Europoslanci podporuji přísnější emisní limity, přou se o čísla

Většina poslanců Evropského parlamentu podporuje plán zpřísnění emisních limitů Evropské unie přinejmenším v podobě, jakou v září navrhla Evropská komise. Jednotlivé politické skupiny však nejsou zajedno v tom, jak ambiciózní má cíl k roku 2030 být.

Sídlo Evropského parlamentu
doporučujeme

Zatímco část z nich považuje návrh Bruselu za nejvyšší dosažitelnou metu, další hovoří o ještě výraznějším omezení zplodin, než chce unijní exekutiva. Není proto zatím jasné, jaký závazek ve středečním hlasování evropští zákonodárci podpoří.

Poslanci dnes debatovali o návrhu takzvaného klimatického zákona, který má stanovit podmínky pro to, aby unie byla v polovině století klimaticky neutrální. Tedy aby neprodukovala žádné emise skleníkových plynů nebo aby takové emise vyvážila například výsadbou stromů.

Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová v polovině září navrhla, aby EU snížila své celkové emise do deseti let nejméně o 55 procent proti hodnotám z roku 1990. Současný cíl počítá se čtyřicetiprocentním omezením.

"Pokud chceme doopravdy naplnit pařížskou klimatickou dohodu, není tento cíl dostatečný," prohlásila během dnešní debaty socialistická zpravodajka parlamentního návrhu Jytte Gutelandová, jejíž text podporovaný částí zákonodárců počítá se šedesátiprocentním omezením zplodin.

Další poslanci, zejména skupina zelených, hovoří o ještě vyšším cíli a chtějí do textu prosadit metu 70 procent. Členové nejsilnější lidovecké frakce naproti tomu považují i šedesátiprocentní cíl za příliš náročný a chtějí podpořit plán komise.

"Debata bohužel začíná mít velmi silný politický nádech. Ve chvíli, kdy nemáme dopadové studie dalšího snižování emisí na jednotlivé státy, přece nemůžeme rozhodovat jen tak od stolu. Nikdo nevíme, kolik podniků bychom museli zavřít, kolik lidí by přišlo o práci," kritizovala navrhovaných 60 procent česká liberální místopředsedkyně EP Dita Charanzová.

Stejně jako někteří její kolegové upozornila, že hospodářství unijních zemí se potýká s následky koronavirových omezení a příliš náročné omezování emisí by mohlo být pro některé oblasti včetně dopravy či automobilového průmyslu další ranou.

Ačkoli analýza dopadů na jednotlivé země zatím není hotová, Brusel již má k dispozici rozbor vlivu na celou EU, k níž se zmíněná hranice vztahuje. Její rozpočítání pro jednotlivé státy bude teprve následovat.

"Bude zatraceně těžké toho dosáhnout. Oběti bude muset přinést každý. Ale půjde to," ujišťoval dnes europoslance místopředseda komise Frans Timmermans.

Ještě dnes večer bude EP hlasovat o pozměňovacích návrzích a ve středu má na programu konečné schvalování celého textu. O jeho výsledné podobě bude poté parlament vyjednávat s členskými státy, mezi nimiž zatím není podpora pro přísnější limity jednoznačná. Stojí za nimi převážně země západní a severní Evropy, kriticky se naproti tomu vyjadřují vlády z východní části unie včetně Česka či Polska.

Loading...
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Dezinformacím o covidu věří i učitelé, ukazuje znepokojivý průzkum ze…

20.10.2020 22:21 Aktualizováno Téměř třetina učitelů na Slovensku věří, že očkování proti covidu je přípravou na čipování lidí.…

Itálie a Španělsko hlásí přes 10.000 nově nakažených. Francie už 20.000

20.10.2020 22:14 Itálie a Španělsko dnes ohlásily přes 10.000 nových případů nákazy koronavirem. Informovala o tom…

EU finišuje jednání o podmínkách rozdělování zemědělských dotací

20.10.2020 21:16 Několikaletá komplikovaná vyjednávání o podmínkách, za nichž si členské státy Evropské unie rozdělí…

Další dezinformace padla. První vlna covidu zvýšila počet mrtvých

20.10.2020 20:48 Země Evropské unie zaregistrovaly od března do konce června bezmála o 170.000 více mrtvých, než…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama