Americký prezident Joe Biden v pátek navštíví Varšavu, kde bude jednat o mezinárodní reakci na humanitární krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. Oznámila to mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Do Varšavy se Biden přesune poté, co se ve čtvrtek setká v Bruselu se zástupci Severoatlantické aliance, Evropské unie a zemí G7. Ve Varšavě má Biden na programu schůzku s polským prezidentem Andrzejem Dudou. Podle večerního oznámení Pentagonu bude amerického prezidenta při návštěvě Evropy doprovázet ministr obrany Lloyd Austin.
Na polském území jsou tisíce amerických vojáků, do Polska kromě toho z Ukrajiny před válkou uprchly od jejího začátku na konci února více než dva miliony lidí. Polsko je tak v řešení ukrajinské krize klíčovým spojencem, podotkla agentura AP. Polsko je také jednou ze zemí, které nejhlasitěji volají po tom, aby Severoatlantická aliance zvážila důraznější kroky pro zastavení krvavých bojů na Ukrajině.
Představitelé Bílého domu dříve uvedli, že přímo na Ukrajinu se Biden nechystá. To dnes večer potvrdila také Psakiová, podle níž Bílý dům nezkoumal možnosti, jak by mohl americký prezident při nadcházející cestě navštívit Ukrajinu. Americký ministr zahraničí Antony Blinken se však tento měsíc na polsko-ukrajinských hranicích sešel se šéfem ukrajinské diplomacie Dmytrem Kulebou, a dal tak Ukrajině najevo americkou podporu.
Biden se podle Psakiové hodlá polského prezidenta při setkání zeptat, jak mohou Spojené státy ještě více přispět v úsilí vypořádat se s humanitárními následky války na Ukrajině.
O současné situaci na Ukrajině dnes Biden při konferenčním hovoru jednal s lídry Německa, Francie, Británie a Itálie. Podle Bílého domu hovořili o "brutálních taktikách" ruských sil, včetně útoků na civilisty, a zároveň diskutovali o bezpečnostní a humanitární podpoře Ukrajiny.
Pentagon dnes večer oznámil, že Bidena bude při nadcházející návštěvě Bruselu a Varšavy doprovázet americký ministr obrany Austin, který se z jednání se spojenci z NATO v Evropě vrátil v sobotu.
V Bruselu se ve čtvrtek Biden zúčastní mimořádného summitu NATO, na němž budou prezidenti a premiéři zemí Severoatlantické aliance jednat o pomoci napadené Ukrajině a dalším společném postupu vůči Rusku. Zúčastní se i summitu EU. Evropští lídři by měli hovořit mimo jiné o ukončení energetické závislosti na Rusku, k níž unijní země potřebují i americký zkapalněný zemní plyn. Diskutovat budou také o možnosti dalších sankcí.
Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza
Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.
Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.
Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela.
"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.
Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou
Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server EuroZprávy.cz k dispozici.
"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.
Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.
Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.
"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Ukrajinská krize , Ukrajina , USA (Spojené státy americké) , Polsko , Joe Biden , Andrzej Duda
Aktuálně se děje
Aktualizováno před 1 hodinou
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
před 2 hodinami
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
před 2 hodinami
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
před 2 hodinami
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
před 2 hodinami
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
před 3 hodinami
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
před 3 hodinami
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
před 3 hodinami
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
před 3 hodinami
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
před 4 hodinami
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
před 4 hodinami
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
před 4 hodinami
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
před 4 hodinami
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno před 5 hodinami
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
před 5 hodinami
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
před 6 hodinami
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
před 6 hodinami
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
před 7 hodinami
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
před 7 hodinami
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
před 7 hodinami
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.
Zdroj: Radek Novotný