EK schválila německý plán obnovy po pandemii, země dostane takřka 26 miliard eur

Německo může počítat s 25,6 miliardy eur (654 miliard Kč) z fondu Evropské unie na ekonomickou obnovu po pandemii nemoci covid-19. Na dnešní tiskové konferenci s kancléřkou Angelou Merkelovou to oznámila Ursula von der Leyenová. Předsedkyně Evropské komise je nyní na cestě po evropských metropolích, kde oznamuje, že komise schválila jednotlivé národní rekonstrukční plány.

Komise začala před několika dny vydávat dluhopisy, jejichž prostřednictvím chce naplnit bezprecedentní fond o celkovém objemu 750 miliard eur (19,2 bilionu Kč), na kterém se loni dohodla. Šéfka EK poznamenala, že v dnešních cenách je objem fondu 800 miliard eur. "Je to nejrozsáhlejší evropská obnova od Marshallova plánu," řekla von der Leyenová. Marshallův plán byla americká pomoc Evropě zničené druhou světovou válkou. Kvůli odmítavému postoji Sovětského svazu byl program nakonec omezen jen na západoevropské státy a Turecko.

Jádro německých investic budou tvořit projekty digitalizace a na ochranu klimatu. Brusel požaduje, aby do ekologických projektů země investovaly nejméně 37 procent vyčleněných peněz, Německo ale plánuje přes 40 procent. Asi 2,5 miliardy eur (64 miliard Kč) chce německá vláda vyčlenit na prémie za nákup elektroaut, stejnou částkou chce podpořit i rekonstrukci budov. Přes padesát procent chce Německo vložit do digitalizace, pro kterou Evropská komise požaduje nejméně 20 procent prostředků.

Zelená poslankyně Franziska Brantnerová dnes ale německé plány tvrdě kritizovala. V rozhovoru s agenturou DPA prohlásila, že německá vláda jen započítala své staré projekty z konjunkturního balíčku, které nyní podpoří unijními penězi. S ničím novým podle ní Berlín nepřišel. "Požadovaná přidaná evropská hodnota chybí," řekla.

Související

Více souvisejících

evropská komise Německo

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 51 minutami

před 2 hodinami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Putina volilo přes 87 procent lidí. V Kremlu bude sedět dalších šest let

Ruský prezident Vladimir Putin bude ve funkci dalších šest let. Volilo ho přes 87 procent lidí, vyplývá z údajů ruské centrální volební komise po sečtení více než 99 procent odevzdaných hlasů. O průběžných výsledcích informovala ruská státní agentura TASS

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy