Tajemství Stonehenge odhaleno! Sloužilo jako pohřebiště pro vlivné rodiny

Londýn - Pod kamennou dominantou Stonehenge, která leží na jihu Anglie, mohlo být ještě dříve zbudováno obří pohřebiště pro vlivné rodiny. Tvrdí to britští vědci, podle nichž pohřebiště pod touto prehistorickou stavbou pochází z období kolem roku 3000 před Kristem. Skupina vědců zkoumala zpopelněné lidské ostatky a z nich odvodila i stáří dřívější dominanty.

Stonehenge je komplex menhirů a kamenných kruhů, nacházející se na Salisburské pláni asi 13 km severně od městečka Salisbury v Jižní Anglii.
doporučujeme

Nová studie britských vědců ukázala, že na místě, kde vznikl Stonehenge, byl už asi o 500 let dříve postaven velký kamenný kruh.

"Byli tam muži, ženy i děti. Předpokládáme tedy, že celé rodiny," řekl Mike Pearson z londýnské univerzity UCL. "Mysleli jsme si, že to mohlo být místo, kde byla pohřbena dynastie králů, nicméně vypadalo to spíš jako nějaká komunita, jako jiný druh mocenské struktury," dodal.

Archeologové podle Pearsona studovali zpopelněné kosti 63 jednotlivců a z výsledků zkoumání dovodili, že ostatky byly pohřbeny kolem roku 3000 před Kristem. Umístění mnoha zpopelněných těl bylo původně označeno modrými kameny. Toto dřívější kruhové ohrazení, které mělo napříč zhruba 91 metrů, mohlo být prý hřbitovem pro dalších asi 200 lidí.

Na výzkumu pracoval tým akademiků z více než desítky britských univerzit a mimo jiné předložil i několik teorií o účelu, k němuž byl vybudován druhý Stonehenge - tedy dominanta, která dodnes stojí na jihu Anglie. Teorií existuje řada, včetně té, že Stonehenge byl místem pro uctívání druidů, což jsou keltští kněží.

Podle vědců je ale smysluplnější předpokládat, že spíš než místo pro uctívání, pozorování přírodních úkazů či léčení neduhů měl tento monument sloužit jako stavba pro setkávání lidí. Analýza pozůstatků neolitického osídlování blízko Stonehenge ukázala, že na místo se sjížděli lidé až ze vzdáleného Skotska, kteří s sebou často přiváděli i dobytek.

Během letních a zimních slunovratů se v místě patrně konaly oslavy, které se neobešly bez hodování. Vědci totiž studovali i zuby prasat a dobytka a z nich odvodili, že zvířata byla porážena ve stáří od devíti do 15 měsíců. To podle Pearsona znamená, že jejich maso se připravovalo na oslavách.

"My si ale myslíme, že ti, co Stonehenge stavěli, na tom místě nežili nepřetržitě. Lze to poznat podle toho, kdy zabíjeli prasata - objevovali se tam při slunovratech," řekl Pearson. Studie rovněž naznačují, že Stonehenge se stavěl po etapách, ale patrně ne déle než deset let.

Témata: Stonehenge
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Raab kritizoval EU za přístup k severoirskému protokolu

13.06.2021 13:12 Aktualizováno Britský ministr zahraničí Dominic Raab obvil Evropskou unii z "nevyrovnaného" přístupu k debatě o…

Vakcína AstraZeneca by se neměla dávat ani lidem starším 60 let, řekl…

13.06.2021 11:40 Státy by měly přestat používat vakcíny firmy AstraZeneca i pro lidi starší 60 let. Řekl to zástupce…

NATO chce na summitu stvrdit vazby USA s Evropou a připravit se na nové…

13.06.2021 10:15 Příležitostí stvrdit návrat k pevnějším vazbám mezi Spojenými státy a Evropou bude pro lídry zemí…

Slovenský nejvyšší soud bude v úterý rozhodovat v případu vraždy Kuciaka

13.06.2021 10:05 Slovenský nejvyšší soud bude v úterý rozhodovat o trojici obžalovaných v případu vraždy novináře…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama