Slováci hodnotí srpen 1968 méně kriticky než Češi. Socioložka vysvětluje proč

Bratislava - Slováci hodnotí vojenskou invazi do Československa vojsky v srpnu 1968 negativně, jejich postoj k této události je ale méně kritický než u obyvatel Česka. Češi si totiž podle socioložky Zory Bútorové více pamatují i stinné stránky historie.

Přidejte svůj názor 3 komentáře

Alexander Dubček
doporučujeme

"Nepochybně (Slováci) vnímají, že to byl násilný brutální zásah zvenčí do vývoje jedné relativně samostatné země. Tanky se zapsaly velmi negativně. Na druhé straně si (obyvatelé Slovenska) ne celkem uvědomují celkový kontext a co bylo potlačeno," uvedla socioložka a analytička bratislavského Institutu pro veřejné otázky.

"Český pohled je vyhraněnější. To znamená, že odmítání okupace je ostřejší. Naopak, hodnocení pražského jara je pozitivnější. Na Slovensku jakoby ani nebylo jasné, o co v pražském jaru šlo, navzdory tomu, že postava Alexandera Dubčeka je hodnocena pozitivněji než v České republice," míní Bútorová, která se podílela na dřívějším česko-slovenském průzkumu veřejného mínění ohledně významných událostí ve společné historii obou států.

Dubček patří na Slovensku spolu se spoluzakladatelem Československa Milanem Rastislavem Štefánikem k nejlépe hodnoceným osobnostem novodobých dějin země. "Samotný pokus dát režimu lidštější tvář hodnotí lidé příznivě, patrně jako generační šanci, kterou bylo potřeba využít, ačkoliv se to ukázalo jako nerealistické. Zároveň je (Dubček) jednou z mála slovenských osobností a politiků, kteří jsou uznáváni v zahraničí," řekla socioložka.

Češi si podle Bútorové více pamatují i stinné stránky historie. "Je to výsledek rovněž toho, že se to i kulturou, dokumenty a větší mediální přítomností těchto témat neustále zdůrazňuje. Slovensko má po roce 1989 dvě období totality, se kterými se musí vyrovnat - období Slovenského státu a období komunismu. Byť se již mnoho udělalo, stále nás čeká kritické vyrovnání s tím obdobím (komunismu)," uvedla Bútorová.

Socioložka upozornila, že postoje slovenské veřejnosti k historickým událostem jsou důležité i pro současnost. "Pokud si lidé nemohou vzpomenout, jakým způsobem fungovalo ohrožení zvenčí, pokud neumějí nahlížet na dnešní Rusko i očima toho, co jsme zažili před 50 lety, tak jsou náchylní ke konspiračním teoriím. To potvrzují i dnešní výzkumy, že Slovensko patří mezi země, ve kterých se poměrně dobře daří vlivům zvenčí," řekla Bútorová. 

Loading...
Vstupte do diskuze (3)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Nejrychleji rostoucí hrozba? Na islamismus zapomeňte, píše prestižní deník

22.02.2020 00:01 NÁZOR - Západní bezpečnostní složky donedávna zřejmě podceňovaly hrozbu bělošských rasistů a příliš…

Rozpočtový summit EU skončil. K dohodě se nedospělo

21.02.2020 21:29 Aktualizováno Mimořádný summit Evropské unie věnovaný víceletému rozpočtu bloku dnes večer po dvou dnech skončil…

Neúspěch summitu EU podle Babiše českou ekonomiku neohrozí

21.02.2020 21:14 Dnešní výsledek summitu Evropské unie rozpočtu EU na další období, který skončil bez dohody,…

Thunbergová vyčetla v Hamburku politikům, že dostatečně nechrání klima

21.02.2020 20:08 Švédská aktivistka Greta Thunbergová se dnes v severoněmeckém přístavním městě Hamburk zúčastnila…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama