Sláva! Krále zachránil lazebník aneb neznámé kořeny anglické hymny

Teprve o Vánocích roku 1686 se král Ludvík XIV. definitivně uzdravil po náročné operaci, na níž myslel již dlouhou dobu. Lazebník Félix, jenž vykonal chirurgický zákrok na místě, o němž se veřejně nemluví moc často, krále zachránil. Dal ale svým šťastným zákrokem vzniknout písni, jež se později stala slavnou jako hymna nikoliv jenom na kontinentu, ale především za kanálem. Vánoce a konec roku bývají požehnáním pro všechny nemocné.

Přidejte svůj názor

Ludvík XIV.

Spojené království nebo také Velká Británie nemá oficiálně žádnou hymnu. Všichni ale vědí, že když zazní God Save the Queen (pokud je na trůnu král, zpívá se místo Queen samozřejmě King), je to právě tato píseň, o kterou se jedná. O jejím autorství panují dosud dohady, málokdo ale tuší, že u počátku vzniku této hymny, oblíbené nejen v Anglii, ale i v Rusku, severských zemích, Německu, Rakousku, Švýcarsku i Lichtenštejnsku,ale i Novém Zélandu a dalších zemích Commonwealthu, kde se dosud používá, není nic menšího, než královské pozadí. Nešlo ale o pozadí anglické, ale francouzské.

Král, ani královna se nemodlí k sobě

Píseň God Save.. byla údajně poprvé provedena v Královském divadle v roce 1745 jako podpora krále Jiřího II., když jeho vláda byla vystavena nebezpečí pretendentem Karlem Edwardem Stuartem, jehož zastánci pocházeli ze Skotska. Píseň měla být nadšeně přijata a brzy se hrála i v dalších divadlech. Kdykoliv se monarcha objevil na představení, byl vítán touto hymnou. Zvláštností je, že sám král (nebo královna) hymnu, jež pochází z biblické citace (Žalmu 20, verše 9) nezpívá, neboť by se tím modlil, trochu nevkusně, sám k sobě.

Znalosti o tom, jak vlastně vznikla melodie a text se ovšem velmi silně různí. Nejjednodušší sdělení, že autor hudby i textu není znám, ale již delší čas neobstojí. Podle Oxford Companion to Music, měl motiv zahrát v roce 1619 anglický skladatel John Bull. Jiní uvádějí, že jiná místa v hymně nesou stopy jiného skladatele, totiž Henry Purcella, jenž měl dodat velebnosti zejména úvodnímu: God save the King. Nicméně, již skladatel Hector Berlioz ve svých Les Grotesques de la musique (1859) uvádí verzi, podle které samotnou melodii napsal francouzský skladatel italského původu Jean-Baptiste Lully.

První skutečné vydání, jež lze považovat za definitivní, se objevilo v roce 1744 v Thesaurus Musicus. Hanoverský dům tak proti domu Stuartovi získal účinný nástroj na oslavu svého vítězství. Celkové aranžmá melodie podle Lullyho náleží ovšem v okamžiku, kdy se Jiří I. vracel do vlasti, skladateli Hendlovi. Toto aranžmá se ale v dnešních dnech již nepoužívá.

Nejslavnější anální fistule na světě

Ve svých Souvenirs na léta 1710-1803 se markýza de Gréquy, nebo také Renée-Carline-Victoire de Froulay, jež patřila k té úzké skupině vzdělaných žen, zmiňuje o francouzském původu hymny. Měla na ale ve vzpomínkách na mysli hymnu, která byla složena v roce 1686 na oslavu uzdravení krále Ludvíka XIV. po náročné operaci anální fistule. Místo, jež má podobu zduřelého anální kanálku, v místě poblíž konečníku, trápilo francouzského krále, známého jako Krále-Slunce, dlouhá léta.

Jean-Noël Fabiani, šéf chirurgického oddělení nemocnice Georgese-Pompidoua v Paříži připomíná na rádiu France Inter, že v té době neexistovala ani sterilizace, ani anestetika, jež by krále uchránila od bolesti nebo infekce. Operace podléhala režimu, jež by v dnešní době byl naprosto skandální. „Fagon, králův lékař, nabízel králi, aby pil minerální vodu. Ta ale králi nejenže příliš nechutnala, ale nepřinesla ani zlepšení stavu. Teprve Louvois, je den z klíčových ministrů Ludvíka XIV., který se zhrozil nad stavem krále, navrhl, aby se obrátil na lazebníka-chirurga," popisuje postup Fabiani.

Lazebník-chirurg, který byl pro tento úkol vybrán, se jmenoval Charles-François Félix. Poté, co prohlédl krále, pronesl větu: „Sire, obávám se, že tato operace bude kruciální." Král, jenž měl v úmyslu svého amatérského chirurga řádně připravit, aby vše dobře dopadlo, opáčil: „Natrénujte si to, Félixi: všechny galéry i věznice jsou vám otevřeny." Lazebník uposlechl svého krále a náležitě se poučil a vycvičil.

Operace, jež se uskutečnila ve Fontainbleau, dne 18.listopadu 1868, trvala celé tři hodiny. A zdařila. Lazebník-chirurg, který měl k dispozici to nejlepší zdravotní „nádobíčko", neopomněl používat nejen nekonvenční techniku, ale obvazy zároveň namáčel ve víně bordeaux. Nejslavnější anální fistule byla vyléčena a nezbývalo na dvoře nic jiného, než se radovat. A k té příležitosti vznikla hymna, jež nesla název Grand Dieu sauve le Roi, kterou složila Madame de Brinon, ředitelka školy Saint-Louis (budoucí slavné Saint-Cyr) na hudbu Jeana-Baptisty Lully.

Když byl skladatel Handel na návštěvě ve Versailles při svém pobytu v roce 1714, poznamenal si do svého zápisníku hudbu a slova nechal přeložit pastorem Careym, jak uvádí Marc Lefraçcon ve svých Histoires insolites des rois et reines de France (2013).

Kdo zachrání krále, ale jakého?

O tom, že se stane nakonec anglickou hymnou oslavná píseň na počet okamžiku, jenž zachránil francouzskému králi Ludvíku XIV. schopnost chodit v klidu tam, kam i jen králové chodí sami, se můžeme usmívat. Faktem zůstává, že i Hendlova hymna by patrně nevznikla bez vlivu latinských zpěvů královské kaple, která již od časů Ludvíka XIII. provozovala jiný titul: Domine, salvum fac regem. Byla vnímána jako národní a královská hymna, a jejíž slova měla inspiraci z posledního verše biblické knihy Žalmu XIX, knihy Davidovy: Domine, salvum fac Regem et exaudi nos in die qua invocaverimus te. Ve skutečnosti ale bylo královskou hymnou Te Deum, v němž zmíněná citace není ničím více, než „motetem" při svaté mši, jež byla rovněž velmi často užívána při uzdravení krále Ludvka XIV.

První provedení budoucí aglické neoficiální hymny bývá datováno rokem 1745. jedna z posledních studií ale upozorňuje, že také Stuartovci se snažili již v roce 1868 převzít hymnu pod názvem: God Save Great James our King. Badatel Ian Bradley v knize God Save the Queen: The Spiritual heart of he Monarchy (2012) upozorňuje, že počátky mohou vést až k vládě Karla I., jenž zemřel v roce 1660.

Ještě v okamžiku, kdy se v srpnu 1745 vylodil Jacques III. Stuart v Anglii, jeho stoupenci zpívali nanovo tuto píseň, jež později převzali jeho odpůrci, kteří žádali -. a také po sebe získali korunu. Do němčiny byl text hymny přeložen v roce 1790 během revolučního kvasu, a vnímána také jako hymna královská, byla později vybrána za hymnu Pruského království. Úspěch, který vyvolala, se rozlehl ještě dál, až do Rakouska-Uherska, kde byla všemi školáky zpívána až do roku 1918 pod titulem: Gott, schüt ze Unse Kaiser!

Vstupte do diskuze
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Finskem otřásla série znásilnění, podezřelými jsou migranti. Země zpřísní…

16.01.2019 14:50 V reakci na sérii případů znásilnění, z nichž jsou obviňováni migranti, je finský parlament…

Brexit se rušit ani odkládat nebude? Mayová chce po Bruselu další záruky

16.01.2019 14:42 Aktualizováno Vláda premiérky Theresy Mayové neplánuje odložit odchod Británie z Evropské unie, prohlásila dnes…

Proč Mayová s brexitovou dohodou pohořela? Toto říkají čeští politologové

16.01.2019 13:57 Za úterním odmítnutím brexitové dohody britským parlamentem stojí podle odborníků neúspěšné hledání…

Nejhorší scénář je zde: EU se musí připravit na brexit bez dohody, Farage…

16.01.2019 13:39 Aktualizováno Evropská unie se po úterním hlasování britského parlamentu, který odmítl návrh brexitové dohody,…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama