EU pohrozila Rusku dalšími sankcemi a vyzvala k ukončení válečných zločinů

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Unijní summit ve čtvrtek večer navázal na vrcholné schůzky NATO a skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7. Mezi unijní lídry zavítal americký prezident Joe Biden, který chtěl svou návštěvou ukázat jednotu Západu vůči Moskvě.

"Rusko vede útoky proti civilnímu obyvatelstvu a míří na civilní objekty včetně nemocnic, zdravotnických zařízení, škol a krytů. Tyto válečné zločiny musí okamžitě přestat. Lidé za ně zodpovědní a jejich spolupachatelé budou pohnáni k odpovědnosti v souladu s mezinárodním právem," shodli se šéfové sedmadvacítky unijních zemí.

Evropský blok již proti Rusku zavedl v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Británií čtyři balíky sankcí a zejména lídři pobaltských zemí či Polska mluvili před summitem o dalším přitvrzení, které by zasáhlo pro Moskvu klíčový vývoz ropy či plynu. Skupina států v čele s Německem však byla z ekonomických důvodů proti. Prezidenti a premiéři se nakonec shodli na tom, že je EU připravena "rychle přistoupit k dalším koordinovaným robustním sankcím proti Rusku a Bělorusku, aby účinně překazila ruské možnosti pokračovat v agresi".

Vrcholní politici sedmadvacítky vyzvali všechny země, aby se k sankcím přidaly. Zároveň konstatovali, že se EU zaměří na to, jak překazit obcházení sankcí a odstraní jejich slabá místa.

K evropským lídrům během večera promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vůdci unijních zemí zopakovali své prohlášení z nedávného neformálního summitu ve Versailles a podpořili snahu Ukrajiny o vstup do unie, kýžené podpory rychlého přijímacího procesu se však Kyjev od názorově rozdělených členských států nedočkal.

Jejich vůdci zato slíbili další finanční pomoc strádající zemi a vyzvali Evropskou komisi, aby připravila další návrhy, jak pomoci členským zemím financovat zvládání přílivu uprchlíků. Za měsíc od vypuknutí války odešlo z Ukrajiny na tři miliony lidí, většina z nich do států východního křídla EU.

Summit se také zavázal zajistit, aby na Ukrajinu proudily nepřerušované dodávky elektřiny a plynu. Má k tomu pomoci i nedávná synchronizace ukrajinské rozvodné sítě s tou unijní.

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize EU (Evropská unie) Rusko protiruské sankce Dubravka Šuica

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hackeři propašovali na web ČTK smyšlenou zprávu o atentátu na Pellegriniho

Zpravodajský web České noviny, který provozuje tisková agentura ČTK, se v úterý stal terčem hackerského útoku. Na stránkách se objevily smyšlené texty o údajném atentátu na nově zvoleného slovenského prezidenta Petera Pellegriniho. Případem se zabývají příslušné úřady.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy