Co vlastně uprchlíci celé dny dělají? Podívejte se sami

Žadatelé o azyl, zejména rodiny ze Sýrie, Afghánistánu a afrických zemí, se v úterý nalodily na palubu trajektu mířícího pryč z Lesbosu. Zároveň patří mezi zhruba 2 000 lidí, kterým vláda slíbila přesun z Morie.

Zařízení bylo vybudováno s tím, že v něm bude dočasně ubytováno 3 100 lidí. Tábor se ale v době migrační krize velmi rychle změnil v město, kde žije zhruba trojnásobný počet lidí.

Charitativní skupiny působící v táboře kritizují tamní podmínky, upozorňují na případy sexuálních útoků, špatných hygienických podmínkách a nárůstu pokusů o sebevraždu mezi tamními obyvateli. Místní guvernér podle agentury AP dokonce pohrozil uzavřením zařízení, pokud vláda nezlepší podmínky.

„Je zřejmé, že pokud jde o sanitační opatření a hygienu, nedosahujeme ani minimálních požadavků," cituje server Euronews Adila Izemraneho, zakladatele nevládní organizace, která pracuje v táboře Moria.

„Souvisí to hlavně s tím, že neexistuje žádný přesun lidí na pevninu. Lidé čekají velmi dlouho. Někteří jsou tu téměř dva roky, zatímco čekají na jejich azylové řízení,“ dodal.

Řecká vláda minulý týden oznámila, že do konce tohoto měsíce přemístí 2 000 žadatelů o azyl. „Pomůže to situaci, ale není to trvalé řešení, protože na ostrov přichází další uprchlíci," varuje Apostolos Staikos, korespondent Euronews, který získal přístup do tábora.

„Pokud to udělají, ano - je to alespoň něco, ale zdá se, že ti, kteří přijdou, nahradí ty, kteří odešli. Takže mnoho aktivistů, nevládních organizací a místní úřady se obávají, že jsme uvázli na mrtvém bodě. "

Staikos také říká, že migranti popisují svůj život jedním výrazem - „čekání v řadě". „Chcete-li získat snídani, musíte v řadě počkat tři hodiny. A to stejné vás čeká při čekání na oběd a večeři, takže v podstatě čekáte deset hodin denně,“ vypočítává.

„Pokud jde o lékaře na něj můžete čekat celé dny. Pokud chcete hovořit o vašem azylovém případu, čekáte asi měsíc, než dojde na první rozhovor," dodal.