NÁZOR - Proíránští iráčtí ši'ítští milicionáři a demonstranti v úterý zaútočili na americkou ambasádu v Bagdádu v reakci na předchozí americké nálety na pozice Íránem zaštiťovaných milic, připomíná Aaron David Miller v komentáři pro server CNN. Expert na blízkovýchodní region a zahraničněpolitický analytik považuje situaci za zřejmě nejhorší krizi ve vztahu Iráku a Spojených států od roku 2003, která ukazuje nekonzistentnost a slabiny přístupu Trumpovy administrativy k Íránu a Iráku.
"Podobně jako moderní Gulliver, (americký) prezident (Donald) Trump metaforicky bloudí po Blízkém východě, kde by raději nebyl, a je svázán menšími mocnostmi, jejichž zájmy se od těch jeho liší, a americkými iluzemi o regionu, které živí (i) Trump, jenž tak nějak věří, že dokáže přimět Írán, aby se mu podvolil," píše Miller. Domnívá se, že situace se z pohledu Washingtonu, Teheránu i Bagdádu může dále zhoršovat.
Amerika v koutě
Spojené státy neměly příliš na výběr a v neděli musely reagovat na poslední útoky proíránských iráckých milicí na americké síly v Kirkúku, které stály život jednoho Američana a zranily několik dalších, připouští expert. Vysvětluje, že Trumpova administrativa musela Teheránu demonstrovat, že takové útoky jsou nepřípustné, a pokud by tak neučinila, nesplnila by vlastní hrozbu, že nebude tolerovat útoku na Američany.
Americká reakce se nicméně jeví jako záměrně přemrštěná, když si vyžádala životy 25 milicionářů a zranění mnoha dalších, zdůrazňuje analytik. Dodává, že Washington nebral v potaz, že nálet značně poníží iráckou vládu a může vést k reakci, jakou byl právě útok na americkou ambasádu.
Útok na ambasádu vznáší otázky, proč Trumpova administrativa nepřemýšlela o tom, jak může Teherán na nedělní nálet na základny pěti proíránských milicí v Iráku a Sýrii reagovat, a proč nebyla bezpečnostní opatření u zastupitelského úřadu předem posílena, konstatuje Miller.
Nehraje se na americkém hřišti
"Írán již dříve účinně koordinoval útoky proti americkým silám, především během první fáze irácké války," pokračuje odborník. Vyzdvihuje, že po poslední vlně těchto útoků by ovšem mělo být jasné, že Washington v Iráku nehraje na domácím hřišti a Írán má z mnoha důvodů značnou výhodu.
Zaprvé, irácká vláda ekonomicky a finančně závisí mnohem více na Íránu než na Spojených státech, konstatuje Miller. Připomíná, že Irák je druhý největší dovozce íránského zboží vyjma ropy, přičemž Írán je klíčovým dodavatelem elektřiny do jihoiráckých regionů.
Zadruhé, ačkoliv Spojené státy utratili miliardy za výcvik, vybavení a pomoc pro irácké bezpečnostní síly, což přineslo slušné výsledky, integrace mnoha proíránských milicí do těchto složek je stále více problematická, vysvětluje expert. Podotýká, že tyto složky hrály klíčovou roli při pomoci irácké vládě potlačit poslední ši'ítské nepokoje, ale úvodní fáze útoku na ambasádu by nebyla proveditelná, pokud by vládní síly postup milicionářů netolerovaly.
Zatřetí, Spojené státy poskytly Íránu enormní propagandistickou výhodu, tvrdí analytik. Deklaruje, že protiíránské nálady mnoha Iráčanů se obrátily proti USA, odstartovaly protesty a vedly k tomu, že jejich účastníci na ambasádu házeli kameny za pokřiku "smrt Americe".
Čeho chce Trump dosáhnout?
Situace okolo americké ambasády se sice zklidnila, ale je příliš brzy, aby šlo určit, zda poslední události povedou k širší konfrontaci USA s íránskými chráněnci či Íránem samotným, uvádí Miller. Za jisté však považuje to, že Trumpův přístup k Íránu je z mnoha důvodů zmatený, což vede k nepředvídatelnosti amerických kroků.
"Na jednu stranu, v důsledku vypovězení dohody o íránském jaderném programu Trump zahájil tvrdohlavou kampaň maximálního nátlaku skrze sankce, které devastují íránskou ekonomiku. Ale tyto sankce nezastavily íránské regionální aktivity v Libanonu, Jemenu či Iráku, ani nezpružnily jeho pozice v jaderných otázkách," poukazuje expert. Podotýká, že na stranu druhou, Trump - nehledě na svou přetrvávající tvrdou rétoriku - mnohokrát jasně prohlásil, že by se rád sešel se svým íránským protějškem Hasanem Rúháním, zřejmě za účelem dojednání nové, lepší dohody o jaderném programu.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Rizika plynoucí z přímé konfrontace s Íránem vedly Trumpa k tomu, že po zářijových útocích na saúdskoarabské ropné rafinerie neudeřil na Teherán, vyzdvihuje odborník. S ohledem na skutečnost, že letos budou v Americe prezidentské volby, očekává, že tato nejednoznačnost v Trumpově přístupu jen tak nezmizí, což jej vede k otázce, co vlastně šéf Bílého domu chce - zda oslabit Írán, změnit tamní režim, či novou dohodu o jaderném programu.
Trump, který kandidoval s příslibem odchodu z Blízkého východu a ukončení válek, v nichž nelze zvítězit, čelí podle Millera velkému problému: jak to udělat, aby nevypadal slabě, ale zároveň nespustil ničivý konflikt s Íránem a nezavázal se k většímu angažmá v Iráku, což by nahněvalo jeho příznivce a posílilo jeho politické oponenty.
Americký prezident v úterý Íránu pohrozil, že za útok na ambasádu zaplatí velkou cenu, připomíná analytik. Konstatuje však, že zatím není jasné, zda jde o typické Trumpovo hartusení, nebo netypickou skutečnou hrozbu šéfa Bílého domu, která povede k agresivnějšímu amerického postupu vůči Íránu.
Související
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
Trump jde ve stopách Horsta Fuchse. Pod tíhou finančních problémů prodává bible
USA (Spojené státy americké) , Írán , Irák
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
před 58 minutami
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
před 2 hodinami
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 2 hodinami
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 3 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 3 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 3 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 4 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 5 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 5 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 6 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 6 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 6 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 7 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 7 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 7 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 8 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 8 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 8 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 8 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění.
Zdroj: Jan Hrabě