Obnova Islámského státu, nová uprchlická vlna. Zaznělo varování před děním v Sýrii

NÁZOR - Syrská krize nebyla prioritní agendou summitu G7, který o víkendu proběhl ve francouzském Biarritz, konstatuje editorial serveru The Observer. Prestižní týdeník ostatně podotýká, že při absenci dvou klíčových hráčů, Ruska a Turecka, byly podstatnější iniciativy nepravděpodobné.

Krátkozraký postoj

Americký prezident Donald Trump si nad syrským konfliktem pomyslně umyl ruce, ačkoliv vedení Pentagonu odmítá jeho požadavek, aby byly ze země staženi všichni američtí vojáci, poukazuje The Observer. Dodává, že evropští politici jsou zaneprázdněni množstvím dalších urgentních problémů a zdá se, že na Sýrii raději vůbec nemyslí.

"Tento postoj je nepřijatelně krátkozraký," deklaruje britský týdeník. Soudí, že nezájem západních vlád o osm let trvající válku a především její dopad na civilisty je smutně známý fenomén, byť předvídatelnost tohoto nezájmu není omluvou.

Západní angažmá v Sýrii je tak sporadické a nekonsistentní a projevuje se čas od času, v době ostře sledovaných událostí, jakými jsou chemické útoky či válečné zločiny, které jsou tak děsivé, že je nelze ignorovat, kritizuje editorial. Doplňuje, že prioritou bylo pouze tažení proti Islámskému státu.

Cenu za tuto kolektivní neschopnost přímo se postavit jedné z největších strategických výzev naší doby ovšem nyní opět platí syrské obyvatelstvo, uvádí prestižní server. Připomíná, že v provincii Idlib na severozápadě Sýrie se nacházejí pod palbou syrských režimních sil podporovaných ruskými bombardéry a dělostřelci více než 3 miliony lidí, přičemž od dubna zahynulo nejméně 800 civilistů a nejméně půl milionu dalších, většinou vnitrostátních syrských běženců, prchá k turecké hranici.      

Navzdory apelům OSN a humanitárních i místních organizací, například Bílých přileb, se vraždění a masakry stupňují poté, co vojska Bašára Asada dobyla minulý víkend město Chán Šajchún na jihu Idlibu, konstatuje The Observer. Podotýká, že vážná situace prchajících obyvatel se setkává s váhavostí Turecka přijmout další uprchlíky a jeho záměrem vysídlit z velkých měst  3,6 milionu Syřanů, kteří jsou již v zemi, a následně je poslat zpět do vlasti.

"Když už ne ze soucitu, pak z důvodu úzkých vlastních zájmů musí západní politici věnovat (situaci) větší pozornost," nabádá renomovaný týdeník. Poukazuje, že turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan pomáhá udržovat linie v Idlibu od loňského roku, kdy vytvořil pozorovatelská stanoviště, která od sebe drží vládní síly, povstalce a džihádisty.

Nestabilita se prohlubuje

Toto uspořádání se ale hroutí a minulý týden došlo k napadení tureckého konvoje, což Erdoğana vedlo k žádosti o mimořádné jednání s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem, uvádí The Observer. Obává se, že politicky oslabený Erdoğan může ztratit trpělivost, což by mělo vážné dopady.  

Podobně jako dříve v al-Babu, Afrínu a Azazu může Erdoğan nařídit další vojenské vpády do Sýrie, aby vytvořil to, co Ankara nazývá bezpečným útočištěm pro uprchlíky, naznačuje britský server. Dodává, že Turecko ale může také dále vystupovat proti prozápadním syrským Kurdům, kteří ovládají oblast na východ od řeky Eufrat a blokovat hlavní ústupovou cestu civilistům z Idlibu, a tak spustit další masový exodus směrem do Evropy, podobný tomu z roku 2015.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"To vše je velmi důležité pro širší stabilitu Blízkého východu," varuje The Observer. Vysvětluje, že navzdory tureckému tvrzení, že jde bez výhrad o teroristy, syrští Kurdové podporovaní americkými a britskými zvláštními jednotkami jsou klíčovým prvkem v nedokončeném boji proti Islámskému státu.

Zprávy z regionu totiž hovoří o podstatném oživování Islámského státu v severní Sýrii a Iráku, připomíná prestižní týdeník. Konstatuje, že spící buňky této organizace údajně od konce června provedly 43 útoků na syrské Kurdy v oblasti a existuje podezření, že jim v tom Turecko tajně pomáhá.    

Mezitím syrského chaosu využil Izrael a s tichým požehnáním Trumpa a zřejmě i Putina eskaloval nevyhlášenou válku s Íránem a podnikl množství náletů na pozice íránských jednotek a jejich spojenců v Sýrii, uvádí britský server. Dodává, že Izrael svou kampaň nyní rozšířil na íránské cíle v Iráku a jeho poslední nálety zasáhly muniční sklady a základnu íránský Revolučních gard severně od Bagdádu.

"Tato eskalace stupňuje již tak se prohlubující nestabilitu," konstatuje editorial. Deklaruje, že Idlib, Islámský stát a izraelsko-íránský konflikt jsou toxickou směsí a zároveň vedlejším produktem západní ostudné neschopnosti jednat rozhodně a ukončit syrskou válku.  

Související

Bombardér B-1B Lancer

USA letecky zaútočily v Sýrii a Iráku

V pátek večer Spojené státy zahájily letecké útoky v Iráku a Sýrii. Cílem těchto úderů jsou íránské revoluční gardy a milice podporované Teheránem. Tyto akce jsou odpovědí na nedělní útok na americkou vojenskou základnu v Jordánsku, který si vyžádal lidské životy.

Více souvisejících

Sýrie Islámský stát (IS) Turecko Izrael uprchlíci

Aktuálně se děje

před 38 minutami

před 48 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy