Europoslanci schválili rozpočet EU na příští rok, zelenou má i krizový fond

Po dlouhých sporech okolo budoucího společného financování Evropské unie dnes Evropský parlament učinil poslední krok k tomu, aby evropský blok v příštím roce fungoval s řádným rozpočtem. Europoslanci schválili rozpočet EU na rok 2021, z jehož fondů mohou země čerpat od ledna.

Sídlo Evropského parlamentu
doporučujeme

Vyjednávači EP se také shodli se zástupci členských států na podmínkách fungování zásadní části mimořádného fondu obnovy ekonomik zasažených koronavirovou krizí.

EU ještě minulý týden hrozilo rozpočtové provizorium, neboť Maďarsko s Polskem odmítaly podpořit sedmiletý rozpočet i fond kvůli novému pravidlu spojujícímu čerpání peněz s vládou práva. Obě země, s nimiž unijní orgány vedou řízení kvůli obavám z omezování nezávislosti justice či médií, se nakonec spokojily s ujišťujícím prohlášením summitu EU a své veto stáhly.

Poslanci dnes na základě dřívější předběžné dohody s unijními zeměmi schválili rozpočet, v němž bude na nové závazky vyhrazeno 164,3 miliard eur (4,3 bilionu korun) a na skutečně provedené platby 166,1 miliard eur.

EP proti původnímu návrhu Evropské komise prosadil posílení rozpočtových programů na podporu zaměstnanosti a hospodářského růstu, desítky milionů eur navíc půjdou i do programů digitalizace či ochrany přírody.

"Jsem rád, že jsme v těchto těžkých časech dosáhli rychlé shody," ocenil kompromis mezi parlamentem a členskými státy předseda rozpočtového výboru Johan van Overtveldt.

Zástupci EP a německého předsednictví unie se dnes po celonočním vyjednávání shodli i na podmínkách balíku grantů a půjček v celkové hodnotě 672,5 miliard eur (17,6 bilionů korun), které budou tvořit zásadní část mimořádného fondu obnovy spojeného se sedmiletým rozpočtem EU. Dohoda zaručuje, že by 13 procent peněz mohly země získat v rámci předfinancování již od poloviny příštího roku. Celkem 37 procent prostředků z fondu by země měly věnovat na podporu klimaticky odpovědných opatření, dalších 20 procent by mělo jít do digitalizace.

Největší část peněz z fondu by měly získat Itálie, Španělsko a Polsko, Česku by z něj mohlo připadnout až 182 miliard korun. O tom, kolik peněz nakonec země dostanou, bude rozhodovat EK na základě národních plánů obnovy.

Aby si komise na financování fondu mohla půjčit na finančních trzích, musí nejprve parlamenty členských zemí schválit zvýšení společných unijních výdajů, které má být financováno z nových poplatků a daní.

Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

ONLINE: Reprodukční číslo v Česku dál roste, přibylo 2376 nakažených. Na…

25.01.2021 21:54 Aktualizováno Index protiepidemického rizika PES zůstává třetí den na 69 bodech, ve čtvrtém z pěti stupňů rizika…

Estonsko má poprvé v čele vlády ženu

25.01.2021 20:38 Estonsko má poprvé v čele vlády ženu. Nástupcem Jüriho Ratase, který před necelými dvěma týdny…

Německá vláda varuje před "temným mrakem" mutací

25.01.2021 20:31 Lidé v Německu se musí podle německé vlády připravit na rychlé rozšíření vysoce nakažlivých mutací…

AstraZeneca musí jasně vysvětlit omezení dodávek, řekla členka EK

25.01.2021 19:01 Evropskou komisi neuspokojilo vysvětlení firmy AstraZeneca, proč v prvním období dodá zemím…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama