souvisejících

Írán USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow

Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur). 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy