Brexit je největší krizí v dějinách EU, s Bruselem "válčila" už Thatcherová

Krizové okamžiky v dějinách Evropské unie (EU) a jejího předchůdce Evropských společenství (ES) k plánovanému vystoupení Británie z Evropské unie 31. ledna.

14. ledna 1963 - Paříž vetovala přihlášku Británie do ES; kromě Francie byly v ES západní Německo, Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko (jako zakládající členové od ledna 1958).

Červenec 1965 - Spory o kompetence rodící se Evropské komise (EK), o způsob hlasování i o financování společné zemědělské politiky vyústily v takzvanou krizi prázdné židle - Francie se následující půlrok neúčastnila zasedání orgánů ES. Krizi ukončil v lednu 1966 tzv. lucemburský kompromis: francouzský prezident Charles de Gaulle prosadil pro hlasování v Radě ministrů právo veta v případě "velmi důležitého národního zájmu".

27. listopadu 1967 - Paříž opět vetovala přihlášku Británie, jež se stala členem ES až v roce 1973 (s Dánskem a Irskem).

30. listopadu 1979 - Prohlášením "chci své peníze zpátky" na summitu v Dublinu začala britská premiérka Margaret Thatcherová boj za snížení příspěvků své země do společného rozpočtu. Slevu, jež trvá dodnes, získala Británie v červnu 1984.

23. února 1982 - Grónsko, jež získalo v roce 1979 vnitřní samosprávu na Dánsku, si v referendu odhlasovalo odchod z ES.

2. června 1992 - Dánové těsně a překvapivě odmítli v referendu maastrichtskou Smlouvu o EU. Schválili ji o rok později poté, co jim byly z této smlouvy přiznány výjimky.

17. září 1992 - Britská libra a italská lira opustily Evropský měnový systém, v jehož rámci fungovala od roku 1979 evropská zúčtovací jednotka ECU (v lednu 1999 nahrazena eurem); lira se do systému v roce 1996 vrátila, libra už ne.

28. listopadu 1994 - Norsko v referendu odmítlo ratifikovat smlouvu o svém vstupu do EU; poprvé tak učinilo už v září 1972.

16. března 1999 - EK podala poprvé kolektivní demisi (kvůli zpronevěře a špatnému hospodaření v jejích úřadech).

4. února - Ministři Rakouské lidové strany (ÖVP) kancléře Wofganga Schüssela a FPÖ Jörga Haidera složili přísahu do rukou prezidenta Thomase Klestila. Čtrnáct států EU zahájilo sankce, ke kterým se připojila i ČR. Izrael z Vídně odvolal svého velvyslance. Sankce byly zrušeny v září téhož roku. V roce 2017 FPÖ znova vstoupila do vlády.

28. září 2000 - Dánsko v referendu odmítlo vstup do eurozóny.

7.-11. prosince 2000 - Nejdelší summit unie v historii ve francouzské Nice přijal další revizi Smlouvy o EU, nutnou kvůli největšímu rozšíření unie (o 10 zemí od května 2004). Horkou jehlou šitá smlouva, jejíž ratifikaci zkomplikovali Irové (v červnu 2001 ji v referendu odmítli, v říjnu 2002 ji schválili), počítala jen s 27 členy unie. Takže ještě než vstoupila v únoru 2003 v platnost, začala EU na jaře 2002 připravovat euroústavu.

25. listopadu 2003 - Rada ministrů EU rozhodla nezahájit proti Francii a Německu sankční proceduru dle Paktu stability za soustavné překračování limitu rozpočtového deficitu. Následovalo jednání o změnách paktu, které nakonec schválil summit EU v březnu 2005. Podle některých tak pakt de facto ztratil smysl.

29. května 2005 - Francouzi v referendu odmítli euroústavu, jež se rodila od jara 2002 a měla mj. zefektivnit fungování unie a dát jí právní subjektivitu; tři dny nato ji odmítli Nizozemci. Lídři EU si pak dali čas na rozmyšlenou, v němž ustavili "radu moudrých", jež vymyslela z euroústavy udělat novou smlouvu. Ta vznikla za půl roku a v prosinci 2007 byla podepsána v Lisabonu.

12. června 2008 - Irové v referendu odmítli lisabonskou smlouvu; schválili ji až v říjnu 2009 poté, co jim summit EU přiznal záruky (mj. komisaře pro každou zemi EU). O smlouvě rozhodovaly též ústavní soudy mimo jiné v Británii, Německu, Polsku a ČR, kde s dokončením ratifikace otálel prezident Václav Klaus, jenž ji ratifikoval jako poslední z EU v listopadu 2009 poté, co summit přislíbil ČR výjimku z aplikace Listiny základní práv EU.

2. května 2010 - Eurozóna schválila pomoc pro zadlužené Řecko; šlo o první sanaci země eurozóny jejími členy, ačkoli unijní smlouvy takovou možnost nepřipouští (země ale využily článku 122: v případě katastrofy činit opatření bez ohledu na legislativu). Pomoc poté dostaly též Irsko, Portugalsko, Španělsko a Kypr.

13. dubna 2015 - U pobřeží Libye se potopila loď převážející migranty, z asi 550 osob na palubě se jich podařilo zachránit jen 144. Další loď s asi 850 běženci z Libye se potopila o pět dní později, z ní se podařilo zachránit jen třicítku osob. Naplno tak v Evropě vypukla migrační krize. Velký počet běženců, na které Evropa nebyla připravena, vyvolal humanitární i politickou krizi. V roce 2015 v unijních zemích žádalo o azyl 1,4 milionu lidí a v roce 2016 to bylo 1,3 milionu. Unijní země rozdělil postoj k původně plánovaným kvótám na přerozdělení uprchlíků.

23. června 2016 - V Británii v referendu o brexitu zvítězili odpůrci členství v EU poměrem 51,9 ku 48,1 procenta při volební účasti 72,2 procenta. Londýn oficiálně oznámil EU záměr odejít 29. března 2017.

29. března 2017 - Londýn oficiálně oznámil EU záměr odejít.

15. ledna 2019 - Britští poslanci poprvé odmítli dohodu o brexitu. Dolní sněmovna dohodu odmítla i 12. března 2019 a 29. března 2019.

10. dubna 2019 - EU se Británií dohodla na dalším odkladu brexitu, a to až do 31. října.

23. července 2019 - Lídrem konzervativců zvolen Boris Johnson. O den později se stal premiérem a jmenoval nové ministry.

28. října 2019 - Členské státy EU se dohodly na odkladu britského odchodu ze společenství do konce ledna 2020.

12. prosince 2019 - Předčasné parlamentní volby, konzervativci získali absolutní většinu v parlamentu. Johnson prohlásil, že odchodu země z EU k 31. lednu 2020 již nic nezabrání.

20. prosince 2019 - Dolní sněmovna ve druhém čtení schválila prováděcí zákon k brexitové dohodě.

9. ledna 2020 - Dolní komora schválila zákon o brexitu.

Související

Více souvisejících

Brexit EU (Evropská unie) Velká Británie historie Margaret Thatcherová Boris Johnson

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 35 minutami

před 48 minutami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy