EU vyzvala státy, aby peníze z krizového fondu využily ekologicky

Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva dnes zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 milliard eur (téměř 20 bilionů Kč) zamířit.

Státy mají Bruselu své investiční plány, na jejichž základě bude komise o přidělování peněz rozhodovat, posílat od poloviny října do konce dubna. Finance by měly být k dispozici od příštího roku.

Komise vybrala sedm oblastí, do nichž by unijní země měly peníze investovat primárně. Je mezi nimi vývoj klimaticky čistých technologií, zvyšování energetické účinnosti v budovách, podpora ekologické dopravy, budování rychlejších datových sítí, digitalizace veřejné zprávy a služeb, zvyšování kapacity cloudových úložišť či posílení informatiky na školách.

"Vodítka, která dnes členským státům poskytujeme, by jim měla pomoci připravit velmi kvalitní národní plány v souladu s našimi společně schválenými cíli," komentoval zveřejněná doporučení komisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni.

Komise bude posuzovat národní plány v rámci takzvaného evropského semestru, jehož cyklus dnešní doporučení formálně zahájila. Na základě plánů, které by měly ladit s reformními požadavky EK, rozdělí Brusel velkou většinu peněz z fondu.

Jeho výrazně největší část má připadnout Itálii a Španělsku, které na jaře nejvíce zasáhla pandemie koronaviru. Česko má z fondu na přímých dotacích dostat přes osm miliard eur (asi 230 miliard korun).

Komise si peníze, které bude rozdělovat státům, hodlá bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích. Lídři EU se shodli na tom, že půjčku EU splatí i za pomoci nových zdrojů příjmu rozpočtu. Jejich využití však musí nejen schválit členské země a Evropský parlament, ale i ratifikovat národní parlamenty. Teprve poté bude možné z fondu čerpat.

Související

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropská komise eurofondy

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 54 minutami

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov. Takže co se vlastně děje na finančních trzích?

před 1 hodinou

před 1 hodinou

V případě, že Putin vyhraje na Ukrajině, dostane se do bezprostřední blízkosti východní hranice NATO. Což Západ považuje za vojenskou hrozbu.

Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO

Lidé, kteří nerozumí, proč je nutné, aby Ukrajina v boji s ruským agresorem zvítězila, si musí uvědomit, co se stane, pokud se Rusku podaří prolomit všechny linie v napadené zemi? Pokud by tedy Rusko dosáhlo v tomto střetu vítězství, Evropu by mohla čekat temná perspektiva. Potenciálně by to mohlo otevřít dveře pro další konflikty ve všech zemích na východní hranici NATO, včetně Slovenské republiky. Ukrajině vážně chybí zbraně a munice, a proto je nezbytná podpora ze strany Spojených států. Nicméně dodávky pomoci z Washingtonu nyní čelí vážným problémům.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Britská královská rodina, ilustrační fotografie.

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy