Británie je prvním suverénním státem, který odchází z EU

Základní údaje o rozšiřování a vystupování z EU k plánovanému vystoupení Británie z Evropské unie 31. ledna:

Rozšiřování EU (dříve Evropské společenství, ES; pojem EU se užívá od roku 1993, kdy začala platit maastrichtská smlouva):

1. ledna 1958 - Zakládajícími členy ES se staly Francie, západní Německo (SRN), Itálie, Nizozemsko, Belgie a Lucembursko.

1. ledna 1973 - Vstoupily Británie, Dánsko a Irsko.

1. ledna 1981 - Vstoupilo Řecko.

1. ledna 1986 - Vstoupily Španělsko a Portugalsko.

3. října 1990 - Sjednocením Německa přistoupilo východní Německo, respektive bývalá NDR.

1. ledna 1995 - EU se rozrostla o Rakousko, Finsko a Švédsko.

1. května 2004 - "Maxirozšíření" EU o ČR, Estonsko, Kypr, Litvu, Lotyšsko, Maďarsko, Maltu, Polsko, Slovensko, Slovinsko; Kypr do EU vstoupil formálně celý, ale evropská legislativa se vztahuje jen na řeckou část ostrova).

1. ledna 2007 - Do unie vstoupily Bulharsko a Rumunsko.

1. července 2013 - EU se rozšířila o Chorvatsko na 28 zemí.

 

Z Evropských společenství (ES; předchůdce EU) vystoupily:

1) Alžírsko - v roce 1962, když získalo nezávislost na Francii; s ní bylo členem ES od jeho vzniku v lednu 1958.

2) Grónsko - k 1. únoru 1985 vystoupilo z ES poté, co si to voliči odhlasovali v referendu v roce 1982; v březnu 1984 o tom ES s Grónskem podepsala zvláštní smlouvu; tento ostrov se stal členem ES jako součást Dánska v lednu 1973, ale v roce 1979 získal vnitřní samosprávu.

3) souostroví Saint-Pierre a Miquelon - v roce 1985 se z členského území EU stalo přidruženým zámořským územím poté, co v rámci Francie přestalo být jejím departementem a stalo se jejím zámořským společenstvím.

4) ostrov Svatého Bartoloměje, francouzské zámořské území v Karibském moři - vystoupil z EU k 1. lednu 2012, když jako první využil pravidla nově definovaného v LS, jež zámořským departmentům možnost vystoupení z EU administrativně usnadňuje; ostrov Svatého Bartoloměje (francouzsky Saint-Barthélemy) se stal přidruženým územím EU.

 

Referenda o vstupu či vystoupení z EU:

a) o vlastním vstupu do unie: kladně se občané vyslovili v roce 1972 v Irsku a Dánsku, v roce 1994 v Rakousku, Finsku a Švédsku, v roce 2003 na Maltě, ve Slovinsku, Maďarsku, Litvě, Slovensku, Polsku, České republice, Estonsku a Lotyšsku a v roce 2012 v Chorvatsku. Dvakrát přistoupení k EU odmítli Norové - v září 1972 a v listopadu 1994.

b) o vstupu nových členů: Francouzi schvalovali v referendu v dubnu 1972 rozšíření ES o Británii, Irsko, Dánsko a Norsko.

c) Británie se členem ES stala v lednu 1973, kdy v zemi vládli konzervativci. V říjnu 1974 ale volby vyhrála Labouristická strana, která voličům slíbila revidovat britské podmínky členství v ES. Následující rok 5. června se tak v Británii uskutečnilo referendum o setrvání v ES, v němž se pro vyslovilo 67,2 procenta hlasujících, volební účast činila 64,5 procenta.

d) Někdejší britský premiér a šéf konzervativců David Cameron ve snaze čelit euroskeptickému křídlu svých toryů přislíbil, že pokud v roce 2015 jeho strana vyhraje parlamentní volby, uspořádá v zemi do konce roku 2017 referendum, které vyřeší opakovaně se vynořující otázku britského setrvání v unii. Hlasování 23. června 2016 dopadlo těsně: při účasti 72,2 procenta oprávněných voličů se 51,9 procenta z nich vyslovilo pro vystoupení Británie z EU. Británie vystoupí z EU 31. ledna, poté se vztahy Británie a EU posunou do takzvaného přechodného období, během kterého by se měly vyjednat smlouvy o obchodních a dalších vztazích.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Brexit Velká Británie

Aktuálně se děje

před 32 minutami

před 42 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění

Letošní čtyřdenní velikonoční volno bude o hodinu kratší, než by mohlo být. Důvodem je změna času, kdy v noci ze soboty 30. na neděli 31. března začne platit letní čas. České dráhy upozornily cestující, že noční vlaky tak naberou šedesátiminutové zpoždění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy