Co brání konci fosilních paliv? Politologové upozorňují na uhlíkovou past

NÁZOR – Klimatická krize je nepochybně horkým tématem summitu G7 v Cornwallu, konstatují Marcus Gomes a George Ferns v komentáři pro server The Conversation. Politologové z Cardiffské univerzity poukazují, že politici nejbohatších světových zemí sice teoreticky souhlasí s potřebou dosáhnout nejpozději v roce 2050 uhlíkové neutrality, zůstávají však věrní těžebnímu průmyslu, který není ochotný výrazně měnit svůj obchodní model.

Poslední zpráva Mezinárodní agentury pro energii, která je tradičně konzervativním poradním orgánem, volá po okamžitém zákazu nových fosilních projektů, upozorňují autoři komentáře. Dodávají, že investice těžebních společností do hledání nových nalezišť ale pokračují a těžařská lobby oslabuje regulace.

Ministři životního prostředí zemí G7 se zavázali ukončit financování nových zahraničních uhelných projektů do konce roku 2021, avšak 51 % z jejich záchranných ekonomických pandemických balíků v hodnotě 189 miliard dolarů vyplacených mezi lednem 2020 a březnem 2021 směřovalo na pomoc těžbě fosilních paliv, nastiňují politologové. Za ještě znepokojivější považují to, že 80 % z prostředků určených na neobnovitelné zdroje energie bylo proplaceno bez jakýchkoliv podmínek, aby příjemci snižovali uhlíkové emise.

„Proč je zjevně těžké pro politiky (zemí) G7 doplnit svá slova činy, pokud jde o sektor fosilních paliv?“ pokládají otázku Ferns a Gomes. Za důvod považují to, že navzdory propadům na nestabilních trzích a riziku převahy nabídky nad poptávkou lze na těžbě, výrobě a prodeji uhlovodíků stále vydělat.

Sázka na dlouhodobý obchodní model

Poptávka po uhlí narazila na svůj strop, ale hlad po ropě a plynu bude dle odhadů růst nejméně dalších 15-20 let, především v rozvíjejících se ekonomikách, jako jsou Čína a Indie, nastiňují odborníci. To podle nich staví politiky zemí G7 do nepříjemné pozice.

Vlády po pandemickém útlumu potřebují nastartovat ekonomický růst, připomínají politologové. Deklarují, že ziskový energetický sektor živený rostoucí poptávkou v zahraničí je tak vítán, ačkoliv těžba uhlovodíků v rozvojových zemích může být mimořádně devastující.

„Vládní podpora odvětví ve formě dotací či daňových úlev uměle zvyšuje ziskovost fosilních paliv, což v důsledku činí z obnovitelných zdrojů méně atraktivní investice,“ píšou autoři komentáře. Deklarují, že investice do ropy a plynu jsou alespoň momentálně méně riskantní a výnosnější.

Uhlíková past

Fosilní paliva sice nadále ztrácejí podporu veřejnosti, ale sektor spoléhá na skutečnost, že má zajištěn rozsáhlý systém zákazníků, dodavatelů a partnerů, jak na straně politiků, tak na straně médií, míní Gomes a Ferns. Věří, že vztahy mezi příčinou a následkem, které panují v tak složitém systému, často vedou k nezamýšleným důsledkům.

Vzájemnou závislost lze podle politologů označit za uhlíkovou past. To znamená, že ekonomiky se vyvíjejí tak, že udržují dominanci fosilních paliv na energetickém poli a neumožňují radikální změnu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Uhlíková past vede nejen k nečinnosti, ale také k obecnému problému, kdy velké těžební společnosti jako BP, Exxon Mobil a Shell pravděpodobně neučiní žádné smysluplné změny, dokud zbytek celého systému nezareaguje jednotně, upozorňují akademici. Připomínají, že národní ropné společnosti a menší soukromé firmy vlastní většinu známých fosilních zdrojů, ale přesto se jim často daří unikat pozornosti a mohou si počínat bez výrazných omezení, a tak by pro jednu velkou těžební společnost nedávalo smysl riskantně měnit zaběhnutý obchodní model, když konkurence pokračuje v zaběhlé praxi.

Z této pasti není snadné uniknout, ale členové G7 jsou silnými hráči v popsaném systému, zdůrazňují Ferns s Gomesem. Věří, že rázná akce, například zastavení podpory fosilních paliv a velká podpora obnovitelných zdrojů, by celý systém rozpohybovala, zatímco hlasitá slova doplněná protichůdnými opatřeními pouze vysílají signál, že smysluplné změny se neblíží.

Krize identity

„Lidé pracující v sektoru fosilních paliv často v tomto sektoru setrvávají po celou svou kariéru – začínají jako studenti inženýrství či geologie na ústavech financovaných tímto odvětvím, pracují po celém světě a následně míří do manažerských pozic,“ upozorňují politologové. Dodávají, že identita odvětví spočívá na konkrétních hodnotách, které existují od počátku těžby uhlovodíků a zahrnují například hlubokou víru ve vědecký a technologický potenciál umožňující v budoucnu ovládnout přírodu a hnát kuprědu pokrok a ekonomický rozvoj.

Překonat tento ideologický zápal lídrů sektoru fosilních paliv si vyžádá velké úsilí vlád, domnívají se Gomes a Ferns. Z rozhodnutí, která padla před aktuálním summitem G7, vyvozují, že politici nejsou připraveni podstoupit tuto zkoušku. Jednání v Cornwallu i tak považují za příležitost vyslat signál, že dosavadní vřelý vztah se blíží ke konci.

Související

Klimatické změny

NÁZOR: Boj s klimatickou změnou povede k propadu životní úrovně, míní konzultant

Americký prezident Joe Biden i jeho čínský protějšek Si Ťin-pching ve svých úterních projevech na Valném shromáždění OSN učinili nové sliby v boji s klimatickou změnou, poukazuje Henry Olsen, politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center. V komentáři pro server Washington Post vyzdvihuje, že ani jeden z nich ale nenabídl nic, co by znamenalo skutečný průlom.
Jošihide Suga

Japonský premiér Suga chce dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050

Japonský premiér Jošihide Suga se přihlásil k závazku dosáhnout do roku 2050 uhlíkové neutrality, tedy rovnováhy mezi emisemi uhlíku a jejich pohlcováním z atmosféry. Opatření podle něj představuje příležitost pro ekonomický růst, nikoliv hrozbu. Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se jedná o zásadní změnu v japonském přístupu vůči klimatickým změnám.

Více souvisejících

klimatická neutralita Klimatické změny G7 ropa

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

17. března 2024 21:20

První východočeské derby v play-off zvládly po boji Pardubice, Sparta udolala Liberec v nájezdech

Vyrovnané souboje před ohromujícími diváckými atmosférami byly k vidění o prvním hracím dni čtvrtfinálové fáze play-off Tipsport extraligy. Oba první zápasy dvou sérií Pardubice vs. Hradec Králové a Sparta vs. Liberec navštívilo přes 10 000 fanoušků a oba zápasy se nerozhodly v základní hrací době. Zatímco východočeské derby rozhodl po remíze 4:4 po prodloužení symbolicky proti svému oblíbenému soupeři Martin Kaut, v pražské O2 Areně se čekalo na rozhodnutí až do samostatných nájezdů, ve kterých nakonec Pražané odčinili to, že nedotáhli vedení 2:1.

Zdroj: David Holub

Další zprávy