Ekonomika EU je zpět v recesi, v prvním čtvrtletí klesla o 0,4 procenta

Ekonomika Evropské unie je zpět v recesi. Hrubý domácí produkt (HDP) v prvním čtvrtletí kvůli dopadům pandemie klesl o 0,4 procenta, a navázal tak na propad o půl procenta ze čtvrtého čtvrtletí. Ve svém prvním rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat.

V zemích eurozóny byl hospodářský pokles ještě výraznější - dosáhl 0,6 procenta proti poklesu o 0,7 procenta v posledním čtvrtletí loňského roku. Vývoj v Evropě kontrastuje s vývojem ve Spojených státech, kde ekonomika silně roste a kde se letos očekává nejvýraznější hospodářský vzestup od 80. let, kdy zemi vedl prezident Ronald Reagan.

Ekonomové ale očekávají, že situace v Evropě se začne už brzy zlepšovat s tím, jak postupuje očkování. Dosavadní postup je totiž v Evropě ve srovnání se Spojenými státy a také s některými zeměmi v Asii pomalý.

"Je to trochu lepší, než se čekalo. I tak to ale znamená technickou recesi," řekl k vývoji HDP ekonom Bert Colijn z banky ING. Analytici v anketě agentury Reuters předpovídali, že proti předchozímu čtvrtletí ekonomika eurozóny klesne o 0,8 procenta a meziročně o dvě procenta. "Základní odolnost ale ukazuje, že ekonomika je připravena začít se (poněkud opožděně) zotavovat z pandemie, což znamená, že ten obraz nevýrazné ekonomiky eurozóny by se měl rychle změnit," dodal Colijn. Až skončí uzávěry zavedené kvůli pandemii, očekává se hlavně prudký růst domácí poptávky.

Evropská ekonomika si ve srovnání s tou americkou vede hůř i proto, že administrativa amerického prezidenta Joea Bidena schválila rozsáhlé podpůrné programy, které mají ekonomiku dostat s dopadů pandemie co nejdříve. Evropa má sice vedle národních programů i svůj fond obnovy v objemu 750 miliard eur (skoro 20 bilionů Kč), distribuce peněz ale vázne kvůli sporům o pravidla poskytování pomoci.

Recese je definuje jako dvě čtvrtletí hospodářského poklesu po sobě. V meziročním srovnání se HDP v celé Evropské unii v prvním čtvrtletí snížil o 1,7 procenta, zatímco v zemích eurozóny pokles dosáhl 1,8 procenta.

V hospodářském poklesu unie se odráží zejména útlum v Německu, kde ekonomika proti předchozím třem měsícům klesla o 1,7 procenta. Země kvůli nové vlně šíření koronaviru přistoupila k novým uzávěrám, kvůli nimž musela část firem znovu omezit či přerušit činnost. Agentura AP v této souvislosti poznamenala, že vývoj v prvním čtvrtletí jen zvýraznil, jak Evropa ve snaze zotavit se z pandemie zaostává za ostatními velkými ekonomikami.

Tento týden byla zveřejněna statistika o vývoji HDP ve Spojených státech, která ukázala, že americká ekonomika v prvním čtvrtletí rostla tempem 6,4 procenta ročně. Pokud by se uplatnila metodika výpočtu v EU, pak americká ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o 1,6 procenta.

Americký prezident prosadil návrh, aby ekonomika dostala kvůli pandemii injekci v objemu 1,9 bilionu dolarů (téměř 41 bilionů Kč). Pokud se započtou peníze na výdaje z dřívějších podpůrných programů, znamená to dodatečnou podporu odpovídající 11 až 12 procentům ročního výkonu americké ekonomiky, spočítali ekonomové banky UniCredit. Fiskální podpora v EU naproti tomu odpovídá zhruba šesti procentům HDP.

Nejvýraznější pokles ze zemí, za které má Eurostat už data k dispozici, registruje Portugalsko. Jeho ekonomika klesla v prvním čtvrtletí proti předchozím třem měsícům o 3,3 procenta. Hned za ním je Lotyšsko s poklesem o 2,6 procenta a pak Německo. Nejlépe si naopak vedla Litva, kde ekonomika o 1,8 procenta vzrostla. Ve Švédsku ekonomika vzrostla o 1,1 procenta.

Celkový pokles trochu přibrzdil vývoj ve Francii, kde se HDP o 0,4 procenta zvýšil. To je lepší výsledek, než se čekalo. Překvapil i vývoj v Rakousku, jehož ekonomika vzrostla o 0,2 procenta, zatímco analytici čekali propad, a to až o 1,2 procenta.

V České republice ekonomika v prvním čtvrtletí podle předběžných údajů Českého statistického úřadu klesla o 0,3 procenta. I to je výrazně lepší výsledek, než čekali analytici, kteří pokles odhadovali na jedno procento.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 16 minutami

před 54 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 5 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?

Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy