Zničí neobjektivita médií demokracii? Politolog má jasno

Stockholm - V září proběhnou ve Švédsku volby do tamního jednokomorového parlamentu Riksdag a mnozí z vás se jistě ptají, kolik procent získá krajně pravicová SD. Podle předvolebních průzkumů to zatím vypadá, že se umístí na druhém místě, ale zbytek politického spektra ji podobně jako v Nizozemsku PVV donutí zůstat v opozici. Politologové však do budoucna varují před neobjektivitou médií a polarizací společnosti. Informoval o tom server Thelocal.se.

Přidejte svůj názor 41 komentářů

Noviny, ilustrační foto

Konkrétně se jedná se o názor ředitele švédského Institutu SOM, který se specializuje na média, politiku a veřejné mínění, Johana Martinssona. Ten varuje, že pokud nebudou novináři víc apolitičtí, pak skutečně čekají tradičně demokratickou skandinávskou zemi těžké časy. Řeč není o letošních podzimních volbách, ale o delším časovém úseku. Protože chceme-li zachovat skutečně svobodnou politickou soutěž, pak nám nezbývá než dát prostor i protistraně, byť nám její názory sebevíc nelíbí. Ten, kdo nakonec rozdává karty, jsou voliči.

Martinsson kritizuje, že média často píší o krizi švédské demokracie, což ale vůbec není pravda. Například v průzkumu Institutu SOM se většina respondentů vyslovila, že je jednoznačně pro zachování současného systému, a že vůbec nechce nic měnit. Novináři se však pravděpodobně snaží za každou cenu udržet veřejnost v pocitu, že se schyluje k jakémusi převratu, aby oslabila krajně pravicovou SD.

Když se někdo, kdo ve Švédsku nežije, podívá, jak o něm tamní novináři informují, tak snadno získá dojem, že demokracie a veřejný dialog jsou v krizi, což ale není tak úplně pravda. A přitom každý může denně vidět více, či méně zpráv o údajné nenávisti na sociálních sítích, falešných a dezinformačních zprávách ze strany alternativních médií. Tímto se samozřejmě nebagatelizuje riziko spjaté s posilováním extremistů a rostoucí popularitou dezinformačních serverů, ale je třeba vše interpretovat tak, jak to je, a nezveličovat. 

Jak už bylo uvedeno, tak v anketě, kterou Institut SOM uskutečnil loni na podzim, se vyjádřilo celkem 76 % Švédů podporu demokracii . Ve srovnání s tím samým průzkumem z poloviny 90. let se jednalo o velký skok, protože tehdy jí podporovalo pouze 50 % respondentů. Jednoduše řečeno v současné době, kdy se hodně mluví o rostoucích preferencích extremistů a populistů, podporují systém tři čtvrtiny dotázaných. 

Kromě spokojenosti s politickou situací ukázal průzkum SOM velkou důvěru švédských občanů ve veřejné instituce, jako jsou vnitro, spravedlnost, zdravotnictví a školství. Kupodivu si velkou podporu zachovaly i televize a rozhlas, ačkoliv je Martinsson ve svém článku kritizuje. Oproti dřívějším výsledkům se opravdu jedná o velký pokrok. Pak ale skutečně nepřichází v úvahu, aby se psalo o nějaké politické a společenské krizi. Obecně vzato je známo, že severské země patří mezi nejšťastnější národy na světě, a že stát vnímají spíše jako svého partnera, nikoli jako nepřítele. 

Co může otřást švédskou demokracií?

Po interpretaci pozitivního náhledu švédských voličů na média by se každý mohl ptát, proč se zde píše o oslabování jejich důvěry. Důvod je prostý! Ulrika Anderssonová a Lennart Wibull, kteří se na průzkumu SOM podíleli, sice konstatovali, že se denní tisk, rozhlas a televize těší nevídané podpoře, ale že poslední dobou čím dál více prohlubují polarizaci společnosti, zvláště v politických otázkách. Jako příklad lze uvést velký rozkol názorů voličů levice a pravice. Ti jedni novinářům věří, zatímco ti druzí moc ne. 

Ve zprávě pro Institut mediálních studií Ulrika Andersson rovněž varovala, že 68 % lidí souhlasí s tvrzením, že novináři často do zpráv příliš začleňují své vlastní názory, a neinformují zcela objektivně. A právě toto není z hlediska budoucího vývoje prospěšné. I když si dnes média zachovávají přízeň švédských občanů, tak tomu tak nemusí být napořád, pokud ve společnosti přetrvává názor, že jsou snadno politicky ovlivnitelná. 

Pokud jde o samotné zářijové volby do Riksdagu, tak voliče nezajímají jenom tradiční politická témata, jako jsou pracovní trh, ekonomika, zdravotnictví, školství a další. Naopak vyvstaly na povrch nová témata, a to bezpečnost, kriminalita, vyloučené lokality, migrace, dětské sňatky a justice. A právě o těch by měla média informovat, co nejméně nezaujatě, nikoli schovávat před některými věcmi hlavu do písku.

Vstupte do diskuze (41)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Macron dostal výprask, jeho výrok rozlítil celou Francii

22.09.2018 23:07 Aktualizováno Paříž - Francouzský prezident Emmanuel Macron, kterému se coby investičnímu bankéři dařilo s…

Útěk Assange? Rusko chystalo v Londýně akci jak z bondovky

22.09.2018 23:06 Aktualizováno Londýn - Rusko připravovalo plán, který měl pomoci zakladateli serveru WikiLeaks Julianu Assangeovi…

Předčasné volby v Británii? Corbyn tvrdě útočí na Mayovou kvůli brexitové…

22.09.2018 21:49 Londýn - Vůdce britských labouristů Jeremy Corbyn bude žádat vypsání parlamentních voleb, pokud…

Erdogan není vítán. V Německu před návštěvou prezidenta roste napětí, lidé…

22.09.2018 21:34 Berlín - Necelý týden před návštěvou tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana vyšly dnes v…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

Nejčtenější ze Světa

reklama
reklama