Nejsilnější evropské frakce oslabí, posílí zelení a populisté, tvrdí odhady

Oslabení dvou hlavních politických frakcí v Evropském parlamentu (EP) a vzestup ekologických a nacionalistických či populistických stran jsou hlavními trendy dnes končících evropských voleb. Podle odhadů zveřejněných EP ztratí mandáty Evropská lidová strana (EPP) i socialisté (S&D) a budou muset spoléhat na podporu dalších skupin, z nichž se třetí nejsilnější může stát liberální ALDE. Účast voličů byla podle odhadů nejvyšší za poslední dvě desetiletí. Neúspěchem vládních stran skončily volby v Německu, ve Francii porazila krajně pravicová strana Marine Le Penové koalici prezidenta Emmanuela Macrona.

Přidejte svůj názor 2 komentáře

Sídlo Evropského parlamentu
doporučujeme

EPP by měla místo dosavadních 221 křesel získat 177, zatímco S&D si ze 191 mandátů pohorší na 147. Obě si tedy zachovají postavení nejsilnějších skupin, v 751členném evropském sboru však již nebudou mít většinu. Třetí frakce v pořadí ALDE, s nímž by měla spolupracovat i Macronova koalice Obroda, by podle kombinace dosud zveřejněných odhadů a předvolebních průzkumů mohla dosáhnout 101 křesla, což je o 34 více než minule.

Oslabení EPP má jednu z příčin v německých volbách, kde sice zvítězila její nejsilnější součást CDU/CSU kancléřky Angely Merkelové, avšak s historicky nejhorším ziskem 28,3 procent hlasů. Dokonce o odchodu šéfky Andreji Nahlesové se hovoří v koaliční SPD, která skončila až třetí s 15,6 procenta. Naopak důvod k oslavám mají Zelení, kteří druhým místem a ziskem 20,3 procenta výrazně překonali své dosavadní maximum.

Ve Francii byly eurovolby vnímány jako souboj proevropsky zaměřené Macronovy koalice s nacionalistickým a protiunijním Národním sdružením. Formace Le Penové podle prvních odhadů dosáhla na 24 procent hlasů a o necelé dva body prezidentovu Obrodu porazila. Zatímco Le Penová hovoří o "vítězství lidu", který si "vzal zpět moc", Elysejský palác hodnotí výsledek jako "čestný neúspěch". Také ve Francii výrazně posílili zelení, kteří mají na třetím místě téměř 13 procent hlasů.

O rozdílně výrazných vítězstvích nacionalistických vládních politiků rozhodli voliči v Polsku a Maďarsku. Právo a spravedlnost Jaroslawa Kaczyńského získalo hlasy 42 procent Poláků, jeho náskok před opoziční koalicí je však jen zhruba tři procentní body. Naproti tomu Fidesz Viktora Orbána zanechal s více než 50 procenty hlasů ostatní strany za sebou o desítky bodů, nejbližší konkurenti dosáhli na zruba deset procent.

Na Slovensku se vládní straně Směr-sociální demokracie nepodařilo obhájit vítězství. S necelými 16 procenty skončila druhá za koalicí proevropských neparlamentních stran Progresivní Slovensko/Spolu, která překročila 20 procent. Posílila protiunijní krajně pravicová strana Kotleba-Lidová strana Naše Slovensko s 12 procenty.

Podle odhadu účasti pro všech 28 států unie se k urnám dostavilo 49 až 52 procent voličů. V eurovolbách v roce 2014 přitom hlasovalo 42 procenta voličů.

Loading...
Vstupte do diskuze (2)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Celkem 18 unijních států se hlásí k uhlíkové neutralitě

18.06.2019 23:15 Aktualizováno Seznam členských států Evropské unie, které podporují cíl Evropské komise týkající se uhlíkové…

Proti Babišovi se protestuje už i v Bruselu. Vystoupili Peksa nebo Šojdrová

18.06.2019 20:39 Demisi českého premiéra Andreje Babiše dnes na demonstraci v Bruselu žádaly asi dvě stovky…

Boj o nástupce Mayové se zúžil na pět kandidátů. Vypadl "brexitový"…

18.06.2019 20:38 Aktualizováno Pětice kandidátů uspěla ve druhém kole volby nového lídra Konzervativní strany a tedy i nástupce…

Záhada letu MH17: Televize zveřejnila jména Rusů podezřelých ze sestřelení…

18.06.2019 20:28 Nizozemská televize dnes uveřejnila jména tří ruských důstojníků, kteří se v létě 2014 údajně…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama