Madurova vláda podala stížnost na sankce, věc míří k soudu EU

Soudní dvůr Evropské unie by se měl tento týden zabývat stížností, kterou k němu podala venezuelská vláda prezidenta Nicoláse Madura kvůli unijním sankcím. Ty uvalila EU na Madurův režim v listopadu 2017 kvůli nedodržování lidských práv a porušování principů demokracie. Informovala o tom dnes španělská agentura Europa Press.

Přidejte svůj názor 5 komentářů

Maduro, Nicolas

Madurova vláda žádá zrušení sankcí s tím, že pro jejich přijetí neměla EU dostatečné důkazy a že podle něj porušují mezinárodní právo. Podle stránek unijního soudu podala Madurova vláda stížnost už loni v únoru, soud ji má na programu jednání tento pátek.

Sankce, které členské země EU loni prodloužily, a které tak zatím platí do letošního listopadu, zahrnují zbrojní embargo a zákaz vývozu zboží a technologií, které by mohly sloužit k domácím represím. Týkají se i téměř dvou desítek představitelů Madurova režimu, kteří mají zakázané cesty do EU a zmrazený majetek v evropských zemích. Podle EU jsou tito činitelé zodpovědní za nedodržování lidských práv a porušování principů demokracie ve Venezuele.

Na seznam jednotlivců, jichž se sankce týkají, byli představitelé Madurova režimu zařazováni postupně. Nyní jsou na něm mimo jiné venezuelský ministr vnitra Néstor Reverol, bývalý šéf tajných služeb Gustavo González, předseda nejvyššího soudu Maikel Moreno, šéfka národní volební komise Tibisay Lucenaová či viceprezidentka Delcy Rodríguezová. Maduro na seznamu podle dostupných údajů není.

Ve Venezuele se minulý měsíc vyhrotila ústavní krize, když při masových demonstracích složil přísahu jako prozatímní prezident šéf opozicí ovládaného parlamentu Juan Guaidó. Učinil tak poté, co parlament neuznal za legitimní Madurův druhý prezidentský mandát, protože vzešel z voleb, které podle opozice, EU i řady zemí, včetně USA, nebyly svobodné.

Guaidóa uznaly za úřadujícího prezidenta do uspořádání svobodných voleb více než čtyři desítky zemí, včetně většiny zemí EU. Madura nadále podporuje Rusko, Čína, Turecko či několik krajně levicových vlád Latinské Ameriky, mimo jiné Kuba a Bolívie.

EU jako celek Guaidóa společně prezidentem neuznala, ačkoli už dříve její představitelé uvedli, že podporují venezuelskou opozici v boji za svobodné volby. Guaidóa uznali prezidentem v rezoluci poslanci Evropského parlamentu. Šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová tento týden uvedla, že rozhodování o uznání legitimity institucí v jiných státech nenáleží unii jako celku, ale je v pravomoci jednotlivých zemí.

Ve čtvrtek má v Montevideu poprvé zasedat k situaci ve Venezuele mezinárodní kontaktní skupina, jíž předsedá Mogheriniová a uruguayský prezident Tabaré Vázquez. Podle Mogheriniové ale není cílem této skupiny "otevřít formálně zprostředkovatelská jednání, ani zahájit formální dialog" (znesvářených stran), uvedla dnes agentura EFE. Podle dřívějších zpráv má skupina "pomoci vytvořit klima pro politický proces, který umožní Venezuelanům rozhodnout o své budoucnosti ve svobodných volbách".

Vstupte do diskuze (5)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Dánští ministři navštívili pohraniční plot u německé hranice

18.02.2019 19:45 Ministři dánské vlády dnes podnikli inspekční cestu na stavbu nového pohraničního plotu u německých…

Zemětřesení u britských labouristů: Stranu opustilo sedm poslanců, mají…

18.02.2019 19:26 Aktualizováno Labouristickou stranu, která je hlavní britskou opoziční silou, dnes opustilo sedm poslanců, kteří…

To stačí! Paříž bude v úterý manifestovat proti antisemitismu. Macron ale…

18.02.2019 19:16 Dvacet politických stran a sdružení se hodlá v úterý v Paříži spojit na společném shromáždění s…

"Otrocký zákon" v Maďarsku? Opozice na protest opustila zasedání parlamentu

18.02.2019 18:10 Poslanci maďarských opozičních stran opustili dnes zasedání parlamentu. Na společné tiskové…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama