Nejsilnější evropské frakce oslabí, posílí zelení a populisté, tvrdí odhady

Oslabení dvou hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu (EP) a vzestup ekologických a nacionalistických či populistických stran jsou hlavními trendy dnes končících evropských voleb. Podle odhadů zveřejněných EP ztratí mandáty Evropská lidová strana (EPP) i socialisté (S&D) a budou muset spoléhat na podporu dalších skupin, z nichž se třetí nejsilnější může stát liberální ALDE. Účast voličů byla podle odhadů nejvyšší za poslední dvě desetiletí. Neúspěchem vládních stran skončily volby v Německu, ve Francii porazila krajně pravicová strana Marine Le Penové koalici prezidenta Emmanuela Macrona.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Sídlo Evropského parlamentu
doporučujeme

EPP by měla místo dosavadních 221 křesel získat 177, zatímco S&D si ze 191 mandátů pohorší na 147. Obě si tedy zachovají postavení nejsilnějších skupin, v 751členném evropském sboru však již nebudou mít většinu. Třetí frakce v pořadí ALDE, s nímž by měla spolupracovat i Macronova koalice Obroda, by podle kombinace dosud zveřejněných odhadů a předvolebních průzkumů mohla dosáhnout 101 křesla, což je o 34 více než minule.

Oslabení EPP má jednu z příčin v německých volbách, kde sice zvítězila její nejsilnější součást CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, avšak s historicky nejhorším ziskem 28,3 procent hlasů. Dokonce o odchodu šéfky Andreji Nahlesové se hovoří v koaliční SPD, která skončila až třetí s 15,6 procenta. Naopak důvod k oslavám mají Zelení, kteří druhým místem a ziskem 20,3 procenta výrazně překonali své dosavadní maximum.

Ve Francii byly eurovolby vnímány jako souboj proevropsky zaměřené Macronovy koalice s nacionalistickým a protiunijním Národním sdružením. Formace Le Penové podle prvních odhadů dosáhla na 24 procent hlasů a o necelé dva body prezidentovu Obrodu porazila. Zatímco Le Penová hovoří o "vítězství lidu", který si "vzal zpět moc", Elysejský palác hodnotí výsledek jako "čestný neúspěch". Také ve Francii výrazně posílili zelení, kteří mají na třetím místě téměř 13 procent hlasů.

O rozdílně výrazných vítězstvích nacionalistických vládních politiků rozhodli voliči v Polsku a Maďarsku. Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského získalo hlasy 42 procent Poláků, jeho náskok před opoziční koalicí je však jen zhruba tři procentní body. Naproti tomu Fidesz Viktora Orbána zanechal s více než 50 procenty hlasů ostatní strany za sebou o desítky bodů, nejbližší konkurenti dosáhli na zruba deset procent.

Na Slovensku se vládní straně Směr-sociální demokracie nepodařilo obhájit vítězství. S necelými 16 procenty skončila druhá za koalicí proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která překročila 20 procent. Posílila protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko s 12 procenty.

Podle odhadu účasti pro všech 28 států unie se k urnám dostavilo 49 až 52 procent voličů. V eurovolbách v roce 2014 přitom hlasovalo 42 procenta voličů.

Loading...
Vstupte do diskuze (2)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Kdo vyhraje volby v Británii? Bude to těsný souboj, naznačuje průzkum

11.12.2019 10:48 Konzervativní strana britského premiéra Borise Johnsona směřuje k zisku mírné parlamentní většiny,…

Krvavý den pro Česko, omyl s fotkou zabijáka. Slovensko komentuje střelbu…

11.12.2019 09:35 Česká republika je podobně jako Slovensko považována za bezpečnou zemi, ale 10. prosinec se u…

Krampusové se utrhli ze řetězu, v rakouském městě vypukla panika +VIDEO

11.12.2019 08:29 Vysocí čerti s kozími rohy, zcuchaným kožichem, vyplazeným jazykem a výhružně napřaženými březovými…

Moře u Řecka vydalo 2000 let staré tajemství. Takový nález se nečekal

11.12.2019 07:46 U řeckého ostrova Kefalonia v Jónském moři badatelé objevili zhruba 2000 let starý vrak římské lodě…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama