Evropě hrozí větší ekonomická krize než v roce 2008, varuje ekonom

NÁZOR - "Evropská unie možná přežila brexit, uprchlickou krizi a finanční kolaps z roku 2008 - ale nemysleme si, že ji nemůže zničit covid-19." V komentáři pro server Politico to tvrdí Dalibor Roháč, slovenský politický ekonom působící v think tanku American Enterprise Institute.

Ekonomický šok

Dobrým i špatným rysem krizí je to, že vytvářejí příležitosti pro mimořádná opatření, upozorňuje ekonom. Dodává, že evropští politici, včetně předsedkyně Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová, by byli pošetilí, pokud by si mysleli, že současná pandemie se liší, protože jde o zdravotní, nikoliv politickou či finanční krizi.

Krom lidských obětí a nákladů na zdravotní péči přináší současná pandemie ekonomický šok, který může snadno překonat finanční krizi z roku 2008, obává se Roháč. Připomíná, že recese, která pramenila z tehdejšího finančního otřesu, rezonovala především v USA a Evropě, nyní ale čelí masivnímu poklesu ve všech sektorech ekonomiky prakticky celý svět.

Veškeré formy sociální izolace znamenají menší ekonomickou aktivitu a v nadcházejících týdnech, případně měsících budou lidé méně pracovat, investovat a utrácet, konstatuje ekonom. Vysvětluje, že v důsledku toho se zhorší finanční výsledky a i jinak profitující podniky se dostanou do ztráty, pokud ovšem nepřijde jasný závazek veřejných představitelů, že ekonomiku stabilizují.

"Ve Spojených státech pokračuje FED (centrální banka) v programu kvantitativního uvolňování, přesto ji prezident Donald Trump kárá za přílišnou pomalost," pokračuje Roháč. Dodává, že ve Velké Británii zase snížila centrální banka úrokové sazby a vláda oznámila velké fiskální úlevy ve výši 30 miliard liber.

Proti tomu je odpověď EU žalostně slabá, deklaruje ekonom. Odkazuje na prohlášení Lagardeové z minulého týdne, že neexistují reálné signály napětí na finančních trzích či nedostatečné likvidity a že jakákoliv politická reakce na aktuální vývoj by měla být primárně fiskální, a tudíž národní.  

"To je nezodpovědné," kritizuje Roháč. Domnívá se, že země nejhůře zasažené pandemií - Itálie, Španělsko a Francie - mají nejméně prostoru pro fiskální opatření, bez ohledu na uvolnění rozpočtové disciplíny a pravidel pro státní pomoc ekonomice, k němuž v pátek přistoupila Evropská komise.

Italský dluh před začátkem stávající krize dosahoval 134 % HDP, španělský a francouzský se blížil 100 %, připomíná expert. Konstatuje, že spolu s raketovým růstem úroků z jejich dluhopisů, nejsou podstatnější fiskální stimuly na stole. Také výnos z desetiletých dluhopisů Řecka - které eviduje jen pár případů koronaviru - minulý týden vzrostl o půl procenta, upozorňuje Roháč. Dodává, že se nedá pouze "spoléhat na Německo", jak prohlásil i jeho ministr financí Olaf Scholz, a trhu musejí vidět skutečnou, z makroekonomického hlediska podstatnou pomoc, jinak neobnoví svou důvěru.

Změna politické reality

Ať si o tvrzení Lagardeové, že ECB nemůže být v "linii první reakce" na rostoucí ceny dluhopisů zemí periferie eurozóny, myslíme cokoliv, silná preventivní injekce likvidity trhům ze strany ECB je nyní jedinou věcí, která může zabránit postupnému růstu paniky finančního sektoru a mírnit dopad aktuální pandemie na celkové utrácení, obává se Roháč. Varuje, že Lagardeové navíc uniká aktuální politická situace.

"Po chaosu brexitových jednání se obecně soudilo, že Evropané byli tak nějak vyléčeni z touhy po opuštění EU," pokračuje ekonom. To podle něj platilo ještě před pár týdny, ale v současné mimořádné situaci to nemusí být tak jisté, protože oběti na životech spolu se strachem veřejnosti a pocitem - ať již oprávněným či nikoliv -, že evropské instituce nepomáhají, mohou opět snadno posílit odstředivé síly.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To se stane především ve chvíli, kdy Italové dospějí k názoru, že devalvace jejich samostatné měny je jedinou možnou cestou k ekonomické úlevě, tvrdí Roháč. Připomíná, že v zemi až donedávna vládla populistická koalice utvořená okolo odporu k úsporám, které údajně nařídila EU.      

Průzkumy ve Franci ukazují, že prezident Emmanuel Macron má pro volby za dva roky stejné šance jako krajně pravicová politička Marine Le Penová, a krajní pravice výrazně posílila i po loňských parlamentních volbách ve Španělsku, uvádí ekonom. Dodává, že vlády v Polsku, Maďarsku a České republice mají již nyní jen malé pochopení pro EU a pokud dojdou k závěru, že z pověstné snahy "převzít věci do vlastních rukou" plynou politické body, zařídí se podle toho.

Poučení z velké hospodářské krize 30. let zní, že bez úspěšného mezinárodního vedení se prosazují destruktivní, nespolupracující kroky národních vlád, varuje Roháč. Podotýká, že Spojené státy tehdy neposkytly likviditu světovému finančnímu systému a místo toho zavedly rozsáhlá cla, načež se rozběhlo soupeření v devalvaci měn a zvyšování cel mezi jednotlivými zeměmi.

"Evropští politici a především předsedkyně ECB dnes čelí podobné volbě," deklaruje ekonom. Tvrdí, že přijít může buď odvážná pomoc evropské periferii, nebo si periferie pomůže sama, veškerými možnými způsoby, i kdyby to mělo znamenat rozpad eurozóny a celé EU.     

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) eurozóna Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

4 podivuhodné evropské stavby, které v průvodcích nenajdete

Turistické brožury a příručky jsou skvělými pomocníky, když jste v novém městě poprvé. Pokud se ale na místo vracíte opakovaně, často Vám již novou inspiraci pro zajímavou procházku nenabídnou. Pojďme se společně podívat na místa neprávem opomíjená.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 9 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu

Rusové ve čtvrtek prohlásili, že pachatelé teroristického útoku v koncertní síni Crocus City Hall u Moskvy dostali finanční podporu z Ukrajiny, přičemž mělo dojít k zadržení osoby podezřelé z toho, že pomáhala s financováním teroristů. Bílý dům označil vyjádření ruských představitelů za nesmyslnou propagandu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy