Organizace na ochranu životního prostředí a ekologičtí aktivisté podali trojici stížností k německému ústavnímu soudu, v nichž požadují, aby vláda podnikla důslednější kroky k ochraně klimatu. Loni schválený klimatický balíček podle nich nestačí k ochraně základních lidských práv na život, na tělesnou nedotknutelnost a vlastnictví. O právních krocích z pátku informovali zástupci stěžovatelů dnes na tiskové konferenci v Berlíně.
Za stížnostmi stojí známé organizace jako Greenpeace, Deutsche Umwelthilfe nebo aktivisté z hnutí Pátky pro budoucnost (Fridays for Future), podle nichž dosud přijatá opatření nestačí na to, aby Německo dostatečně přispělo ke zpomalení oteplování planety. To má, jak zdůrazňují, dopad nejenom na obyvatele spolkové republiky, ale na lidi na celém světě.
K jedné ze stížností se proto připojilo také 15 občanů Bangladéše a Nepálu, tedy zemí, které nejsou zodpovědné za velký podíl emisí skleníkových plynů, dopady klimatických změn ale výrazně pociťují. Na ústavní soud se obrátilo i deset dětí a mladých Němců ve věku 11 až 22 let, na které podle jejich přesvědčení následky klimatických změn silně dopadnou.
Jako příklad opatření, která by německá vláda a zákonodárci mohli rychle přijmout, organizace Deutsche Umwelthilfe uvedla zavedení rychlostního limitu na dálnicích, zrušení daňového zvýhodnění pro diesel, rychlé ukončení provozu hnědouhelných elektráren nebo větší rozvoj energie z obnovitelných zdrojů.
Donutit německou vládu soudní cestou k rozhodnějším krokům na ochranu klimatu se už loni pokusila trojice farmářských rodin, která se obrátila na správní soud v Berlíně. Ten ale nakonec konstatoval, že kabinet není možné donutit k dodržování jeho vlastních klimatických závazků.
Plány německé vlády počítají s tím, že do konce letošního roku budou emise skleníkových plynů ve srovnání s rokem 1990 nižší o 40 procent. Do konce loňského roku podle analýzy organizace Agora Energiewende, která se zabývá změnami v energetice, klesly o 35 procent.
Související
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
Německo , soudy , Klimatické změny
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Tragický potrat kvůli záměně pacientek: Policie po obou ženách pátrá
před 45 minutami
Dominik Hašek se opřel do Fica a Matoviče. Díky vám slovenští hokejisté podporují zabíjení Ukrajinců
před 47 minutami
Nizozemsko je znepokojeno českým vyšetřováním ruské propagandistické sítě
Aktualizováno před 1 hodinou
Macron vyzval členy G20, aby jednomyslně rozhodli, zda na summit (ne)pozvat Putina
před 1 hodinou
Rusko na Ukrajině postupuje, varují analytici. Kvůli USA roste hrozba, že uspěje
před 1 hodinou
Pobřeží Řecka zasáhlo silné zemětřesení
před 2 hodinami
Neopodstatněná vulgarita nemá smysl, v improvizaci ale na diváka funguje, říká herec Bořek Čermák
před 3 hodinami
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 4 hodinami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 5 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 6 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 7 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.
Zdroj: Matěj Bílý