Čeští piloti dnes v Estonsku převzali na slavnostním nástupu zodpovědnost za ochranu pobaltského vzdušného prostoru. Střežení nebe nad Estonskem, Litvou a Lotyšskem budou mít v následujících měsících na starosti společně s dánskými a belgickými letci. Za sebou už mají první cvičné lety. Na estonské základně Ämari vystřídali britské kolegy.
Stíhači s letouny JAS-39C Gripen mají za úkol zajišťovat ostrou hotovost v rámci systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System - Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO). Protože pobaltské země nemají vlastní nadzvukové letectvo, střídají se od roku 2004 při střežení jejich vzdušného prostoru členské státy aliance. Česká jednotka je už 51. v řadě.
On Monday four F16 fighters and 60 personnel from ?? will take up Baltic air policing for the 7th time to support our Baltic allies ?????? – and ?? will do so again in 2021 #WeAreNATO @Forsvarsmin @DanishFMA @NATOpress Press clip in Danish: https://t.co/mkwhyn41FG ?J. Siminski pic.twitter.com/7JFUqU1Jsd
— Denmark at NATO (@DK_NATO) August 29, 2019
České vzdušné síly jsou v Pobaltí za posledních deset let nasazeny potřetí, naposledy tam působily v roce 2012. Zatímco v té době se o ochranu pobaltského vzdušného prostoru starali čeští letci sami, nyní má NATO kvůli zhoršeným vztahům s Ruskem v Pobaltí celkem tři letecké jednotky. Kromě Čechů v Estonsku jsou na litevské základně k dispozici letadla Dánska a Belgie. V Lotyšsku, Litvě a Estonsku zároveň působí tři mezinárodní prapory v rámci takzvané předsunuté alianční přítomnosti.
Estonský ministr obrany Jüri Luik vítá, že se čeští piloti a česká armáda do ochrany vzdušného prostoru Estonska a NATO zapojili. Českým novinářům řekl, že ruská agrese na Donbasu jasně ukázala, že NATO musí ukázat svou jednotu, a to nejen v politickém smyslu, ale také při rozvoji svých vojenských schopností. Ruská letadla podle něj často létají těsně kolem estonských hranic a někdy je i narušují, i když ne příliš dramaticky. Estonský ministr si je jist, že přítomnost aliančních stíhacích pilotů nutí Rusko, aby se chovalo mnohem lépe a podle pravidel.
Česká armáda do Estonska vyslala pět gripenů a asi 90 vojáků. Operační úkol převzali od britské RAF. V Estonsku budou působit do konce letošního roku. Podle českého ministra obrany Lubomíra Metnara ČR v Estonsku plní své alianční závazky. "Dáváme tak jasný vzkaz, že nám osud spojenců není lhostejný," řekl. Čeští vojáci podle něj do Estonska nepřijeli na cvičení, ale jsou připraveni hájit estonské území stejně jako české. "Vyslali jsme své nejlepší profesionály s tou nejlepší technikou," zdůraznil ministr. Nevyloučil, že Česko do Pobaltí v budoucnu své piloty opět vyšle. "Je to otázka jednání na alianční úrovni," poznamenal.
Česká jednotka má v Estonsku podle svého velitele Pavla "Speedy" Pavlíka za úkol po dobu čtyř měsíců udržovat v pohotovosti k okamžitému vzletu čtyři gripeny. Vybaveny jsou řízenými střelami vzduch-vzduch pro krátkou a střední vzdálenost, vestavěným kanonem i klamnými cíli, takzvanými fléry. Poprvé jsou na zahraniční misi nasazeny i zaměřovací a průzkumné kontejnery Litening 4i. Ty se používají především pro přesné údery proti pozemním cílům, piloti je nad Pobaltím využijí pro zlepšení schopnosti vzdáleného vizuálního pozorování letounů.
Pro české letectvo je estonská mise už šestým střežením spojeneckého vzdušného prostoru. Kromě Pobaltí také třikrát čeští stíhači působili na Islandu. Podle Pavlíka jsou rozdíly v nasazení oproti Islandu především v počtu ostrých vzletů, kterých je v Pobaltí kvůli blízkosti Ruska mnohem více.
Čeští piloti se v souvislosti s pobaltskou misí připravovali i na případná nebezpečí v kybernetickém prostoru. Spojenečtí vojáci působící v Pobaltí a jejich rodiny se například v minulosti setkali podle médií s obtěžujícími telefonáty lidí s ruským přízvukem či s dalšími pokusy narušit jejich misi. Vojáci se tak snaží používat místo takzvaných chytrých telefonů tlačítková zařízení nebo třeba na chytrých telefonech blokují sledování polohy.
"Měli jsme specializovanou přípravu na toto téma a snad všichni už teď chápeme, jak informace mohou být zneužitelné," podotkl Pavlík.
Související
Air Defender 23: NATO s vědomím ruské hrozby cvičí na krizovou situaci
Švédsko nevylučuje dodání gripenů Ukrajině, má ale podmínku
Jas 39D Gripen , estonsko , Armáda České Republiky , NATO , Rusko
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 50 minutami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 1 hodinou
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 2 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 2 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
včera
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
včera
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
včera
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
včera
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
Ukrajinské zbrojovky tento měsíc poprvé vyrobí deset ukrajinských samohybných houfnic Bohdana a v následujících měsících toto množství ještě vzroste, uvedl dnes na sociálních sítích ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Zdroj: Radek Novotný