EK chce nouzové přerozdělování běženců, čeká se další pře

Země Evropské unie se chystají na další dlouhé vyjednávání o tom, zda a jak si mezi sebe rozdělovat běžence v případě, že jimi budou kriticky přetíženy jihoevropské státy. Evropská komise ve středu předloží očekávaný návrh nové migrační politiky, který podle informací ČTK dává členským státům na výběr, zda chtějí za běžné situace migranty přijímat nebo si vzít na starost proces jejich vracení.

Pouze v krajních případech systém počítá s povinným přebíráním žadatelů o azyl. Někteří diplomaté i tak očekávají, že tento bod narazí na odpor části zemí včetně Česka.

Šéfka komise Ursula von der Leyenová minulý týden prohlásila, že systém by měl nahradit současná prakticky nefunkční pravidla, podle nichž je odpovědnost za migranty mířící do EU na první zemi, do níž přijdou. Brusel chce podle ní předejít opakování podobných tragédií, jakou byl začátkem září požár v přeplněném uprchlickém táboře Moria na řeckém ostrově Lesbos, v němž žilo přes 10.000 lidí.

Komise chce proto jednak výrazně urychlit a zefektivnit vracení lidí, kteří nemají na azyl nárok. Zároveň však na druhé straně zabránit tomu, aby uprchlíci mnohdy i několik let čekali na vyřízení svých žádostí nebo byli zablokováni na lodích v přístavech, zatímco se státy složitě dohadují, kdo jich kolik přebere.

"Je evidentní, že tato ad hoc solidarita není dostatečná," řekla v pondělí televizi Euronews komisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová, která připustila, že neočekává od některých států nijak nadšené reakce. Systém, jehož podrobnosti nechtěla prozradit, bude podle ní založen na solidaritě mezi členskými státy a vyváženosti udělování azylu a navracení neúspěšných žadatelů do jejich zemí.

Podle zdrojů ČTK počítá návrh s tím, že členské státy si budou za běžné situace moci vybrat, zda chtějí organizovat a financovat proces vracení lidí, kteří nemají na azyl nárok, nebo přijmout některé právoplatné žadatele. Pokud nastane výjimečně kritická situace a všechny dobrovolné možnosti budou vyčerpány, státy budou muset svolit s přijetím určitého počtu migrantů, což někteří vrcholní politici odmítají. Země střední a východní Evropy včetně Rakouska, Polska, Maďarska či Česka již v době mnohaměsíční přípravy návrhu daly najevo, že s tímto principem nesouhlasí. Argumentují například tím, že povinné relokace motivují pašeráky lidí k větší aktivitě a tím roste nelegální migrace.

Agentura Reuters dnes s odkazem na své zdroje napsala, že pokud by se v kritické situaci nepodařilo dobrovolně rozdělit nejméně 70 procent žadatelů o azyl z těchto unijních zemích, nastoupila by "povinná solidarita". Komise by podle Reuters měla každoročně rozhodovat o počtech, které by státy na základě aktuální situace měly převzít. Za každého přijatého migranta by státy z pokladny EU dostaly 10.000 eur (téměř 270 tisíc korun).

Migrační politika patří v posledních letech mezi hlavní příčiny sporů uvnitř unie. Evropský blok se marně snaží o reformu azylového systému od krize před pěti lety, kdy do jihoevropských zemí proudily desetitisíce žadatelů o azyl. Unijní státy tehdy odsouhlasily jednorázový program přerozdělování podle kvót s cílem odlehčit přetíženému Řecku a Itálii. Česko, Polsko a Maďarsko se tehdy k systému odmítly připojit s odkazem na bezpečnostní rizika, čímž podle dubnového verdiktu soudu EU porušily své povinnosti.

Diplomaté očekávají, že členské země povedou o novém návrhu dlouhou diskusi, během níž se mohou čísla či celkový charakter systému výrazně změnit. Německo jako současná předsednická země EU považuje reformu migrační politiky za jednu ze svých priorit a spolu s Francií podporuje snahu jihoevropských zemí domoci se solidarity. Ministři vnitra by o návrhu měli jednat již začátkem října. Konečné schválení balíčku Brusel nečeká dříve než v roce 2023.

Související

Více souvisejících

evropská komise EU (Evropská unie) migrace uprchlíci

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 38 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

včera

Eva Samková

Snowboardcrossař Houser na závěr sezóny SP zaznamenal životní třetí místo. Adamczyková ovládla dvě malé finále

V kanadském Mont-Sainte-Anne se o víkendu konaly poslední dva snowboardcrossařské závody v rámci Světového poháru. A i v rámci tohoto kanadského podniku vlála česká vlajka vysoko. V sobotu se o to mezi muži zasloužil nečekaně Radek Houser, který zajel životní výsledek, když skončil na senzačním třetím místě. Mezi ženami byla hlavní českou hvězdou opět Eva Adamczyková, která v sobotu i v neděli pokaždé absolvovala malé finále. V sobotu skončila pátá, stejně jako v neděli.

včera

včera

včera

Petr Fiala (ODS)

BIS odhalila proruskou vlivovou síť v Česku. Fialova vláda proti ní zasáhla

Vláda se ve středu rozhodla uvalit sankce na trojici subjektů z proruské sítě, která se pokoušela rozvíjet vlivovou operaci se závažným dopadem na bezpečnost Česka a Evropské unie. Skupina působila i v Evropském parlamentu. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se ukazuje, že Rusko se dlouhodobě pokouší ovlivňovat demokratické procesy v Evropě.

včera

včera

včera

včera

včera

Pomoc Západu při vyšetřování útoku nechceme, podporoval by svou teorii, tvrdí Lavrov

Rusko nepotřebuje pomoc Západu při vyšetřování útoku v koncertním sále Crocus City Hall u Moskvy. Uvedl to šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov a odsoudil "dvojí metr."

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy