Státy Evropské unie dnes schválily druhý balík sankcí proti Rusku v reakci na jeho útok proti Ukrajině. Evropský blok vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky zmrazí majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to oznámil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
EU rovněž zahájila přípravu dalšího balíku opatření, která mají ještě zásadněji ochromit ruskou ekonomiku. Moskva v reakci pohrozila odvetou.
Tresty pro oba vrcholné politiky jsou součástí druhého balíku protiruských sankcí, k jehož přijetí ve čtvrtek vyzvali prezidenti a premiéři unijních zemí. Ministři se shodli na zmrazení majetku Putina a Lavrova, cesty do EU jim však v zájmu možného diplomatického vyřešení konfliktu nezakázali.
"Schválili jsme návrh, který míří na všechny, již mají významnou ekonomickou roli v podpoře Putinova režimu," řekl novinářům po jednání Borrell. Nová opatření podle něj poženou vzhůru ruskou inflaci, nabourají základy průmyslu a povedou k úbytku zahraničních investic. Rusko se za své neospravedlnitelné počínání na Ukrajině musí dostat do mezinárodní izolace, prohlásil Borrell.
Britský premiér Boris Johnson oznámil, že stejné opatření týkající se obstavení majetku ruského prezidenta a šéfa diplomacie začne s okamžitě uplatňovat také Británie.
Schválené sankce mají omezit ruský přístup ke kapitálu, míří na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhnou také 70 procent ruského bankovního trhu. Mají rovněž mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázat dodávky klíčových součástek ruským rafinériím či omezit přístup Ruska ke klíčovým technologiím.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve vysílání ruské televize podle agentury TASS prohlásila, že Moskva na unijní sankce proti Putinovi a Lavrovovi odpoví. "Na sankce odpovíme tak, jako jsme odpovídali pokaždé. Vše ostatní uděláme tak, jak nám to vyhovuje. Už nepovažujeme za nutné nějak se ospravedlňovat či skládat účty," poznamenala mluvčí, která se sama ocitla již v prvním balíku sankcí schváleném ve středu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ráno prohlásil, že pokračující ruský útok svědčí o nedostatečnosti dosud přijatých opatření. Ukrajina stejně jako řada unijních států včetně Česka usiluje o vyřazení Ruska z mezinárodního platebního systému SWIFT. Například Německo či Itálie ale tento krok stále blokují mimo jiné kvůli obavám o dodávky ruského plynu, za který by bez systému nebylo jak platit. EU dnes zadala svým finančním orgánům rychlou analýzu možných dopadů tohoto kroku.
"Žádná z možností není vyloučená," řekl Borrell s tím, že v závislosti na vývoji na Ukrajině by SWIFT mohl být součástí dalšího balíku sankcí. Ten již Evropská komise začala připravovat.
Sankce na Putina a Lavrova uvalí také USA, potvrdil Bílý dům
Vláda Spojených států se chystá uvalit sankce na ruského prezidenta Vladimira Putina a šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova; půjde o další krok reagující na útok Moskvy na Ukrajinu. Informaci amerických médií při pravidelném brífinku potvrdila mluvčí Bílého domu Jen Psakiová. Učinila tak jen několik hodin poté, co se na zmrazení majetku Putina a Lavrova dohodly členské země Evropské unie. Uvalení sankcí na oba ruské představitele ohlásil na tiskové konferenci také kanadský premiér Justin Trudeau.
Kanada rovněž chystá sankce proti běloruskému režimu za to, že usnadnil ruskou invazi na Ukrajinu. Trudeau podle tiskových agentur také zdůraznil, že Kanada silně podporuje myšlenku odpojení Ruska od mezinárodního platebního systému SWIFT.
Spojené státy v minulých dnech při eskalaci krize kolem Ukrajiny uvalily sankce na několik představitelů "ruských elit" včetně lidí s vazbami na Kreml. Americký prezident Joe Biden se zároveň nechal slyšet, že sankce mířící přímo proti Putinovi, kterého označil za strůjce krvavých bojů na Ukrajině, jsou "na stole".
S informací o tom, že Washington nakonec toto opatření přijme, dnes jako první přišla televize CNN. Jeden z jejích zdrojů naznačil, že se postihy pravděpodobně dotknou i dalších ruských představitelů. CNN podotýká, že uvalení sankcí na Putina nejspíše nebude mít "hmatatelný" dopad na jeho finanční situaci. Ruskému prezidentovi nicméně umístění na sankční seznam bude bránit v cestách do USA, uvedla mluvčí Bílého domu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v minulosti varoval, že potenciální osobní sankce na Putina by byly "politicky destruktivní" a srovnatelné s přerušením diplomatických vztahů.
Biden podle Psakiové ke kroku přistoupil po konzultacích se spojenci. Plán obstavit majetky ruského prezidenta a ministra zahraničí vpodvečer oznámily členské země EU a později také Británie. Tyto osobní postihy jsou součástí třetí sady západních sankcí zavedených kvůli rozhodnutí Ruska uznat nezávislost separatistických "lidových republik" na východě Ukrajiny a následně do různých částí země poslat vojáky. USA mimo jiné zakázaly obchodování s ruským státním dluhem na amerických trzích, začaly blokovat aktivity několika ruských bank včetně Sberbank a omezují export technologických výrobků do Ruska.
Související
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
Vladimír Putin , Sergej Lavrov , EU (Evropská unie) , protiruské sankce , USA (Spojené státy americké) , Kanada
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 1 hodinou
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 3 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě