Na německých školách rychle přibývá počet případů nákazy novým koronavirem. Ministerstva školství v jednotlivých spolkových zemích ale tvrdí, že v celkovém měřítku jde jen o zlomek případů a že školy nejsou ohnisky nákazy. Školy a školky v Německu i přes listopadovou karanténu nadále fungují, zachování prezenční výuky považuje vláda za klíčové pro udržení chodu hospodářství.
Údaje z německých spolkových zemí ukazují, že tempo šíření infekce se na školách prudce zvyšuje. Tento vývoj ale vykazuje celé Německo. Například v Porýní-Falci bylo na začátku tohoto týdne evidováno 522 případů nakažených žáků a studentů, o týden dříve to bylo necelých 100 případů. U učitelů pak počet infikovaných za toto období vzrostl z 16 na více než 70.
Prudký nárůst je patrný i v Dolním Sasku, kde se každý týden počet případů prakticky zdvojnásobuje. V první polovině října tam bylo hlášeno zhruba 480 nakažených žáků, o týden později skoro 700 a na konci měsíce už přes 1250.
Hamburk k epidemické situaci uvádí, že přibývající počet případů infekce se odráží i v počtu případů nemocných učitelů a školáků. Podle dostupné bilance z toho pondělí bylo v Hamburku zaznamenáno 456 nových případů nákazy, kdy takřka každým čtvrtým infikovaným byl školák nebo učitel.
S rostoucím počtem infikovaných žáků a učitelů se zvyšují i počty školáků a kantorů v karanténě. Například v Hesensku bylo na začátku tohoto týdne v karanténě přes 21.000 z celkových 760.000 žáků a přes 2300 z 62.500 učitelů. V konečném součtu to jsou ale stále nízké počty, jen kolem tří až čtyř procent. Na podobné či mírně nižší úrovni je bilance i v Porýní-Falci, Pomořansku-Předním Meklenbursku a dalších zemích.
Německé spolkové země shodně tvrdí, že i když se počet nakažených školáků a učitelů zvyšuje, jsou vzdělávací instituce hygienicky bezpečné, protože nejsou místem nákazy. Své argumenty zemská ministerstva školství opírají o studii lékařské fakulty drážďanské univerzity, podle které děti působí spíše jako překážka šíření infekce. Výzkum, jehož výsledek byl zveřejněn v létě a ve kterém se zjišťovaly protilátky u více než 2000 dětí a učitelů, neprokázal, že koronavirus by se ve školách rychle šířil a že by děti patřily k častým přenašečům.
"Je to spíše naopak," řekl v létě vedoucí studie Reinhard Berner, který na drážďanské univerzitní klinice vede oddělení pro děti a mládež. "Ne každou infekci, která se u nich objeví, šíří dál," dodal.
Kritici tohoto výzkumu poukazují na to, že výzkum byl proveden v době, kdy Sasko, které v rámci Německa patří k méně zasaženým zemí, vykazovalo velice nízkou bilanci infikovaných. Berner k tomu nyní v rozhovoru s veřejnoprávní televizí ARD uvedl, že s rostoucím počtem případů nákazy koronavirem ve společnosti se samozřejmě nákaza bude častěji vyskytovat i na školách. Zdůraznil ale, že neexistuje žádný důkaz, který by potvrzoval, že otevřené školy celkovou situaci zhoršují.
Tento argument používají i německá vláda se spolkovými zeměmi. Fungující prezenční školy a školky totiž považují za klíčový pilíř fungujícího hospodářství. Kancléřka Angela Merkelová ještě před začátkem listopadové karantény opakovaně zdůrazňovala, že zachování výuky ve třídách je její prioritou.
Jednou z cest, jak zachovat otevřené školy, je časté větrání. Na toto téma se v Německu objevila už řada anekdot, podle kterých učitelský sbor místo využívání počítačů a tabletů sází při vyučování především na teplé deky. Zastánci otužování k tomu poznamenávají, že otevřená okna za každého počasí posílí dětskou imunitu, která si lépe poradí s tradičními podzimními a zimními rýmami a pokašláváním.
Související
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
Německo , Hamburk , učitelé , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Školství
Aktuálně se děje
před 53 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 2 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 3 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 4 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě