EU pohrozila Rusku dalšími sankcemi a vyzvala k ukončení válečných zločinů

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Unijní summit ve čtvrtek večer navázal na vrcholné schůzky NATO a skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Mezi unijní lídry zavítal americký prezident Joe Biden, který chtěl svou návštěvou ukázat jednotu Západu vůči Moskvě.

"Rusko vede útoky proti civilnímu obyvatelstvu a míří na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě přestat. Lidé za ně zodpovědní a jejich spolupachatelé budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem," shodli se šéfové sedmadvacítky unijních zemí.

Evropský blok již proti Rusku zavedl v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Británií čtyři balíky sankcí a zejména lídři pobaltských zemí či Polska mluvili před summitem o dalším přitvrzení, které by zasáhlo pro Moskvu klíčový vývoz ropy či plynu. Skupina států v čele s Německem však byla z ekonomických důvodů proti. Prezidenti a premiéři se nakonec shodli na tom, že je EU připravena "rychle přistoupit k dalším koordinovaným robustním sankcím proti Rusku a Bělorusku, aby účinně překazila ruské možnosti pokračovat v agresi".

Vrcholní politici sedmadvacítky vyzvali všechny země, aby se k sankcím přidaly. Zároveň konstatovali, že se EU zaměří na to, jak překazit obcházení sankcí a odstraní jejich slabá místa.

K evropským lídrům během večera promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vůdci unijních zemí zopakovali své prohlášení z nedávného neformálního summitu ve Versailles a podpořili snahu Ukrajiny o vstup do unie, kýžené podpory rychlého přijímacího procesu se však Kyjev od názorově rozdělených členských států nedočkal.

Jejich vůdci zato slíbili další finanční pomoc strádající zemi a vyzvali Evropskou komisi, aby připravila další návrhy, jak pomoci členským zemím financovat zvládání přílivu uprchlíků. Za měsíc od vypuknutí války odešlo z Ukrajiny na tři miliony lidí, většina z nich do států východního křídla EU.

Summit se také zavázal zajistit, aby na Ukrajinu proudily nepřerušované dodávky elektřiny a plynu. Má k tomu pomoci i nedávná synchronizace ukrajinské rozvodné sítě s tou unijní.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize EU (Evropská unie) Rusko protiruské sankce Dubravka Šuica

Aktuálně se děje

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil ruské vládě, aby hledala způsoby podpory výroby domácích herních konzolí, informuje ruská státní tisková agentura TASS. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy