Tisíce Slováků přišly o dávky, nechtějí si je odpracovat

Bratislava - Tisíce Slováku už přišly o sociální dávky, když si je odmítly odpracovat, jak stanoví kontroverzní zákon. Ústavní soud o něm zatím nestihl rozhodnout. Nařízení zasáhlo především obyvatele středního a východního Slovenska. Veřejnou službu v Česku soudci zrušili.

Přidejte svůj názor 36 komentářů

Ilustrační foto
doporučujeme

Na pětimilionovém Slovensku pobírá sociální dávky zhruba 149 tisíc lidí. Jde zejména o obyvatele, kteří jsou bez práce delší dobu a kteří nemají nárok na podporu v nezaměstnanosti. Povinnost odpracovat dávku v hmotné nouzi se podle Černé měsíčně týká v průměru 78.000 lidí, na které se nevztahuje výjimka například z důvodu nemoci nebo péče o malé dítě.

"V průměru 4000 příjemců (měsíčně) odmítlo pracovní nabídku a v souladu se zákonem jim byla dávka snížena nebo odebrána," uvedla Černá. Nejčastěji tímto způsobem přišli o základní sociální dávku ve výši 61,60 eura (1700 korun) měsíčně obyvatelé z východního a středního Slovenska.

Zmiňovaný zákon sice začal platit už na začátku roku, ale kvůli přípravám na nová pravidla povinnost odpracovat si sociální dávky vstoupila do praxe až v létě. Do drobných prácí ve prospěch obcí, a to například v administrativě nebo v podobě uklízení veřejných prostranství či dobrovolnické činnosti, se lidé odkázaní na sociální dávky musejí zapojit pouze v případě, že je úřady k práci vyzvaly.

Povinnost odpracovat si sociální dávky by mohl zrušit slovenský ústavní soud, na který se kvůli zákonu obrátili opoziční poslanci a veřejná ochránkyně práv Jana Dubovcová. Ombudsmanka v podnětu z letošního ledna kromě jiného tvrdila, že podmínění sociálních dávek účastí na přidělených pracích nebo na dobrovolnické činnosti snižuje lidskou důstojnost, a že jde o nucené práce, které jsou zakázány.

Mluvčí ústavního soudu Anna Pančurová ČTK řekla, že ústavní soudci o souladu zmiňovaného zákona s ústavou do konce letošního roku rozhodnout nestihnou.

Ústavní soud ČR veřejnou službu zrušil v listopadu 2012. Veřejná služba je dle českých soudců v rozporu s celou řadou ustanovení Listiny základních práv a svobod. Porušuje právo na přiměřené hmotné zajištění občanů, kteří bez své viny nemohou získávat prostředky pro své životní potřeby prací. Rozsah veřejné služby po dobu až 20 hodin týdně, a to již po uplynutí dvou měsíců, kdy je uchazeč v evidenci uchazečů o zaměstnání, nepředstavuje vhodný a přiměřený prostředek k dosažení tvrzených cílů právní úpravy (prevence sociálního vyloučení a udržení pracovních návyků).

Veřejná služba je podle soudců v rozporu i s právem zaměstnance na spravedlivou odměnu za práci. za odměnu není možné považovat to, že lidé dostanou od státu podporu v nezaměstnanosti. Soudci odmítli argument tehdejšího ministra práce Jaromíra Drábka, že už po dvou měsících nezaměstnanosti může člověk "ztratit pracovní návyky", zejména pokud byl předtím řadu let nebo dokonce desetiletí zaměstnán.

Loading...
Vstupte do diskuze (36)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Rasismus je jed. Útok v Hanau ukazuje na extremistickou motivaci, soudí…

20.02.2020 14:45 Hodně toho ukazuje na to, že střelec z Hanau byl motivován pravicovým extremismem, rasismem a…

Xenofobní útok v Hanau. Jakákoli forma nenávisti nás sjednocuje, reagují…

20.02.2020 13:42 Slovy o šoku a hrůzostrašné tragédii reagují nejvyšší představitelé Evropské unie na útok v…

Krádež největší zlaté mince na světě: Berlínský soud vynesl tresty

20.02.2020 12:52 Soud v Berlíně dnes vynesl několikaleté tresty vězení pro tři mladé muže za krádež největší zlaté…

Střelba v Hanau se vyšetřuje jako možný terorismus, mezi oběťmi jsou i…

20.02.2020 12:03 Německé nejvyšší státní zastupitelství vyšetřuje středeční střelbu v Hanau s podezřením na…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama