Žluté vesty končí? Macron si dupnul: Skončeme s „povstaleckou demokracií"

A dost! Prezident Emmanuel Macron, jenž si v posledních dnech užívá vzestup ve výzkumech veřejného mínění, vzkázal „žlutým vestám", že jejich shromáždění by měla skončit. Ti, kteří se přidávají k násilným manifestacím, stávají se podle něho „spolupachateli toho nejhoršího", píše francouzský levicový list Libération.

Přidejte svůj názor 9 komentářů

Emmanuel Macron
doporučujeme

Ukončit klima každotýdenního povstání!

Před 150 starosty metropolitního regionu Grand Est, které pozval francouzský prezident Emmanuel Macron včera na pracovní setkání, zopakoval, že manifestace hnutí „žlutých vest" by měly definitivně skončit. Připomněl, že „nesporný charakter" a „legitimita požadavků", kterou vyjádřilo hnutí, jež podporovaly milióny Francouzů, byly „plně uznány" již 10. prosince loňského roku, kdy prezident oznámil zahájení „velké rozpravy" a odblokoval více než 10 miliard k tomu, aby pomohl zvýšit „kupní sílu" těch nejvíce ohrožených sociálních skupin. Po patnáctém týdnu manifestací ale toho hnutí evidentně oslabuje.

Francouzský prezident tím reagoval na interpelaci Jeana Rottnera, regionálního předsedy Republikánů (LR), který ho požádal, aby již konečně předložil „autoritativní doklad" toho, že je opravdu nutné skončit s „tímto klimatem každotýdenního povstání". „Nemůžeme z rozumného důvodu zakázat manifestace," odpověděl mu Macron, jenž připomněl ústavní právo na svobodné shromáždění v ulicích. „Stát se ale nikdy natolik kolektivně nemobilizoval vůči hnutí takového typu," upřesnil prezident.

Bezpečnostní složky podle něj předvedly „pozoruhodnou práci", a je vůbec „zázrak", že po tolika násilnostech nebyl mezi pořádkovými silami „žádný mrtvý". Již dříve ale Macron vyjádřil lítost nad tím, že v rámci manifestací přišlo o život 11 lidí, podtrhl ale, že žádná z nich nebyla „obětí pořádkových sil". Mnozí politici i představitelé občanských sdružení upozorňují na skutečnost, že policie a četnictvo používá nebezpečné obranné prostředky, jimiž vážně zranila za poslední tři měsíce na desítky lidí (utržená ruka, poraněné oko a další).

Po skončení manifestací bude vždy čas na to, aby následovala „demokratická odpověď, a to prostřednictvím „rozpravy", a poté v dalším sledu v okamžiku, kdy půjdou občané „k urnám". Podle Macrona je toto většinový názor Francouzů: potvrzují to i poslední výzkumy veřejného mínění od poloviny února, v nichž si více než 50 procent občanů přeje, aby manifestace skončily. Na počátku, od poloviny loňského listopadu, přitom hnutí „žlutých vest" podporovala až 70 procent.

Vraťme se k normálnímu demokratickému životu!

Prezident se jasně vymezil vůči tomu, co sám nazval „povstaleckou demokracií". Účastníci násilných projevů, jež se odehrály v posledních týdnech, se stávají „spolupachateli toho nejhoršího". Dodal, že není možné, aby se „manifestovalo všechny týdny" jenom z toho důvodu, že „nesouhlasím s volbami", ať již jde o volby departementální nebo komunální. Vyústilo by to podle něj v nepřijatelný „proces bez konce". Prezident Macron míní, že je třeba se „vrátit k normálnímu demokratickému životu".

Tuto Macronovu snahu oceňují občané i podle posledních výzkumů veřejného mínění. Poslední výzkum Harris Interactiv pro televizi LCI zvedl Macronovu popularitu na 39 procent, což je o čtyři procentní body oproti lednovému výzkumu. Podobně je na tom i premiér Édouard Philippe, který se zvedl o šest bodů, a pozitivně ho hodnotí 38 procent dotázaných.

Podle Jeana-Daniela Lévyho, analytika společnosti Harris a ředitele oddělení výzkumu v oblasti politiky, se nárůst dá připsat hned několika faktorům: vedle „velké národní rozpravy" je to rovněž „politické převzetí" situace a celkové „snížení podpory" hnutí „žlutých vest" u veřejnosti.

„V celku se úroveň důvěry zvedá silným způsobem a vrací se na úroveň, kterou jsme sledovali během léta, nebo již před začátkem hnutí žlutých vest," podotýká analytik. Tento trend je znatelný u osob hned ve třech věkových kategoriích: +6 ve věku 35 až 49 let, +7 ve věku 50 až 64 let a +4 u osob starších 65 let. Podporu získal Macron u kategorií s vyšším vzděláním (49 procent, +6 oproti lednu a +16 bodů za dva měsíce), ale podstatně i u kategorie s nízkým vzděláním (35 procent, +6 bodů).

Největší podíl nárůstu dosáhl překvapivě Macron u stoupenců Socialistické strany (PS), a to +14 bodů (nyní na úrovni 46 procent, minulý měsíc 32), čímž výrazně oproti minulému měsíci předstihl dosavadní stoupence Republikánů (LR), u nichž 1 bod ztratil (nyní 35 procent, v lednu 36). Polepšil si mírně u voličů Marine Le Penové (+1 bod, celkově 14 procent), ztratil u komunistů (-3 body body, celkově 19 procent). Největší podporu má logicky u hnutí Republika na pochodu (+1, celkem 90 procent).

Francouzi zejména oceňují, že se prezident Macron „snaží", pokouší se o „reformy", je „inteligentní". Zajímavým rysem je mimochodem i to, že se téměř neobjevuje hodnocení, jež by mělo nějaký vztah k „aféře Benalla", která od léta cloumá mediálním a politickým prostorem.

Loading...
Vstupte do diskuze (9)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Přístup k Rusku a migraci? Zahraniční politika EU se patrně radikálně změní

09.12.2019 21:55 Aktualizováno Země Evropské unie musejí být jednotné ve vztahu k Rusku i k problémům typu migrace či klimatických…

Kolaps v okolí Paříže: Kolony aut přesáhly 600 kilometrů, metro jezdí…

09.12.2019 21:15 Aktualizováno Pátý den časově neomezené stávky kvůli vládnímu plánu reformy důchodového systému přinesl ve…

V Paříži se schází normandská čtyřka, řeší se mír na Ukrajině

09.12.2019 20:37 Aktualizováno Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj se dnes poprvé v Paříži setkali…

Americká armáda plánuje velké cvičení v Evropě, pošle sem tisíce vojáků

09.12.2019 20:05 Aktualizováno Spojené státy v rámci rozsáhlého cvičení s evropskými státy NATO pošlou v dubnu a květnu…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama