Turecko bylo odsouzeno za zadržení opozičních novinářů, každému musí vyplatit odškodné

Evropský soud pro lidská práva (ECHR) dnes odsoudil Turecko za neoprávněné zadržení novinářů opozičního deníku Cumhuriyet. Podle soudu úřady zadržení odůvodnily pouhými domněnkami, a nikoliv podloženými důvody. Turecko by každému ze zadržených mělo vyplatit odškodnění ve výši 16.000 eur (zhruba 423.000 korun), píše agentura AFP. Turecká vláda se k rozsudku nevyjádřila.

Deset členů redakce a vedení opozičního deníku bylo zatčeno v listopadu roku 2016, několik měsíců po neúspěšném státním převratu proti prezidentovi Recepu Tayyipovi Erdoganovi. Většina zadržených byla propuštěna v průběhu roku 2017, poslední z nich se ale dostal na svobodu až v dubnu roku 2018.

Sabuncu and Others v. Turkey, judgment: Unlawful nature of journalists’ detention impacting on lawfulness of interference with their freedom of expression: violation https://t.co/Qed03OVc62 #ECHR #CEDH #ECHRlegalsummaries

— ECHR CEDH (@ECHR_CEDH) November 10, 2020

Turecké úřady zadržené podezřívaly z podpory a propagace teroristických skupin, například Strany kurdských pracujících a hnutí duchovního Fethullaha Gülena, který podle Erdogana patří mezi iniciátory pokusu o převrat. Podporu a propagaci měly dokazovat články otištěné v deníku.

ECHR tento důvod pro zadržení odmítl. Podle soudu články neobsahovaly "podporu ani výzvu k použití násilí ve veřejné sféře". Články referovaly o veřejně známých informacích nebo se týkaly celospolečenské debaty v Turecku.

Zaměstnanci a novináři deníku Cumhuriyet, který patří do úzkého okruhu tureckých médií kritických vůči prezidentovi Erdoganovi, stanuli vícekrát před soudem v Turecku. V listopadu loňského roku trestní soud v Istanbulu potvrdil odsouzení k několika letům vězení 12 zaměstnanců listu za napomáhání teroristickým organizacím.

Související

Veronika Bílková Rozhovor

75 let od Všeobecné deklarace lidských práv. Vnímáme ji jako samozřejmost, což však mnohde stále neplatí, varuje Bílková

Valné shromáždění OSN schválilo před třičtvrtě stoletím, 10. prosince 1948, Všeobecnou deklaraci lidských práv. Nevedla k tomu jen zvěrstva druhé světové války, ale také zkušenost s totalitními režimy v meziválečném období, upozorňuje profesorka Veronika Bílková. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz přiznává, že dokument není právně závazný nástroj, zároveň dodává, že se stal základem pro jiné smlouvy, které právně závazné jsou. Odbornice na mezinárodní humanitární právo z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze dále vysvětlila například to, proč si nemyslí, že nastal čas Deklaraci aktualizovat či měnit, a z jakého důvodu není šťastné zmiňovat lidská práva pouze v souvislosti s jejich porušováním.

Více souvisejících

Soud pro lidská práva Štrasburk Turecko novináři lidská práva

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině

Rusko podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse vyrábí více zbraní a munice, než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Uvedl to v televizi ARD.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy