Bod zlomu? Analytik naznačil, co přijde po útoku na americkou ambasádu v Iráku

NÁZOR - Proíránští iráčtí ši'ítští milicionáři a demonstranti v úterý zaútočili na americkou ambasádu v Bagdádu v reakci na předchozí americké nálety na pozice Íránem zaštiťovaných milic, připomíná Aaron David Miller v komentáři pro server CNN. Expert na blízkovýchodní region a zahraničněpolitický analytik považuje situaci za zřejmě nejhorší krizi ve vztahu Iráku a Spojených států od roku 2003, která ukazuje nekonzistentnost a slabiny přístupu Trumpovy administrativy k Íránu a Iráku.

"Podobně jako moderní Gulliver, (americký) prezident (Donald) Trump metaforicky bloudí po Blízkém východě, kde by raději nebyl, a je svázán menšími mocnostmi, jejichž zájmy se od těch jeho liší, a americkými iluzemi o regionu, které živí (i) Trump, jenž tak nějak věří, že dokáže přimět Írán, aby se mu podvolil," píše Miller. Domnívá se, že situace se z pohledu Washingtonu, Teheránu i Bagdádu může dále zhoršovat.

Amerika v koutě

Spojené státy neměly příliš na výběr a v neděli musely reagovat na poslední útoky proíránských iráckých milicí na americké síly v Kirkúku, které stály život jednoho Američana a zranily několik dalších, připouští expert. Vysvětluje, že Trumpova administrativa musela Teheránu demonstrovat, že takové útoky jsou nepřípustné, a pokud by tak neučinila, nesplnila by vlastní hrozbu, že nebude tolerovat útoku na Američany.

Americká reakce se nicméně jeví jako záměrně přemrštěná, když si vyžádala životy 25 milicionářů a zranění mnoha dalších, zdůrazňuje analytik. Dodává, že Washington nebral v potaz, že nálet značně poníží iráckou vládu a může vést k reakci, jakou byl právě útok na americkou ambasádu.

Útok na ambasádu vznáší otázky, proč Trumpova administrativa nepřemýšlela o tom, jak může Teherán na nedělní nálet na základny pěti proíránských milicí v Iráku a Sýrii reagovat, a proč nebyla bezpečnostní opatření u zastupitelského úřadu předem posílena, konstatuje Miller.

Nehraje se na americkém hřišti

"Írán již dříve účinně koordinoval útoky proti americkým silám, především během první fáze irácké války," pokračuje odborník. Vyzdvihuje, že po poslední vlně těchto útoků by ovšem mělo být jasné, že Washington v Iráku nehraje na domácím hřišti a Írán má z mnoha důvodů značnou výhodu.

Zaprvé, irácká vláda ekonomicky a finančně závisí mnohem více na Íránu než na Spojených státech, konstatuje Miller. Připomíná, že Irák je druhý největší dovozce íránského zboží vyjma ropy, přičemž Írán je klíčovým dodavatelem elektřiny do jihoiráckých regionů.      

Zadruhé, ačkoliv Spojené státy utratili miliardy za výcvik, vybavení a pomoc pro irácké bezpečnostní síly, což přineslo slušné výsledky, integrace mnoha proíránských milicí do těchto složek je stále více problematická, vysvětluje expert. Podotýká, že tyto složky hrály klíčovou roli při pomoci irácké vládě potlačit poslední ši'ítské nepokoje, ale úvodní fáze útoku na ambasádu by nebyla proveditelná, pokud by vládní síly postup milicionářů netolerovaly.

Zatřetí, Spojené státy poskytly Íránu enormní propagandistickou výhodu, tvrdí analytik. Deklaruje, že protiíránské nálady mnoha Iráčanů se obrátily proti USA, odstartovaly protesty a vedly k tomu, že jejich účastníci na ambasádu házeli kameny za pokřiku "smrt Americe".

Čeho chce Trump dosáhnout?

Situace okolo americké ambasády se sice zklidnila, ale je příliš brzy, aby šlo určit, zda poslední události povedou k širší konfrontaci USA s íránskými chráněnci či Íránem samotným, uvádí Miller. Za jisté však považuje to, že Trumpův přístup k Íránu je z mnoha důvodů zmatený, což vede k nepředvídatelnosti amerických kroků.   

"Na jednu stranu, v důsledku vypovězení dohody o íránském jaderném programu Trump zahájil tvrdohlavou kampaň maximálního nátlaku skrze sankce, které devastují íránskou ekonomiku. Ale tyto sankce nezastavily íránské regionální aktivity v Libanonu, Jemenu či Iráku, ani nezpružnily jeho pozice v jaderných otázkách," poukazuje expert. Podotýká, že na stranu druhou, Trump - nehledě na svou přetrvávající tvrdou rétoriku - mnohokrát jasně prohlásil, že by se rád sešel se svým íránským protějškem Hasanem Rúháním, zřejmě za účelem dojednání nové, lepší dohody o jaderném programu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Rizika plynoucí z přímé konfrontace s Íránem vedly Trumpa k tomu, že po zářijových útocích na saúdskoarabské ropné rafinerie neudeřil na Teherán, vyzdvihuje odborník. S ohledem na skutečnost, že letos budou v Americe prezidentské volby, očekává, že tato nejednoznačnost v Trumpově přístupu jen tak nezmizí, což jej vede k otázce, co vlastně šéf Bílého domu chce - zda oslabit Írán, změnit tamní režim, či novou dohodu o jaderném programu.

Trump, který kandidoval s příslibem odchodu z Blízkého východu a ukončení válek, v nichž nelze zvítězit, čelí podle Millera velkému problému: jak to udělat, aby nevypadal slabě, ale zároveň nespustil ničivý konflikt s Íránem a nezavázal se k většímu angažmá v Iráku, což by nahněvalo jeho příznivce a posílilo jeho politické oponenty.   

Americký prezident v úterý Íránu pohrozil, že za útok na ambasádu zaplatí velkou cenu, připomíná analytik. Konstatuje však, že zatím není jasné, zda jde o typické Trumpovo hartusení, nebo netypickou skutečnou hrozbu šéfa Bílého domu, která povede k agresivnějšímu amerického postupu vůči Íránu.  

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Írán Irák

Aktuálně se děje

před 48 minutami

před 58 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy