Britská vláda dnes opět v parlamentu narazila se snahou prosadit dohodu o odchodu z Evropské unie a nyní ji čeká další složitá bitva kolem převádění podmínek brexitu do britského práva. První hlasování o příslušném ratifikačním zákonu je na programu už v úterý, ačkoli více než 100stránkový návrh byl zveřejněn až dnes večer.
Vláda jej chce protlačit dolní komorou parlamentu za tři dny, aby mohla Británii vyvést z EU bez dalšího odkladu. Do platného termínu brexitu zbývá už jen deset dní.
Po porážce při sobotním zasedání parlamentu chtěl dnes kabinet premiéra Borise Johnsona "rozvodovou" dohodu předložit poslancům ke schválení znovu. Tuto iniciativu ale zablokoval předseda Dolní sněmovny John Bercow, protože podle něj byla v rozporu s parlamentními procedurálními pravidly. Ta stanovují, že poslanci se nemohou zabývat otázkou, ke které už ve stejném legislativním období přijali stanovisko.
"Co se týče podstaty, je dnešní usnesení stejné jako sobotní a (Dolní) sněmovna ve věci rozhodla. Dnešní okolnosti jsou stejné jako sobotní okolnosti," uvedl Bercow. Dolní komora parlamentu sice před dvěma dny nevynesla nad novou brexitovou dohodou jasný verdikt, záležitost ale projednala a rozhodnutí učinila. Poslanci odhlasovali, že dohodu neschválí, dokud nebude její obsah převeden do britského práva.
Prováděcí zákon, který by tuto funkci splnil, vláda předložila až večer a už v úterý jej poslanci začnou projednávat. Ohlásil to Jacob Rees-Mogg, který za kabinet předkládá agendu Dolní sněmovny. Celý legislativní proces v dolní komoře parlamentu chce mít vláda hotový do pátku, načež by se návrhu ujala Sněmovna lordů. Poslanci ale mohou promluvit i do načasování jednotlivých fází schvalování. Úterní souboj o "programové usnesení" bude podle komentátorů stejně důležitý jako úvodní hlasování o samotném návrhu zákona.
Britská média před další parlamentním střetem pokračovala ve spekulacích ohledně rozložení sil v Dolní sněmovně, kde vládní Konzervativní straně k většině schází více než 30 křesel. Podle deníku Financial Times v sídle premiérů v Downing Street sílí přesvědčení, že Johnson "dokáže přerušit sérii porážek z víkendu a má nyní podporu 320 poslanců potřebných pro vítězství". Vláda ale nejspíše bude při schvalování zákona o brexitové dohodě čelit nejrůznějším pozměňovacím návrhům, které mohou její plány opět nabourat.
Kromě nejisté podpory komplikuje premiérovi Johnsonovi situaci nedostatek času. Vláda chce převedení podmínek brexitu do domácího práva stihnout za necelé dva týdny, aby Británie mohla EU opustit 31. října. Zpravodajská společnost BBC ale poznamenala, že přijímání prováděcích zákonů k důležitým evropským dohodám zpravidla trvalo několik týdnů, někdy i výrazně déle.
Kromě britských zákonodárců musí jakoukoli brexitovou dohodu schválit také Evropský parlament. Brexitový koordinační výbor EP dnes rozhodl, že europoslanci budou o dokumentu hlasovat až poté, co dostane zelenou ve Westminsteru. S největší pravděpodobností to tedy nestihnou na aktuální plenární schůzi ve Štrasburku, což zvyšuje možnost přinejmenším krátkého technického odkladu brexitu.
Už v sobotu musel po neurčitém verdiktu poslanců Johnson poslat do Bruselu žádost o další odsunutí data brexitu, jak mu ukládal zákon z minulého měsíce. Zbylé země EU se žádostí zabývají a čekají na další vývoj v britském parlamentu.
Britský premiér jim kromě žádosti, kterou nepodepsal, poslal ještě druhý dopis, v němž odklad označil za chybu, a uvedl, že s ním nesouhlasí. Jeho počínání je předmětem sporu u nejvyššího soudu Skotska, který ale dnes konečné rozhodnutí odložil. Chce Johnsona dál sledovat, zda "zcela" splní požadavky zákona.
Související
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí
Aktuálně se děje
před 25 minutami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 1 hodinou
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 1 hodinou
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
včera
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
včera
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
Světová zdravotnická organizace (WHO) je znepokojena šířením ptačí chřipky (H5N1) na nové živočišné druhy a lidi. Podtyp H5N1 vedl v posledních čtyřech letech k úmrtí desítek milionů kusů drůbeže, přičemž nakaženo bylo i volně žijící ptactvo a suchozemští či mořští savci.
Zdroj: Lucie Podzimková